Odkdy jsou ryby vegetariánské. Hřib se v přímém přenosu pustil do Šťastného, s bulgurem ministra opravil i moderátor
Spor o školní obědy přinesl do Nedělní debaty České televize ostré výměny i nečekané odbočky. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) hájil ústup od závazného spotřebního koše a tvrdil, že nová pravidla měla z dětí dělat vegetariány. Když při kritice hledal název bulguru, pomohl mu moderátor Lukáš Dolanský. Martin Kuba a Zdeněk Hřib pak ministrovi vytkli, že odbornou otázku převádí na ideologický spor. Zaznělo také obvinění, že změna nahrává obchodním zájmům Andreje Babiše, což Šťastný odmítl, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.
V hlavním bloku nedělního pořadu usedli proti sobě ministr Boris Šťastný, předseda Přísahy Róbert Šlachta, šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba a předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Tématem mimo jiné byla pravidla pro školní jídelny, konkrétně záměr odstranit z vyhlášky takzvaný spotřební koš.
Ten stanovuje zastoupení jednotlivých skupin potravin v jídelníčku. Zatímco zastánci nových pravidel mluví o zdravějším stravování a prevenci, Šťastný stavěl svou obhajobu především na důvěře v kuchaře a ředitele škol.
Dolanský na úvod připomněl ministrova slova o státu, který by dětem diktoval, co mají jíst. Zajímal se, zda chce Šťastný ponechat školní stravování volnému trhu.
"Ne úplně na volném trhu, ale na svobodném rozhodnutí a expertize ředitelů škol a kuchařů," odpověděl ministr.
Současně vysvětlil, proč podpořil premiéra Andreje Babiše, který proti novým pravidlům vystupuje.
"Já jsem se k tomu přidal, protože tomu ideově věřím. Prostě ta vyhláška se pokoušela dělat z dětí vegetariány, diktovat kuchyním jednotlivé receptury," prohlásil Šťastný.
Moderátor se u slova »ideově« zastavil. Ministr následně vysvětloval, že stát má podle něj do života lidí zasahovat co nejméně. Připustil doporučení týkající se množství soli, tuku, cukru a energie, odmítal však předepisování konkrétních surovin.
"Ale jestli mají vařit z tohoto kousku masa a této speciální zeleniny, z »burguru«, nebo jak se to jmenuje?" pokračoval.
"Bulgur se to jmenuje," opravil ho Dolanský.
Ministr poté rozvinul obavu, že děti nebudou předepsaná jídla jíst a místo školní jídelny zamíří do rychlého občerstvení.
"Pro mě je zdravé dítě takové, které v té jídelně sní zdravé jídlo, a ne že půjde za roh do McDonalda," uvedl.
Proti jeho výkladu se postavil Martin Kuba. Spor podle něj není primárně ideologický, ale týká se zdraví dětí. Šťastnému připomněl jeho někdejší obhajobu omezování kouření ve veřejných prostorách, proti němuž rovněž zaznívaly argumenty osobní svobody.
"Tohle je spor o zdraví, který může někdo interpretovat jako ideový," řekl Kuba.
Odmítl také tvrzení, že by pravidla měla dětem vnutit vegetariánství.
"Nikdo nenařizoval, pane kolego, tím, že se schválí tahle vyhláška, že někdo z dětí udělá vegetariány. To tam nikde není napsáno. Je to prostě o nutriční skladbě té stravy," zdůraznil.
Podle Kuby mají jídelny příležitost děti naučit, že zdravější jídlo nemusí být nechutné. Se Šťastným se shodl v tom, že oběd, který dítě odmítne a nahradí jiným jídlem, problém neřeší. Za chybu ale považoval rezignaci na společná pravidla.
"To přece není o tom, že když je to zdravé, tak to musí být hnusné. Je to o tom, že se má vařit zdravě a chutně," uvedl.
Debata se následně přesunula k otázce, kdo má o nutričním složení školních obědů rozhodovat. Šťastný znovu zdůrazňoval důvěru v ředitele a kuchaře, Kuba se však ptal na jejich odborné předpoklady.
"Jaké vzdělání má ředitel školy k tomu, aby určil, co je zdravé jídlo?" položil ministrovi otázku.
Šťastný ji začal vykládat jako zpochybňování inteligence ředitelů. Do výměny proto vstoupil Dolanský.
"Ne inteligenci. Vzdělání," upřesnil moderátor.
