Nemanipulujte, vím, že to máte ráda. Tejc zaútočil na Decroix v živé debatě, Dolanský zasáhl
Spor o budoucnost České televize a Českého rozhlasu vyostřil Nedělní debatu na ČT. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) zpochybnil, zda veřejnoprávní média potřebují poskytovat služby v dosavadním rozsahu. Poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v jeho slovech viděla potvrzení svých obav z plánovaných škrtů. Tejc ji následně obvinil z manipulace. Moderátor Lukáš Dolanský do výměny opakovaně vstupoval, žádal prostor pro dokončení odpovědí a upozorňoval na rozdíly mezi argumenty jednotlivých hostů, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.
Debata navázala na bouřlivé sněmovní jednání, při kterém vládní většina v sobotu časně ráno prosadila pokračování návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků do další fáze legislativního procesu. Opozice neuspěla s požadavkem na zamítnutí předlohy ani na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Návrh nyní míří do výborů, definitivně schválen tedy není.
Vedle Tejce a Decroix ve studiu usedli předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Rozdílné postoje se nejprve projevily při hodnocení samotného průběhu sněmovní schůze.
Decroix kritizovala, že koalice neumožnila obvyklé střídání při řízení jednání. Podle ní tím prohloubila nedůvěru mezi vládní většinou a opozicí. Výhrady směřovala také k předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD).
"Respektuji to, že aktuálně máme menšinu. Umíme všichni počítat. Ale známe to i ze soudních jednání. Vždycky existuje nějaký elementární respekt k druhé straně," uvedla.
Dolanský se jí opakovaně ptal, zda za chybu nepovažuje podporu změn jednacího řádu, které nyní omezují také možnosti opozice. Decroix odpověděla, že už v minulém volebním období nabádala k opatrnosti a že samotná pravidla politickou kulturu nezajistí.
"Jako každý demokratický nástroj, který může sloužit dobré věci, může být i zneužit," řekla.
Vesecká odmítla interpretaci, že by ji obtěžovala parlamentní diskuse jako taková. Namítala, že část krátkých vystoupení se netýkala projednávaného zákona a sklouzávala k osobním útokům.
"Důležité je diskutovat věcně, neurážet se a nehodnotit záležitosti, které se absolutně netýkají projednávaného tématu," uvedla.
Současně otevřeně připustila, že mezi oběma politickými tábory důvěra chybí.
"Není potřeba zastírat, že nepanuje důvěra mezi opozicí a koalicí. Prostě tak to je a taková je politika," řekla Vesecká.
Dolanský se zeptal, zda lze za takových okolností dlouhodobě pracovat. Poslankyně odpověděla odkazem na předchozí volební období a rozdílné politické postoje. Moderátor upozornil, že nejde nutně o shodu na obsahu, ale také o formu jednání.
Tejc následně hájil vládní postup a kritizoval opoziční výroky o zestátnění médií či ohrožení demokracie. Podle něj by se diskuse měla soustředit na konkrétní podobu financování a na to, zda navržené částky postačují.
Když ministr mluvil o očekávání věcné debaty ze strany opozice, Dolanský mu připomněl, kdo návrh předkládá.
"Počkejte, ze strany opozice? Když ho předkládáte vy?" zeptal se.
Tejc odpověděl, že vláda důvody změny vysvětlila. Připustil, že situace možná eskalovala příliš, zároveň však odpovědnost spojoval s jednáním opozice. Odmítl také pokus demonstrantů proniknout do Sněmovny.
V souvislosti s délkou parlamentních projevů přidal vlastní představu, jak jednání zkrátit.
"Když něco chcete skutečně říct, zvládnete to za pět minut, zvládnete to za tři minuty. Pokud něco nechcete říct a chcete jenom něco blokovat, budete tam mluvit hodiny a hodiny," uvedl.
Za možné řešení označil zákaz čtení připravených projevů u řečnického pultu. Zmínil přitom texty vznikající s pomocí umělé inteligence. Jednání by podle něj bylo rychlejší a důstojnější.
Decroix namítla, že představitelé současné vlády příliš často vysvětlují nynější problémy postupem svých předchůdců.
"Máme tady člena vlády, máme tady předsedkyni ústavně-právního výboru. Máte většinu ve Sněmovně. Proč pořád máte pocit, že za něco může opozice?" obrátila se na koaliční hosty.
Kritizovala také způsob komunikace premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle ní uráží novináře i justici a následně se vláda podivuje nad reakcemi veřejnosti.
"Vy jste nevysvětlili vůbec devadesát procent obav. Říkáte, že žádné zestátnění nebude. Jak to, že nejste schopni to veřejnosti vysvětlit?" pokračovala. Uvedeným podílem vyjadřovala své politické hodnocení vládní komunikace.
Vesecká naopak označila vysvětlení ministra kultury Oty Klempíře za dostatečné. Zdůrazňovala, že se podle návrhu nemění struktura, řízení ani kontrola veřejnoprávních médií.
Decroix jí vstoupila do řeči připomínkou, že se snižují prostředky na jejich fungování.
"To je ale přece něco jiného," reagovala Vesecká. "Jde o rozpočet a snižování peněz. Ale nejde o podstatu demokracie."
