Prožitek blízké smrti může probíhat dvěma způsoby. Je překvapující, kolik lidí takový zážitek má, říká odborník
Život a smrt. Dvě neoddělitelné části, které dodnes vzbuzují řadu otázek. Existují lidé, kteří jsou vůči posmrtnému životu skeptičtí, ale také ti, pro které je víra v život po životě velmi důležitá. Z vědeckého hlediska je minimum důkazů, které by svědčily pro to, že po smrti následuje něco dalšího. Diskutovaným tématem je pak fenomén tzv. NDE (Near Death Experience, v překladu prožitek blízké smrti), který svědčí pro opak. "Je překvapující, kolik lidí takový zážitek má," uvedl psychiatr pro ŽivotvČesku.cz.
Smrt je otázkou, kterou řeší náboženství, medicína, ale také věda nebo filozofie. Tématikou posmrtného života a klinické smrti se intenzivně zabýval americký lékař a psycholog Raymond Moody (76), který je také autorem 11 knih, z nichž ta nejznámější nese název Život po životě a v českém překladu vyšla v roce 2005. Moody během svých studií pacientů, kteří prožili vlastní smrt, zjistil, že jejich prožitky mají některé společné rysy. Jednalo se například o setkání s mrtvými milovanými osobami nebo mazlíčky, intenzivní až oslepující světlo, do kterého člověk vstupuje nebo pocit, že se nachází mimo vlastní tělo. To potvrzuje i uznávaný český psychiatr.
"V klinické smrti pak jedinec může zažívat pocit, že leží a dívá se na sebe odněkud seshora mimo své tělo. Lidé, kteří tento stav prožili, nemívají strach ze smrti. Vždy se tam objevil signál, někdy zcela absurdní, který je vrátil. Například si v některém okamžiku vzpomněli na něco, co slíbili rodině, nějaký nesplněný rest nebo povinnost, kterou musí ještě vykonat. Je překvapující, kolik lidí takový zážitek má," řekl Jan Cimický pro ŽivotvČesku.cz s tím, že někteří lidé se zkušeností klinické smrti zmínili, že se jim zpátky do »našeho« světa nechtělo ani vracet.
Zážitek blízké smrti nastává v situacích, kdy člověk prožívá intenzivní fyzickou nebo emoční bolest. Může se projevit také při traumatickém poranění mozku, srdečním selhání nebo například jako důsledek ztráty vědomí při nízkém tlaku, informuje web Theconversation.com.
Vědec Bill Ney (65), známý z televizních pořadů, vedl diskuzi společně s popularizátorem vědy a fyzikem Michio Kaku (74), který je autorem několika knižních bestsellerů v oblasti fyziky. Podle Nye si lidé představují, že po smrti jejich podoba nabyde té z nejlepších dob života a příliš si svůj odchod idealizují, jak píše britský Express. Podle jeho slov tělo stárne, což je nepopiratelný fakt. Ohledně posmrtného života vzniká řada studií, které se snaží tento jev objasnit a více pochopit, co se ve skutečnosti děje, když člověk zemře.
Neurologové Olaf Blanke a Sebastian Dieguez popisují dva typy těchto zážitků. Jeden je spojen s pravou hemisférou mozku – lidé vidí nebo komunikují s mrtvými, slyší zvuky, hlasy nebo hudbu. Pokud jde o spojení s levou hemisférou, lidé ztrácejí pojem o čase a mají pocit, že létají v prostoru. Zážitky blízké smrti mohou vznikat podle vědeckých studií také kvůli nedostatku kyslíku v mozku. Absence kyslíku pak může vyvolat halucinace, které se podobají právě NDE.
Život po životě ale nadále zůstává neuzavřenou kapitolou a předmětem zkoumání mnoha rozlišných oborů, ale zážitky blízké smrti jsou podle odborníků nesmírně důležité z několika důvodů. Mnohým lidem poskytují naději a víru, že jejich život může pokračovat i když odejdou z »tohoto« světa a mohou působit jako uklidňující prvek pro ty, kteří mají velké obavy a strach ze samotného konce.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
