Útočná sršeň asijská k nám doputuje, míní entomolog. Promluvil o bolestivosti jejího bodnutí
Útočná a dravá sršeň asijská žila dlouhodobě jen v některých částech Asie, v roce 2004 byla ovšem zavlečena do Francie. Jako migrující druh se nadále šíří Evropou, zaznamenána byla i v Bavorsku, odkud je to do Česka coby kamenem dohodil. Sršeň asijská je noční můrou včelařů, protože právě včely loví jako zdroj potravy pro larvy. "Včelaři dělají menší výletové otvory z úlů, ale přesto se jim tam sršně mohou dostat," řekl pro ŽivotvČesku.cz entomolog Tomáš Melichar a popsal, jak bolestivé je bodnutí v porovnání s útokem v Česku vyskytujícího se druhu sršně.
Sršeň asijská je invazní druh, v Evropě se objevila před 17 lety a od té doby se zde šíří. Byla zpozorována i u našich západních sousedů a znepokojuje především včelaře. Zatímco dospělá sršeň se živí především nektarem či ovocnými šťávami, pro larvy loví včely, jejichž masem je krmí. Čeští včelaři by se na její výskyt měli připravit.
"Já jsem ještě nezaznamenal žádný případ, nikdo mi zatím neříkal, že by tu byly. Jsou v Bavorsku, to je potvrzené a je to kousek od nás. Že k nám doputuje, je stoprocentní," řekl pro ŽivotvČesku.cz entomolog Tomáš Melichar.
Pro včelaře neexistuje stoprocentně efektivní způsob, jak sršeň asijskou držet od svých včelstev co nejdál. "Sršeň asijská loví hmyz, mimo jiné včely, jejichž masem krmí larvy. Samy maso nekonzumují. Včelaři jako prevenci dělají menší výletové otvory z úlů, ale přesto se jim tam sršně mohou dostat. Občas je tam včelař načapá a do kontaktu s nimi přijde první," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz odborník.
Sršeň asijská útočí na hmyz, vůči člověku se chová stejně jako sršeň, která je Čechům známá - útočí až v případě, že se například člověk přiblíží k jejímu hnízdu. "Bodnutí od sršně asijské je zhruba stejné jako od sršně, na kterou jsme tu zvyklí. Není to horší. Je černá a je dobře poznat, že je to ona," dodal Tomáš Melichar pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
