Americký sen po česku: Ekonom Pikora řekl, že za drahé bydlení mohou centrální banky. Zdůraznil, že nutné je nespoléhat se na stát, ale na sebe

Vladimír Pikora
Vladimír Pikora
Foto: Se svolením Vladimíra Pikory
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 10. 4. 2024

Rozhovor: Obecně v Česku platí, pokud jde o bydlení, že je drahé a nedostupné. Mezi obzvláště ohrožené skupiny patří domácnosti seniorů, domácnosti s příjmy pod hranicí chudoby, rodiče samoživitelé a nájemníci. To se týká především velkých měst, kde v nájmu žije více lidí než v regionech. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala hlavního ekonoma investiční skupiny CFG Vladimíra Pikory, jak se na současnou problematiku dívá. Uznal, že dosáhnout na vlastní bydlení je pro mnohé čím dál obtížnější záležitost, postavil se ale proti některým návrhům neziskových organizací zabývajících se problematikou bydlení, jak situaci řešit.

Pane Pikoro, budeme se bavit o poměrně výrazně třaskavém tématu, což je dostupnost bydlení v České republice. Jak se na tuto problematiku díváte a kdo vlastně může za to, že dnes si pořídit vlastní nemovitost z průměrné mzdy bez zadlužení hypotečním úvěrem je prakticky nereálné?

Víte, ono to má několik rovin. Řekl bych to tak, že někteří lidé se ohánějí tím, že na Západě se bydlí v nájmech. Ona to tak ale úplně pravda není. V nájmech se bydlí relativně hodně v Německu. A samozřejmě, pokud si za Západ lidé dosadí Německo, tak to platí. V případě, že se podíváme do Spojených států, tak tam rozhodně nelze říct, že by se lidé nesnažili bydlet ve svém. Naopak se tam snaží o splnění si takzvaného »amerického snu«, takže tam je to normální.

Když rozeberete tedy ten rozdíl...

Proč to je v Německu dané takto, tak je to způsobeno tím, že po druhé světové válce bylo Německo značně zničené, a tím musela vzniknout nějaká obnova, která byla centrálně daná. Tím pádem vznikly městské části a následně šlo poměrně snadno pronajímat lidem střechu nad hlavou a vlastníkem nemovitosti bylo město. To má, do nějaké míry, reálně jiný základ oproti tomu, že lidé v ČR šli cestou Spojených států a začali si kupovat byty do osobního vlastnictví.

Pojďme ale k tomu, že ceny nemovitostí v ČR jsou dnes, řekl bych, přestřelené...

Rozumím, dostaneme se tam hned... Pro Spojené státy, Kanadu, Austrálii bylo normální, že si lidé vzali hypotéku a šli »svou cestou«. Nahrávalo tomu navíc to, že ceny nemovitostí byly relativně nízko a mzdy relativně vysoko.

To je ideální kombinace, je to tak?

Ano. Ale s krizí v roce 2007 se vše změnilo.

Jak to myslíte?

No, důvodem bylo, že nastalo pumpování peněz do ekonomiky, a to v globálním měřítku. Tím bylo nutné peníze někde »zaparkovat« a řešením byly nemovitosti. Poptávka tak způsobila, že ceny začaly růst do vysokých hodnot. To bylo spojené s tím, že byly nízké úrokové sazby, a tak některým lidem dávalo smysl pořídit si třetí, čtvrtý byt, a tím pádem bohatší lidé je začali pronajímat. To je něco, co se předtím běžně nedělo.

Dobře. A kdo tedy za to, že dnes jsou ceny bytů astronomické, může?

Z mého pohledu za to globálně mohou centrální banky, které se snažily za každou cenu vyvarovat nějaké větší krize po roce 2007 a de facto tu velkou krizi nahradily jinou krizí, a to je to, že tím vyvolaly vysokou cenu u některých aktiv, jako jsou třeba akcie, případně nemovitostí. Růst tak pokračoval, a když se přesuneme příkladem do doby covidu, což je jen pár let zpět, tak se opět do ekonomiky pumpovaly peníze, a tím opět zdražily nemovitosti. Dále je to z mého pohledu způsobeno tím, že vlády se v té době chovaly naprosto nestandardně, začaly pokřivovat ekonomiku, centrální banky začaly dělat to samé, protože záporné úrokové sazby, jako měla Evropská centrální banka, to je šílené a nedává to vůbec žádnou logiku.

Co říkáte na to, co ukázala analýza, kterou na konci března představili zástupci neziskových organizací zabývajících se problematikou bydlení? V ní uvádí, že v Praze je nejméně dostupné bydlení v Evropě. A samotné zvýšení soukromé výstavby na tom nic nezmění, nutná jsou i politická opatření. Dále také to, že situace se podle nich i přes pražským magistrátem přijatá opatření v posledních letech dále výrazně zhoršila, jako řešení navrhují například větší obecní výstavbu, regulaci nájmů nebo progresivní zdanění investičních bytů.

Ono se najednou může zdát, což někteří tvrdí, že současný stav není normální. Mladí lidé mnohdy vyčítají starším lidem, že nemají takové šance k získání nemovitosti jako oni a podobně, a dochází do jisté míry k vyhrocenému střetu mezi generacemi, což je velmi špatně. V tomto případě je se ale potřeba obracet na centrální banky jako toho viníka, protože kdyby v roce 2007 proběhla standardní recese tak, jak měla proběhnout, tak v tu chvíli by to bylo nepříjemné po několik let, ale dnes by mladí lidé měli stejné příležitosti, jako měli lidé v 80. či 90. letech. Pak také je to způsobeno sociálním inženýrstvím, které nikdy nemělo nastat. A je mi velmi líto, že levicově smýšlející novináři a levicově orientované neziskové organizace vnášejí do společnosti něco ve smyslu, že to není normální. To říká někdo, kdo je podle mě zaujatý, frustrovaný a vymýšlí si podobné věci ve smyslu, že lidem, kteří mají dvě nemovitosti, by se druhá měla více zdanit, protože to je nemorální. A tak podobně. To je velmi nebezpečné, tak by to rozhodně být nemělo.

A jaké řešení tedy vidíte?

Řešením je, že mladí lidé přestanou spoléhat na stát, ale začnou spoléhat na sebe a půjdou nějakou cestou. Mohou podnikat, mohou to řešit řadou způsobů, že budou nějakou dobu šetřit a vytvoří si nějakou finanční základnu pro hypotéku a podobně. Začnou vidět ve svém životě nějakou perspektivu, i když to není lehké. Ale je potřeba si uvědomit skutečnost, že každá doba přináší něco, co se pro někoho může zdát jako složité. Mohli bychom se tady dlouze bavit o tom, jak asi lidem bylo, řekněme, za druhé světové války. To ve srovnání s tím, co prožívají dnes mladí lidé, opravdu nebyla procházka růžovým sadem. Každá doba něco přináší, nejen složitosti, ale i příležitosti. A osobně jsem názoru, že lidé by si měli více uvědomovat svou odpovědnost za sebe a méně se spoléhat na stát. Jediné, co stát může pro ně v tuto chvíli udělat, aby to dávalo nějaký smysl, tak že jim nebude házet klacky pod nohy, což v řadě případů skutečně dělá.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.