Během epidemie děti přibraly i 15 kilo. Do jejich stravování by neměli zasahovat laici, říká Kateřina Cajthamlová
Epidemie v Česku ovlivnila zvyšování hmotnosti nejen dospělých, ale i dětí. V některých případech děti nabraly za rok s koronavirem 10 až 15 kilogramů. Proto v ordinacích pediatrů i specialistů musí lékaři častěji řešit dětskou nadváhu či obezitu. Zkušená internistka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová (58) vysvětlila, o jak závažný problém jde, a poradila, jak předejít zhoršení celkového zdravotního stavu a rizikům spojeným s váhou do budoucna. "Do dětského stravování by neměli zasahovat laici ani sportovní trenéři, ale vždy spíš pediatr nebo v pozdějších letech odborný lékař, aby nedošlo k rozvoji poruchy příjmu potravy nebo závažných komplikací obezity," vyjádřila se pro ŽivotvČesku.cz.
V době před propuknutím epidemie statistiky uváděly, že obezitou trpí každé čtvrté dítě v zemi. Podle primáře dětského oddělení Jana Boženského z Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice čelily děti většímu stresu, tlaku a hodně se nudily. Na přibývání na váze se u nich významně podepsal také nedostatek pohybu - kvůli zavřeným školám nemohly normálním způsobem trávit čas ve školním prostředí a kolektivu a také neměly možnost užít si standardně volný čas vzhledem k restrikcím a vládním opatřením. Podle informací České zdravotní průmyslové pojišťovny obezita nejvíce dopadá na děti ve věku 9-15 let.
"Pandemie s distanční výukou byla pro děti a dospívající většinou obrovský stres. Ztráta kontaktu s vrstevníky a učiteli i pobyt v rodinách s rodiči na home office, s rodiči s existenčními starostmi, ne vždy s dobrou technickou výbavou… sourozenci se často vzájemně rušili při výuce, děti se častěji nudily. Toto vše, spolu se změnou stravování - ve školních jídelnách je strava koncipována jako tříchodová, různorodá, což v rodinách ne vždy bylo splněno a se ztrátou pohybových aktivit - chyběly kroužky, tělocvik, vedlo u některých dětí k úbytku svalové hmoty a změnám růstu. U jiných ke zvýšení množství tukové tkáně," řekla Kateřina Cajthamlová pro ŽivotvČesku.cz s tím, že psychika dětí s vyšší váhou může trpět především v kolektivu spolužáků.
"V dětském kolektivu dochází někdy k šikaně odlišných, děti se vzájemně »testují« tím, že provokují, a pak čekají na reakci toho, kdo se od ostatních nějak liší. Často kopírují postoje dospělých a mohou se pak dětem s nadváhou vysmívat nebo na ně útočit jednotlivě i ve skupině. Děti s nadváhou se tak ocitnou v izolaci od vrstevníků, zejména tehdy, mají-li nižší výkonnost ve sportech, malé sebevědomí, sebedůvěru nebo jsou z rodiny zvyklé být terčem výtek a cítí se nepřípadně," vysvětlila uznávaná lékařka, která působila v pořadu o zdraví na veřejnoprávní televizi a je také spoluautorkou knih o hubnutí.
Na otázku ohledně porovnání závažnosti dětské nadváhy oproti nadváze dospělého člověka má jasnou odpověď. "Podle pediatrů je nadváha a obezita v dětství i dospělosti důsledkem řady faktorů, které vznikají na podkladě genetiky zděděné po rodičích a vývojem v prvních 1000 dnech od početí. Obézní matka a stravování matky v těhotenství se z 50 % podílí na obezitě dítěte, vliv má typ porodu, kojení, kontakt se zvířaty a půdou - to vše totiž ovlivňuje bakteriální osídlení střeva, které zase významně a dlouhodobě ovlivňuje hospodaření s energií i náladu dětí i dospělých. Stravní a pohybové návyky, které dítěti rodina vštípí, ale i stres či nuda, které dítě zažívá - to vše se pak může projevit ve změnách metabolismu, růstu i hormonální činnosti. Se všemi těmito problémy se pak mohou děti vypořádat ještě v období puberty a exponenciálního růstu, případně si je nést až do dospělosti. Čím dříve vznikne problém s nadváhou (ale i podváhou) v dětství, tím větší důsledky může pak mít v dospělosti. Proto by do dětského stravování neměli zasahovat laici ani sportovní trenéři, ale vždy spíš pediatr nebo v pozdějších letech odborný lékař, aby nedošlo k rozvoji poruchy příjmu potravy nebo k rozvoji závažné komplikace obezity - metabolického syndromu. Jedná se o zvětšení množství útrobního tuku, poruchu metabolismu cukrů a tuků a zvýšení krevního tlaku," vyjádřila se Kateřina Cajthamlová pro ŽivotvČesku.cz.
Důležitou roli hrají samozřejmě rodiče, kteří mohou dítěti výrazně pomoct a být mu oporou. Stejně tak ale dokážou svým potomkům »uškodit« – ať už vědomě, nebo nevědomě.
"Rodiče by měli ještě před početím dítěte znát svůj zdravotní stav a pečovat o jeho optimalizaci, mít dobré stravní i pohybové návyky, aby byli svým potomkům kvalitními postojovými vzory, a zejména matka by se měla stravovat po dobu těhotenství i kojení kvalitně, vyváženě a dostatečně a být i psychicky vyrovnaná. Pravidelné návštěvy pediatra, kontrola růstové i hmotnostní křivky, vývoje i psychiky dítěte a v případě problémů důsledné dodržování odborných rad jsou tou nejlepší prevencí pozdějších problémů. Vyhnout se extrémním a alternativním výživovým směrům (veganství, raw a další), prevence fyzického i psychického přetěžování dětí a poruch příjmu potravy - to vše pomáhá optimálnímu vývoji dětské postavy. Zejména děti robustních vysokých rodičů mohou být v mladším školním věku robustnější a je třeba s tím počítat a s dítětem jednat tak, aby se umělo případné šikaně efektivně bránit. Důvěra, vřelé stabilní prostředí a odborné rady zaměřené na celkové zdraví, nejen na kila, jsou tou nejlepší prevencí i léčbou potíží v každém věku," uzavřela Kateřina Cajthamlová pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
