Česko čekají těžké časy: Europoslanec Marcel Kolaja vysvětlil, jak to bude s dodávkami plynu do Evropy a odstřižením ze závislosti na Rusku
Do konce listopadu musí být v České republice zásobníky zemního plynu z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy a riziko, že Rusko přeruší dodávky. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41) s dotazem, kdy dojde k evropskému odstřihnutí ze závislosti na dodávkách z Ruské federace. "Evropská komise představila v polovině května plán, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2027," uvedl v úvodu politik.
Plynem v Česku topí podle aktuálních dat ministerstva průmyslu a obchodu zhruba 2 600 000 domácností. Závislých je na něm přes osm tisíc velkých a středních podniků a dalších přibližně 300 tisíc podnikatelů. České domácnosti nečekají ekonomicky příjemné měsíce. Zejména pokud půjde o ceny za zemní plyn. Podle analytika Jiřího Gavory ze společnosti ENA čeká důležitou komoditu v letošním i v příštím roce na jaře několik vln zdražování - cenový skok pak bude nejméně o polovinu více, uvedl to již dříve pro Právo.
Podle Marcela Kolaji plán EK počítá s tím, že dojde k zásadní změně. "Představený balíček počítá s tím, že se do roku 2030 budou na výrobě energie podílet ze 45 procent obnovitelné zdroje. Kromě investic do obnovitelných zdrojů ale zmiňuje i zvýšení energetické účinnosti, tedy snižování spotřeby energie," upřesnil europoslanec pro ŽivotvČesku.cz.
Začátkem května řekl premiér Petr Fiala (58) po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem (63), že Česká republika bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.
Že půjde o náročný úkol, přiblížil na výše zmíněné konferenci zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničních věcí Václav Bartuška (53). Podle něj bude snazší nahradit ruskou ropu než ruský zemní plyn. Zhruba 40 procent spotřeby plynu v EU loni totiž dodalo Rusko. Nahradit takový objem za den, měsíc či rok podle něj není možné.
"Ušlé dodávky z Ruska chce EK rovněž nahradit nákupem zkapalněného plynu LNG ze třetích zemí, a to především z Kataru a Spojených států amerických. A to je rozhodně správně. Další možností jsou i dodávky z Norska, Libye nebo Alžírska. Bude ale nesmírně důležité, aby členské země postupovaly při nákupu plynu koordinovaně a nakupovaly jej společně. Nesmíme se totiž dostat do situace, kdy si na evropském trhu s plynem začnou jednotlivé země mezi sebou konkurovat. To by totiž ve výsledku vyhnalo ceny ještě výš," dodal pro ŽivotvČesku.cz Marcel Kolaja.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
