Rusko mor popírá, otázky zůstávají. Prymula upozornil na nezvyklých 21 dní karantény
Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala Rusko o další informace k úmrtí pracovnice ústavu pro výzkum moru v Irkutsku a ke zprávám o onemocnění dalšího zaměstnance. Ruské úřady nákazu morem popírají a jako příčinu úmrtí uvádějí zápal plic neznámého původu. Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že uváděná jednadvacetidenní karanténa podle něj neodpovídá klasickému moru. Otázky má také k okolnostem údajné laboratorní nehody.
WHO chce objasnit, co způsobilo těžký zápal plic zemřelé laborantky a kvůli jakému patogenu byla přijata protiepidemická opatření. Zajímá se rovněž o zprávy médií, podle nichž se zápal plic nejasného původu objevil u dalšího pracovníka ústavu. Informovala o tom agentura Reuters.
Osmadvacetiletá Darja Šipilovová podle některých ruských médií zemřela na plicní mor. Úřady tuto verzi odmítají. Po jejím úmrtí podle mediálních zpráv následovala třítýdenní karanténní opatření ve zdravotnických zařízeních a izolace přibližně dvou stovek kontaktů.
Právě informace o délce karantény zaujala Prymulu. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že by bylo potřeba vysvětlit, proč měla být stanovena na tři týdny.
"To, že tam je karanténa po dobu 21 dnů, nekoresponduje s tím, že by to měl být klasický mor," řekl epidemiolog.
Prymula v této souvislosti připustil i možnost jiného původce onemocnění. Hovořil však podmíněně: příčina úmrtí zůstává neobjasněná a samotná délka karantény přítomnost jiného patogenu nedokazuje.
"Pokud je to zástěrka nějakého jiného patogenu, tak samozřejmě máme problém," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. Nejasnosti podle něj vysvětlují zájem zahraničních odborníků i dalších států.
Otázky vyvolává také verze o laboratorní nehodě. Prymula zdůraznil, že práce s nebezpečnými původci infekčních nemocí vyžaduje odpovídající zabezpečení. Pokud by se potvrdilo, že pracovnice manipulovala s infekčním materiálem bez potřebné ochrany, považoval by to za zarážející.
"Pokud nebyla chráněna a někde šla s takovou zkumavkou, tak je to velmi zvláštní," poznamenal pro ŽivotvČesku.cz. Okolnosti údajné nehody ani její souvislost s úmrtím ovšem potvrzeny nejsou.
Kreml mezitím uvedl, že Rusko WHO o epidemiologické situaci informovalo v souladu se zavedenými postupy. Mluvčí Dmitrij Peskov označil část zveřejněných informací za nepravdivou a odkázal na vyjádření úřadu Rospotrebnadzor. Ten podle Reuters oznámil, že u kontaktů zemřelé nebyl zjištěn mor.
Rospotrebnadzor následně uvedl, že téměř pět tisíc laboratorních testů neodhalilo nebezpečné patogeny a že podle jeho závěrů nehrozí epidemie. WHO přesto žádá další informace, které by umožnily případ spolehlivě vyhodnotit.
Prymula zároveň vysvětlil, proč je případné podezření na plicní mor nutné řešit rychle. Neléčená nemoc může postupovat velmi prudce.
"Onemocnění je velmi závažné, pokud je neléčené," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz. Mezi příznaky popsal vysokou horečku, kašel a narůstající dechové obtíže. "Ten člověk kašle a stále hůře se mu dýchá, klesá mu saturace kyslíkem," přiblížil.
Původcem moru je bakterie Yersinia pestis. Při plicní formě dochází k postižení plic, infekce však může zasáhnout i krevní oběh a vyvolat sepsi. Podle WHO se plicní mor může přenášet mezi lidmi infekčními částicemi z dýchacích cest a bez včasné léčby může být rychle smrtelný.
Prymula však současně připomněl, že proti bakteriální nákaze existuje účinná léčba. Rozhodující je její včasné zahájení.
"Pokud zavčasu zjistíme, že tam něco podobného probíhá, nasadíme antibiotika," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. Zmínil například antibiotika ze skupiny tetracyklinů.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