Rozhovor se následně soustředil na to, jak chápat návrat financování před zvýšení poplatků. Dolanský upozorňoval na dlouhé období, během kterého televizní poplatek nerostl. Tejc naopak zdůrazňoval, že média s předchozí úrovní příjmů fungovala ještě nedávno.
Moderátor použil srovnání s rozpočtem ministerstva spravedlnosti. Uvedl, že v roce 2008 dosahoval přibližně 20 miliard korun, zatímco nyní činí zhruba dvojnásobek. Chtěl tím ilustrovat rozdíl mezi nominální částkou a podmínkami, ve kterých má instituce hospodařit.
Ministr odpověděl, že jeho resort plní stále více úkolů. U veřejnoprávních médií naopak otevřel otázku rozsahu jejich činnosti.
"Veřejnoprávní média potřebujeme. Je otázka, jestli je potřebujeme v takové šíři," uvedl Tejc. V této souvislosti zmiňoval počet rozhlasových stanic i proměnu mediálního prostředí po nástupu soukromých médií a sociálních sítí.
Dolanský se jej zeptal, zda má právě vláda rozhodovat o počtu stanic Českého rozhlasu.
"Vláda má říct, kolik tam má být peněz," odpověděl ministr.
Právě tato část rozhovoru vyvolala nejostřejší výměnu s Decroix. Poslankyně uvedla, že se debata konečně dostala k tomu podstatnému: zda vláda prostřednictvím peněz nechce omezit rozsah veřejné služby.
Dolanský přitom zasáhl i do její interpretace a zdůraznil, že Tejc nezpochybnil potřebu veřejnoprávních médií obecně, ale hovořil o šíři jejich služeb.
"Pan ministr říkal rozsah, abych byl úplně správný a přesný. On říkal rozsah, nikoliv že je nepotřebujeme obecně," upozornil moderátor.
Decroix následně zopakovala, že právě o rozsah současné služby jí jde. Tejc se vůči jejímu výkladu ostře ohradil.
"Nemanipulujte, vím, že to máte ráda," řekl směrem k bývalé ministryni.
"Necháme paní poslankyni domluvit," vstoupil do výměny Dolanský.
"Pane ministře, já to domluvím. Rozumím, že se vám nelíbí, co říkám," reagovala Decroix.
Podle ní se v debatě ukázalo, že vláda považuje omezení rozpočtů za legitimní způsob, jak ovlivnit rozsah veřejnoprávních médií. Ministr tuto interpretaci odmítl.
"My se opravdu nesnažíme ta média udusit," prohlásil Tejc.
Zvýšení poplatků za předchozí vlády označil za možný »předvolební dárek« médiím. Současně výslovně připustil, že jde o jeho domněnku, která může, ale nemusí být pravdivá.
Na pochybnostech o rozsahu rozhlasové nabídky však setrval.
"Můj soukromý názor je, že pětadvacet, nebo kolik má dneska Český rozhlas stanic, je v době sociálních sítí něco, u čeho je otazník, jestli opravdu potřebujeme takový rozsah služby," řekl.
Vesecká opakovala, že cílem není politické ovládnutí médií, ale změna financování. Argumentovala možnostmi státního rozpočtu a připomínala, že se týkají také justice, školství a dalších veřejných služeb.
Dolanský jí namítl, že právě převod hlavního zdroje financování ČT a ČRo na státní rozpočet vytvoří nový výdaj, který bude nutné pokrýt. Vesecká zdůraznila předvolební slib zrušit poplatky a ušetřit peníze domácnostem.
Od politického hodnocení si naopak držel odstup Libor Vávra. Uvedl, že otázku existence a rozsahu veřejnoprávních médií považuje za legitimní, ale politickou. Jejich odpůrcem podle svých slov není.
Když se jej moderátor pokusil přimět k obecnějšímu pohledu na význam veřejné služby, Vávra připomněl roli, ve které do pořadu přišel.
"Ale vy jste si mě sem pozvali jako soudce," odpověděl.
Dolanský jeho stanovisko respektoval a dál na odpovědi netrval.
V závěru se Decroix vrátila k pojistkám nezávislosti. Žádala předvídatelné financování, objektivní kritéria a ochranu před tím, aby rozhodování záviselo pouze na vládě.
"Potom se můžeme bavit o tom, že existují různé modely financování. Někdy z rozpočtu, někdy z poplatků. Ale my říkáme, že nám chybějí ty pojistky," uvedla.
Vesecká odkázala na další projednávání ve výboru a ve druhém a třetím čtení. Tejc připomněl, že návrh zachovává mediální rady a obsahuje valorizační mechanismus. Podle něj se mění financování, nikoli pravomoci institucí či jejich vztah k vládě.
"Pokud chcete další pojistky jiné, než byly doposud, tak se o nich bavme," uzavřel ministr.
Nedělní debata tak ukázala, že po prvním čtení zůstávají sporné nejen okolnosti nočního hlasování, ale i samotné dopady novely. Koalice mluví o změně způsobu placení a prostoru pro úspory. Opozice se obává, že nižší a jinak nastavené financování zasáhne rozsah veřejné služby i její nezávislost.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
