Babiš v plánu pro ČT a rozhlas pod tlakem couvá, míní Hřib. Populisté mají jedinou dobrou vlastnost, rýpl si do premiéra
Komentář: Premiér Andrej Babiš (ANO) nově mluví o financování České televize a Českého rozhlasu, při němž by peníze nešly přímo ze státního rozpočtu a poplatky by byly dobrovolné. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v tom vidí reakci na veřejné protesty. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že populisté v podobných situacích začínají ustupovat tlaku veřejnosti. Případnou novou podobu návrhu ale nechce posuzovat jen podle premiérových slibů. Rozhodující podle něj budou konkrétní záruky financování, automatická valorizace a ochrana systému před politickými zásahy.
Týden po vyhroceném nočním projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků přichází Babiš s příslibem další varianty. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct řekl, že na ní pracuje ministerstvo financí. Zároveň oznámil, že koalice při druhém čtení, které se má uskutečnit v lednu, nebude omezovat diskusi.
"Druhé čtení nebudeme vůbec omezovat, klidně ať si tam každý řekne, co chce," uvedl premiér.
Ještě podstatnější je jeho vyjádření k samotnému zdroji peněz. Dosavadní předloha počítá s nahrazením poplatků financováním ze státního rozpočtu. Babiš nyní popsal záměr, který by se od tohoto řešení mohl lišit.
"Budeme navrhovat dobrovolnost poplatků, kdo chce, ať platí, kdo nechce, nebude platit. My samozřejmě tam budeme garantovat nějakou částku. A chci přijít s nějakým návrhem, že ty peníze nejsou přímo z rozpočtu," řekl.
Podrobnosti zatím nepředstavil. Návrhem by se podle něj měla v pondělí zabývat koaliční rada.
Hřib tento posun hodnotí jako důsledek tlaku veřejnosti. Právě protesty podle něj ukazují, že vláda nemůže při tak zásadní změně přehlížet reakci občanů.
"Na populistech je jediná dobrá vlastnost. Ve chvílích, jako je tahle, začínají ustupovat tlaku veřejnosti. To se u Babiše ukázalo opakovaně. A je dobře, že tomu tak je i nyní," uvedl předseda Pirátů pro ŽivotvČesku.cz.
Příslib jiné varianty však podle něj ještě neznamená, že vzniklo přijatelné řešení. Od obecného prohlášení o garantované částce je podle Hřiba potřeba přejít ke konkrétním pravidlům, podle nichž by obě instituce peníze dostávaly.
"Konkrétní návrhy, jak by to mělo být financováno jinak, mimo rozpočet, by bylo nutné položit na stůl černé na bílém. Velice totiž záleží na detailech," zdůraznil.
Za rozhodující považuje zejména tři otázky: jak pevná bude garance příjmů, jak se budou peníze navyšovat v reakci na růst cen a jak obtížné bude pravidla změnit podle momentální politické potřeby.
"Jak bude reálně vypadat garance financování? Jak bude vypadat pravidelná automatická valorizace? Jak bude mechanismus ochráněn před dalšími zásahy politiků v budoucnu, jako se tomu stalo třeba na Slovensku? To jsou všechno důležité věci, které je nutné znát předem, než je možné jakýkoliv návrh okomentovat," řekl Hřib pro ŽivotvČesku.cz.
Jeho vyjádření tak není souhlasem s dosud nepředloženou vládní variantou. Současně ale neodmítá debatu o jiném systému jen proto, že by neobsahoval povinné poplatky.
"Obecně ano, existují i možnosti, jak financovat veřejnoprávní média bez poplatků a mimo rozpočet," uvedl.
Připomněl přitom vlastní návrh Pirátů z roku 2017, který vycházel z podílu na výnosu daně z přidané hodnoty. Podle Hřiba měl řešit tehdejší problém dlouhodobě nezvyšovaných poplatků, jejichž reálnou hodnotu snižovala inflace.
"I my jsme v roce 2017 navrhovali jednu takovou možnost formou podílu z DPH. Snažili jsme se tím vyřešit tehdejší problém nevalorizovaných poplatků, které byly mnoho let stejné a kvůli inflaci ztrácely na hodnotě," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.
Podíl z daňového výnosu by ovšem stále představoval veřejné peníze. Podstatou Hřibova argumentu je způsob jejich přidělování: zda by média měla předem stanovený nárok, nebo by jejich příjmy závisely na opakovaném politickém vyjednávání. Samotné označení financování za »mimorozpočtové« tuto otázku nezodpovídá.
Hřib upozornil, že právě dlouhodobé zmrazení poplatků podle něj vystavovalo vedení médií politickému tlaku. Aby instituce udržely hodnotu svých příjmů, musely žádat politiky o změnu.
"Ředitelé České televize a Českého rozhlasu museli leštit kliky u politiků a lobovat za to, aby došlo ke zvýšení," popsal pro ŽivotvČesku.cz.
Podle předsedy Pirátů tento problém odstranilo zavedení automatické valorizace za předchozí vlády. Případná náhrada současného systému by proto měla nabídnout odpovídající ochranu.
"Tenhle problém se za minulé vlády vyřešil tím, že se nastavila automatická valorizace poplatků. Pokud se hledá řešení bez poplatků, tak podíl z DPH je například jednou z možností," doplnil Hřib pro ŽivotvČesku.cz.
Debata o alternativách přichází po týdnu ostrého politického střetu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů zařadila předlohu k přednostnímu projednání minulý pátek. Po noční debatě ji v sobotu časně ráno prosadila prvním čtením. Nešlo tedy o konečné schválení zákona, ale o jeho postup do další fáze legislativního procesu.
Opozice neuspěla se zamítnutím ani s vrácením návrhu vládě k přepracování. Kritizuje jeho obsah i způsob projednávání. Převod financování na stát označuje za ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií, část opozičních politiků mluví o jejich zestátnění. Vládní představitelé tento výklad odmítají a tvrdí, že změna zdroje peněz nepředstavuje útok na demokracii.
Protesty se mezitím přesunuly také do ulic. Během sněmovního jednání se lidé shromáždili na Malostranském náměstí. Následující den po hlasování zaplnily tisíce demonstrantů Staroměstské náměstí na akci spolku Milion chvilek pro demokracii. Další protest spolek připravuje na 15. listopadu na pražské Letné.
Babiš však ani při oznámení přípravy nové varianty neopustil ostrou rétoriku vůči opozici. V pořadu uvedl, že chce podle něj »zneužít« výročí sametové revoluce, a zdůrazňoval organizovanost protestů.
"Tenhle polistopadový kartel je dobře organizovaný," prohlásil na adresu opozice.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