Ministr přesto zůstal u své argumentace. Ředitelé podle něj mají být schopni získat informace a zajistit lidi, kteří dětem připraví kvalitní obědy. Závazné určování jídelníčku spojoval se »socialistickým progresivistickým myšlením«.
Do slovního střetu se pak zapojil Hřib. Také on odmítl představu, že jde o cestu k vegetariánství, a poukázal na to, že pravidla počítají mimo jiné s větším zastoupením ryb.
"Já nevím, odkdy jsou ryby vegetariánská strava," poznamenal.
Šťastnému vytkl, že z odborné debaty dělá kulturní válku. Školní jídelny podle něj neovlivňují jen to, co děti snědí v daný den, ale také jejich budoucí návyky.
"Ono se v těch jídelnách ve skutečnosti vychovává ten budoucí spotřebitel," řekl Hřib.
Předseda Pirátů následně otevřel i otázku obchodních zájmů. Tvrdil, že v debatě hrají roli výrobci polotovarů, a spojil ji také s premiérem Babišem. Dolanský dal ministrovi prostor na toto obvinění reagovat a zeptal se ho, zda změna jde Babišovi na ruku.
"No jasně, že ne," odmítl Šťastný.
Vzápětí přirovnal stanovování pravidel pro jídelny k tomu, kdyby stát školám určoval počty kotoulů nebo skoků přes švihadlo. Moderátor namítl, že takové srovnání není zcela odpovídající.
"Já jim řeknu, aby sportovali, a dám jim k tomu podmínky. A tady jim řeknu, aby vařili, a dám jim k tomu informace a podmínky," hájil svůj postoj ministr.
Zatímco Šťastný mluvil o zbytečném diktování, Hřib požadoval větší prostor pro odborníky, například ze Státního zdravotního ústavu. Kritizoval také ministry školství a zdravotnictví Roberta Plagu a Adama Vojtěcha, kteří podle něj odborné stanovisko před premiérem nehájí.
Hřibovo tvrzení o Babišových obchodních motivech zůstalo v debatě politickým obviněním. Šťastný je opakovaně odmítl a argumentoval také vlastní zkušeností s provozem kuchyní v sociálních službách. Podle něj jejich pracovníci upřednostňovali čerstvé suroviny, protože je považovali za lepší, zdravější a levnější.
Róbert Šlachta se do debaty vložil s přáním, aby rozhodování vycházelo z podkladů a odborné diskuse.
"Já doufám, že ten nápad nevznikl někde v letadle z Izraele. Že jsou na to nějaká čísla, že vedete odbornou debatu," uvedl směrem k ministrovi.
Právě Izrael přinesl ještě jednu výraznou výměnu. Dolanský připomněl, že premiér po návštěvě země vyzdvihoval tamní zdravotnictví a zdraví obyvatel. Upozornil přitom, že i Izrael reguluje školní stravování, a ptal se, zda se delegace inspirovala také v této oblasti.
Šťastný nejprve popisoval rozdíly mezi oběma zeměmi, mladší izraelskou populaci a význam prevence, stravy či životního stylu. Když se moderátor vrátil přímo k pravidlům pro školy, ministr odpověděl stručně.
"To skutečně nevím, to jsme neřešili."
Záměr odstranit spotřební koš z vyhlášky oznámila ministerstva školství a zdravotnictví už dříve. Požadavek vyšel od Babiše, který jej označuje za plnění předvolebního slibu. Kritiku naopak vyvolal například u ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové a opozičních politiků.
Nová pravidla měla mimo jiné omezit sladké nápoje a mírně zvýšit zastoupení ryb a luštěnin. Podle návrhu SZÚ se významně mění také způsob započítávání jednotlivých potravin, například masa bez kostí. Školy podle nich již vařit mohou, povinná měla být od září 2027.
Závěr debaty patřil Kubovi. Upozornil, že rodiny mají rozdílné finanční možnosti i stravovací návyky a právě školní jídelna může dětem nabídnout jídlo, které doma příkadem běžně nedostávají. Společná pravidla proto podle něj mají smysl i jako způsob, jak tyto rozdíly zmírňovat.
"O tom, jaké budou výdaje na zdravotnictví, rozhodujeme tím, co děláme v prevenci dneska," uzavřel.
Hosté se tak shodli na přání, aby děti jedly zdravě a obědy nevyhazovaly. V tom, zda k tomuto cíli povedou závazná pravidla, nebo pouze doporučení a volnější rozhodování jednotlivých škol, však zůstali zásadně rozděleni.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.