Nesplynou, budou hledat komunitu, říká o tlumočnících z Afghánistánu expert na islám Petr Pelikán
Arabista, veterán z války v Perském zálivu a jeden z největších tuzemských expertů na islám Petr Pelikán (57) pro ŽivotvČesku.cz okomentoval budoucí směřování Afghánistánu a také řekl, co si myslí o lidech, které česká vláda považuje za tlumočníky. "Migranti, kteří jdou do Evropy, tak nesplynou, oni jsou stále Afghánci, jen žijí jinde. Proto se nyní hovoří o tom, že tito lidé budou chtít jít za svou komunitou," vysvětlil islamolog pro ŽivotvČesku.cz.
Pane Pelikáne, vy jste v Afghánistánu prožil několik let a zemi dobře znáte. Také víte, že Afghánistán má ke klasické podobě státu, jak ho vnímáme v Evropě, hodně daleko. Co se bude dít v Afghánistánu nyní? Udrží Tálibán moc nad roztříštěnou zemí?
Afghánistán nikdy nebyl jednotná země, každá část Afghánistánu si bude dál vládnout sama. Když bude nutné se domluvit na vyšší úrovni, tak si sednou a svolají džirgu (shromáždění), která funguje v každé vesnici. Vyříká si to do doby, než se dohodnou ti, kteří mají nějakou moc. Když se to přijme na základě takového jednání, tak se to pak zavádí na jednotlivých území. Afghánistán vždy fungoval na principech krajní nezávislosti malých území a s tím ani Tálibán nic nechce dělat, protože z toho vzešel.
Vývoj v Afghánistánu je těžké odhadovat, ale zkuste naznačit, kam by se země mohla posunout třeba během následujících tří let...
Řekl bych, že daleko více než na Afgáncích to záleží na světě. Pokud Afghánistán necháme Afghánistánu samotnému, jako se to nechalo po konci sovětské okupace, tak v Afghánistánu zavládne »krutý mír«, kdy si Afghánci budou vládnout sami, nebudou mezi sebou válčit a budou si vše zajišťovat svým prostředky. Jde o to, nakolik se do situace budeme vměšovat zvenčí a podporovat parciální síly, kterými se budeme snažit tam manipulovat.
Které mocnosti se podle vás budou vměšovat s největší energií? A co to bude pro Tálibán znamenat?
Mocnosti to už dělají, vždy to dělaly a budou to dělat dál. Osobně mám nejvíce informací z Íránu, kam často jezdím. Tam žije až pět milionů Afghánců. Někteří tam jsou na principu pendlerů a jezdí za prací, jiní se v Íránu již narodili a v Afghánistánu třeba nikdy nebyli, ale pořád jsou to Afghánci. Je tam hospodářská provázanost zejména mezi Íránem a západním Afghánistánem. Z těch zpráv, co dostávám, tak vidím, že tam nikdo moc Tálibán nechtěl, protože jsou jinak orientovaní. Írán zavřel hranice, členové Tálibánu je nechali pro obchod otevřené, chtějí zachovat běh země. Do Íránu nyní neustále proudí uprchlíci přes pašerácké cesty. Írán pro uprchlíky zřídil tábor, nechce je pouštět dál, s tím bude ještě problém. Írán se ale nové vlády Tálibánu nebojí, kdyby tomu tak bylo, tak jsou na hranicích připravena vojska. Pro Írán má Afghánistán velký význam jako odbytiště jeho zboží. Írán je sankcionován, potřebuje někam zboží dodávat. Pro Íránce je na jedné straně skvělá zpráva, že Američané odešli. Do toho své zájmy mají Pákistán, Čína, Rusko... Všichni budou chtít nějaký kus Afghánistánu ovládat a zároveň nebýt terčem migračních vln.
Změnil se Tálibán? Nebo je podle vás pořád opodstatněná obava, že na území Afghánistánu se budou cvičit teroristé, kteří budou posíláni do Evropy?
