Imunolog Václav Hořejší popsal, jak by vypadal černý scénář kvůli variantám viru. Byl by to průšvih, říká
V souvislosti s koronavirem je často diskutované téma mutací, které by mohly představovat potenciální riziko znovupropuknutí epidemie ještě horším způsobem. Renomovaný molekulární imunolog a profesor z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Václav Hořejší (71) vysvětlil, v čem tkví největší nebezpečí tzv. variant viru a co nejhoršího by mohlo nastat kvůli jejich výskytu v populaci. "Zdá se, že černý scénář by nastal v případě, že by se objevila varianta prakticky úplně resistentní vůči protilátkám a nechali bychom ji v populaci rozšířit – poté by to byl opravdu průšvih. Byli bychom na samém začátku, jako by začala nová epidemie," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
V Česku se zatím za období epidemie vyskytla britská a jihoafrická mutace, ale ve světě vznikají další varianty koronaviru, které mohou být v horizontu blízké budoucnosti poměrně velký nebezpečím.
"Potenciálně mohou být velký rizikem. Správně to nejsou mutace, ale varianty viru. Mutace je jedno nějaké konkrétní místo, které se v genetické mapě viru změní. U těch variant je mutací vždycky několik, někdy i hodně – například 20. Ale jen některé z nich v daných variantách jsou funkčně důležité, protože většina mutací je takových, že nějak neovlivňují vlastnosti viru nebo mu dokonce mohou škodit. Pokud jsou mutace určitého typu na kritických místech genomu viru, tak vzniká nebezpečí, že takového varianty pro nás budou horší. Pro virus ale lepší, bude se rychleji šířit v populaci," vyjádřil se profesor imunologie Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz.
Podle jeho slov to nastalo již několikrát a k nám se virus dostal z Itálie, původem pochází z Wuchanu. "Během půl roku převládla jiná mírně nakažlivější varianta a na konci roku převládla velmi rychle tzv. britská varianta – možná dvakrát nakažlivější než předcházející varianty. Od té doby se objevila řada dalších variant, některé z nich jsou podobně jako ta britská nakažlivější a možná, že některé z nich jako brazilská, indická, jihoafrická, kalifornská nebo nigerijská jsou ještě nakažlivější v porovnání s britskou. Ale to by ani tolik nevadilo, ale nebezpečí tkví v tom, že by některé varianty viru potenciálně unikaly částečně nebo dokonce úplně protilátkám, které jsou vyvolány buď očkováním nebo proděláním onemocnění covid-19," řekl Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz s tím, že zatím se zdá, že žádná z těchto variant neuniká protilátkám kompletně a jsou resistentní pouze částečně.
"Vypadá to, že zvláště u lidí, kteří byli očkováni. To, že je varianta odolná částečně proti protilátkám, kompenzuje fakt, že očkovaní lidé mají velmi vysoké hladiny protilátek. Zdá se, že černý scénář by nastal v případě, že by se objevila varianta prakticky úplně resistentní vůči těmto protilátkám a nechali bychom ji v populaci rozšířit – poté by to byl opravdu průšvih. Byli bychom na samém začátku, jako by začala nová epidemie. Museli bychom znovu nasadit podobná opatření, vytvořit nové vakcíny a bylo by nutné zahájit novou vakcinaci," uvedl profesor imunologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který v letech 2005 až 2017 zastával funkci ředitele Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd České republiky.
Na vakcínách, které souvisí s dalšími variantami viru, se podle něj už pracuje. "Jsou dobré odhady ohledně toho, jaké by byly potřeba. Nicméně zcela resistentní varianta zůstává jediným strašákem, kdy je řešením problému s nebezpečnými variantami masivní testování a sekvenace – tedy aby se zjišťovalo, o které varianty se jedná. Jakmile by se něco nebezpečného nebo dokonce potenciálně nebezpečného vyskytlo, je nutné podezřelé varianty rychle identifikovat a lidi, kteří jsou jimi infikováni, dát ihned do karantény stejně jako jejich kontakty," doplnil Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
