Češi hlásí nežádoucí účinky na vakcínu. Úřad eviduje už skoro 1000 hlášení. Z nich 8 s podezřením na úmrtí
Dlouhé měsíce s koronavirovou epidemií a s ní spojenými vládními opatřeními jsou pro lidi velmi vyčerpávající a mnozí se tak logicky upnuli k očkování, které bylo v Česku zahájeno 27. prosince loňského roku. Vakcíny od farmaceutických společností Pfizer/BioNTech a AstraZeneca se aktuálně používají pro nejohroženější skupiny, mezi které patří především zdravotníci a senioři nad 80 let. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který mimo jiné eviduje nežádoucí účinky léků a vakcín, má už bezmála tisíc hlášení v souvislosti s očkovacími látkami proti onemocnění covid-19. "Nežádoucí účinek se musí teprve prokázat, " uvedla mluvčí SÚKL pro ŽivotvČesku.cz.
Očkování v Česku v době epidemie koronaviru dělí společnost na dvě poloviny – jedni ho vnímají jako nutné řešení a jsou jeho zastánci a druzí v něm vidí problém a považují ho za nucené zlo. Před necelým měsícem Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) evidoval 198 případů hlášení nežádoucích účinků, které se projevily po aplikaci vakcíny proti covidu.
Situace se však za tu dobu poměrně dramaticky zhoršila a číslo se vyšplhalo až na 996. Tím horším faktem je, že nově přibylo 8 hlášení úmrtí s podezřením, že byla důsledkem nežádoucích účinků na očkovací látky proti onemocnění covid-19.
"Všechny případy úmrtí a možná kauzální souvislost je velmi pečlivě hodnocena státem, který je za přípravek zodpovědný v měsíčních zprávách bezpečnosti, které předkládají všechny vakcíny a následně v periodických zprávách bezpečnosti. Pokud výbor Evropské agentury pro léčivé přípravky dojde k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, dochází následně k regulačním opatřením," uvedla pro ŽivotvČesku.cz Klára Brunclíková, tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Aktuálně vychází z dat SÚKL, že mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky, které zaznamenalo 507 očkovaných, patří reakce v místě vpichu – bolest, svědění, zarudnutí, otok nebo snížená pohyblivost končetiny po aplikace injekce.
Velmi často jsou evidovány neurologické příznaky, jakými jsou bolesti hlavy až migrény, závratě a pocity na omdlení, únava až ospalost, snížená citlivost nebo narušení chuti. Takových případů SÚKL zaznamenal celkem 279. Ve vetším počtu jsou hlášeny také bolesti svalů a kloubů, svalová slabost, bolesti zad a krční páteře. Často se vyskytují i střevní potíže – průjem, zácpa, bolesti břicha nebo zvracení.
"Za sebe mohu říci, jsem očkovaný vakcínou od firmy Pfizer, že jsem měl po obou dávkách mírné nežádoucí účinky. Bolela mě ruka v místě vpichu, bolela mě hlava a cítil jsem se unavený po obou injekcích. Nezaskočilo mě to, protože jsem zvyklý, že takhle reaguji i na očkování proti chřipce," uvedl pro ŽivotvČesku.cz před nedávnem prezident České lékařské komory Milan Kubek s tím, že se jedná o běžné projevy po očkování, které bývají krátkodobé.
"Nežádoucí účinek se musí teprve prokázat, mezi aplikováním vakcíny a reakcí totiž může existovat například jen časová souvislost," uvedla pro ŽivotvČesku.cz mluvčí SÚKL.
Aktuální údaje ministerstva zdravotnictví vykazují celkem 1 211 825 případů, z nichž aktivních je 131 758. V nemocnicích leží 6 967 hospitalizovaných s covidem-19 a naočkováno bylo dosud 617 044 lidí. Premiér Andrej Babiš (66) uvedl, že v polovině března Francie poskytne Česku 100 tisíc dávek vakcíny od společnosti Pfizer/BioNTech.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.