Blatný představil systém PES. Všech pět pásem rizika podle nové tabulky vyžaduje nouzový stav

Lékař Jan Blatný
Lékař Jan Blatný
Foto: Jakub Poláček / CNC / Profimedia
Publikováno: 13. 11. 2020

Všech pět pásem rizika podle nové tabulky ministerstva zdravotnictví vyžaduje, aby byl kvůli příslušným opatřením proti covidu-19 vyhlášen nouzový stav. Vyplývá to z dokumentu, který dnes úřad zveřejnil. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) novinářům řekl, že je to především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Ve čtvrtek uvedl, že bez existence nouzového stavu by byla opatření z tabulky bezcenná.

Nouzový stav kvůli koronavirovým opatřením platí v Česku od 5. října, Sněmovna naposledy připustila jeho prodloužení do 20. listopadu. Blatný v pondělí vládě navrhne požádat poslance o prodloužení o 30 dní. "Ve chvíli, kdy se potřeba změní, může být požadavek vznesen opakovaně. V současné době je naším doporučením 30 dní," řekl dnes novinářům.

Mimořádný stav je nutný ve všech úrovních hlavně kvůli omezením hromadných akcí. "Zejména v nižších úrovních není potřeba na všechna opatření, ale na některá ano. Zejména ta, která omezují shromažďování," vysvětlil Blatný. Pokud by nouzový stav skončil, opatření uvedená v tabulce by nebyla povinná, ale změnila se v doporučení, řekl. Nechtěl odhadovat, jak dlouho tedy bude nouzový stav třeba. "Abych teď anticipoval, co bude za 30 dní, to nechci," doplnil.

Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna.

Na trvání nouzového stavu jsou navázány některé restrikce, které by jinak nešlo vyhlásit. Jedná se o záležitosti, na které nedosáhnou pravomoci ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, například plošná omezení svobody volného pohybu obyvatel a také obchodu a služeb.

Nouzový stav kvůli epidemii covidu-19 platil v Česku i na jaře od 12. března do 17. května. Po souhlasech dolní komory Parlamentu se tehdy prodlužoval dvakrát. Vládě usnadňoval také například nákupy ochranných pomůcek. Dříve byl vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.