První otázkou je, zda vůbec víme, co je to Tálibán. Já to ve skutečnosti nevím, oni se nazývají Islámský emirát Afghánistán, což zakotvili i do smlouvy se Spojenými státy americkými. Doslova se tam praví, že je to Islámský emirát, který Američané neuznávají jako stát, ale který je znám jako Tálibán. Slovo Tálibán je nějaký náš konstrukt, oni na sebe ale hledí jinak. A jestli se změnil? Uplynulo 20 let, za tu dobu se obměnila jedna generace. Ti původní bojovníci dostali v horách revma, nebo jsou po smrti, či šli domů do vesnic. Velká část těch bojovníků jsou dnes jiní lidé. My máme odhad, že těch bojovníků je 70 tisíc, za každým bojovníkem, zejména když je to partyzánská válka, musí být lidé, kteří mu poskytují potravu, či mu pašují zbraně. Kdo je tedy Tálibán? Já si myslím, že je to část Afghánců. My jim dali nějaký název, pod tím názvem vidíme nepřítele. V 80. letech tyto síly bojovaly proti Sovětům a vlastně se jim říkalo pozitivním názvem mudžáhidové a ve východní Evropě se jim říkalo dušmani - tedy nepřátelé. My vždy vzali nějaké pojmenování a aplikovali to na ty skupiny. V Afghánistánu se pořád vládne lokálně, není tam centrální vláda, ten tzv. Tálibán si nemůže poroučet, jak to bude někde ve vesnici... Tam je místní předák a ten tam bude vládnout, jak je zvyklý. Nemůžeme říkat, zda se Tálibán změnil a bude vládnout nějak pokrokověji, ti lidé si vládnou sami. A jestli se stanou výcvikovými tábory? Včera měl projev generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a říkal, že nedovolíme, aby se z Afghánistánu stala základna pro výcvik teroristů. Jak to ale chtějí udělat? Byli tam přeci 20 let... Teď vyzývají Tálibán, aby dodržoval lidská práva, je to až úsměvné. Co je v těch výcvikových táborech mohou učit? Já vždy říkám příklad, že když chcete udělat teroristický útok v Praze, co na to budete potřebovat. Nesmíte být nápadný, takže musíte umět česky. To se opravdu v afghánských horách nenaučíte. Potřebujete se v místní společnosti vyznat, jak se obléknout, za kým v té Praze jít, kdo sežene zbraně... Jak vás toto mohou naučit někde v afghánských horách? Otázka terorismu v Evropě je otázka imigrantských menšin. Imigrace plus islám rovná se terorismus. Jenom imigrace rovná se kriminalita, jenom islám může být také problém... Ale když se to spojí, tak hrozí, že migranti nebudou jen prodávat drogy a dělat pouliční kriminalitu, ale budou mít nějakou ideologickou základnu, na které se mohou přesvědčit k podnikání útoku proti společnosti, ve které žijí a s níž nesouhlasí. To ale není otázka vojenské intervence do cizí země, to je otázka imigrační politiky, otázka zpravodajských služeb a otázka policie a soudnictví. Rozhodně to není otázka toho, že bychom měli kontrolovat nějaké výcvikové tábory v Afghánistánu.
Co bude s lidmi, pro které česká vláda používá termín »tlumočníci«? Zůstanou žít v Česku? Odejdou směrem na západ? Nebo budou mít touhu se třeba jednou vrátit do Afghánistánu?
My ani ten Afghánistán moc znát nemusíme, k pochopení situace stačí sledovat, jaké rozpory nám přináší vláda a provládní sdělovací prostředky. První věc je, koho jsme odsud dostali. Objevovaly se zprávy, že odsud například ještě dostáváme Afghánce s pobytem v České republice. To je přeci divné. Ono je to všechno »tajné«... Jakmile je něco nelogické a nezvládnuté, je lepší z toho udělat »tajné« a řekne se, že je to kvůli bezpečnosti. Není to kvůli bezpečnosti. Zaznamenal jsem příběh chlapce, o kterém řekli, že do Čech »přimigroval« jako nezletilec bez doprovodu, tady byl v nějaké rodině, teď je na návštěvě u své matky v Afghánistánu... Když tedy přišel bez doprovodu, tak před něčím utíkal. Afghánci, kteří dostanou doplňkovou ochranu či azyl, tak nesmí mít styky s vládou země, ze které uprchli, ani tam nesmí jezdit. Když tedy před něčím utekl, tak má přeci obavy se tam vracet a jet tam na návštěvu. Jenže ti lidé tam jezdí, tak co oni jsou? Afghánci s českým pasem? V tom případě je to špatně. Nebo jsou to ti tzv. integrovaní? V tom případě by měli bedlivě sledovat stránky ministerstva zahraničí, které důrazně varuje před cestami českých občanů do Afghánistánu. Migranti, kteří jdou do Evropy, nesplynou, oni jsou stále Afghánci, jen žijí jinde. Proto se nyní hovoří o tom, že tito lidé budou chtít jít za svou komunitou, už ani nepočítáme s tím, že by se z nich časem stali Češi. My už počítáme a vlastně i schvalujeme to, že oni se připojí ke své skupině a nebudou chtít splynout s Českem, Francií, Německem... Co by ti lidé tady dělali? Nemají u nás komunitu. Na straně druhé je tady technická stránka věci, tedy Dublinské dohody, ty hovoří o tom, že jakmile dostali český pobytový titul, každá další země, do které půjdou a budou žádat o azyl, je má vracet k nám. Vzpomeňte si na případ iráckých křesťanů. Čtvrtina z nich odjela zpět do Iráku, čtvrtina tady žije v Praze a na Ostravsku, zhruba polovina odjela do Německa, které je ale mělo vrátit, nicméně nevrátilo. Třeba i tlumočníci odjedou a nikdy o nich neuslyšíme, nebo to bude jinak, právě kvůli tomu, že máme Dublinské protokoly.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
