plyn

Komentář - aktualizováno: Státní společnost ČEPS koupila firmu NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Oznámila to dnes společnost ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány. Situaci krátce před podpisem smlouvy okomentoval pro ŽivotČesku.cz bývalý dvojnásobný ministr Karel Havlíček, který na věc nahlíží ve dvou rovinách.

Velkoobchodní ceny plynu pro evropský trh pokračují v poklesu na nová dvouletá minima, což by mohlo přinést úlevu podnikům a spotřebitelům, kteří v minulém roce platili vysoké účty za energie. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka, jak to ohledně plynu vidí s nadcházející topnou sezónou. Z jeho slov vyplynulo, že by už nemělo dojít k tomu, co české domácnosti zažívaly v uplynulém roce - tedy cenový šok.

Zásobníky na zemní plyn v Česku byly v úvodu týdne plné z 86 procent. Uskladněno v nich je 2985,7 miliardy metrů krychlových plynu, o 81 procent více než loni touto dobou, uvedl to na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55). V posledních dnech má na stav rezerv pozitivní vliv hlavně počasí. Za minulý týden, který byl velmi teplý, se spotřeba plynu v Česku oproti průměru z posledních čtyř let snížila o 36 procent, dodal ministr. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, co se dá od Ruska a jeho plynu očekávat v rámci zimy na konci roku.

Jaroslava Obermaierová (76) před časem přiznala, že současná ekonomická situace v Česku ji donutila odstěhovat se z pražského bytu na chatu, odkud dojíždí do hlavního města pouze za prací. Herečka, která přiznala, že ji sužují existenční obavy, kvůli tomu tolik pracuje, že nemá ani čas nakupovat vánoční dárky, svěřila se redakci ŽivotvČesku.cz.

Většina Česka si dělá starosti se zdražováním energií, ke kterému v poslední době dochází. Obavy si však nedělá publicistka Zuzana Bubílková (70), které se naopak podařilo ušetřit. "Zálohy se mi zvedly jen o několik stokorun, nejspíš je to tím, že žiju sama," potvrdila pro ŽivotvČesku.cz.

Zdražování potravin a energií v Česku již zasahuje nejen běžné občany, ale také celebrity. Nepříjemnou zkušenost prožívá například herečka Jaroslava Obermaierová (76), která přiznala, že vyšší náklady ji dokonce před časem z Prahy vyhnaly na chatu. I tak se ale obává, že stále dražší plyn do budoucna neuplatí. "Řada domácností už si plyn vůbec nemůže dovolit," upozornila na nedobrou situaci pro ŽivotvČesku.cz.

České zásobníky plynu jsou naplněny z 99 procent, obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Česko neplánuje pronájem dalších kapacit zásobníků v zahraničí, řekl minulý týden novinářům ministr průmyslu Jozef Síkela (55). Uvedl také, že v říjnu a prvním listopadovém týdnu se česká spotřeba plynu meziročně snížila o 28 procent. Česko z pohledu zásobování plynem zimu zvládne, zdůraznil. Letošní rok ano, jak to bude do budoucna, se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala exministra financí a politického komentátora Miroslava Kalouska (61), který poukázal na to, že odpověď stojí na řadě faktorů.

I když někteří vládní činitelé doporučují jako úsporné opatření před tuhou zimou nosit o svetr navíc, z logiky zimy v 21. století je málo pravděpodobné, že by dal někdo přednost svetru před vytápěním. S chladnějším nástupem počasí řada domácností topí lidově řečeno »na plné pecky«. Podle ekonoma Petra Studničky letos ale nehrozí, že by došlo na přídělové hospodářství, tedy že by se předčasně vyčerpaly zásoby plynu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Věčně veselá Monika Binias (50) žije v Německu, kde se stejně jako obyvatelé Česka potýká s řešením energetické krize. Jak popsala pro ŽivotvČesku.cz, doma s manželem Petrem Biniasem (26) již zavedli úsporná opatření, z nichž některá jsou důvodem vzniku bizarních situací. O jednu z nich se nyní podělila.

Spotřeba plynu v České republice za prvních osm měsíců meziročně klesla o 18 procent. I bez ruského plynu se daří pokrývat denní spotřebu a dále plnit zásobníky, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Konkrétně v září podle něj klesla meziročně spotřeba plynu v ČR po očištění vlivů počasí o 28 procent. Ministerstvo podle Síkely připravuje u plynu řešení také pro malé a střední firmy.

Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici i Evropská unie. Zatím není jasné, co poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden. Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, ve středu uvedlo, že zatím nevylučuje, že se vedení podaří po havárii obnovit a zprovoznit. Podle německé rozvědky to ale možné nebude, napsala německá média. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňovalo Spojené státy. Moskva hodlá kvůli záležitosti svolat jednání Rady bezpečnosti OSN. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65) s dotazem, o jak závažný bezpečnostní problém jde a kdo by za poškozením mohl stát.

Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. V pondělí to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (61), zda podle něj existuje scénář vztahující se na přídělové hospodaření, pokud by plynu v rámci zimy do Evropy proudilo minimální množství. Nevyloučil ho.

Současná energetická krize v Česku nenechává chladnými nejen běžné občany, ale také známé osobnosti. Herečka Jaroslava Obermaierová (76) má na celou situaci jasný názor, o který se podělila s redakcí ŽivotvČesku.cz. "Jsem naštvaná, protože se z plynu stal politický nástroj. Bez plynu asi brzo umřu, mám na něj doma úplně všechno," posteskla si.

Situace ohledně dodávek plynu je silně nejistá. Vláda premiéra Petra Fialy (58) tvrdí, že nikoho nenechá padnout. Vývoz plynu z Ruska do EU v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to v týdnu řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává plyn do EU zejména plynovodem Nord Stream 1, ten je ale od konce srpna mimo provoz. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu, zda je ČR v situaci, kdy se dokáže obejít bez dodávek ruského plynu. Z jeho slov vyplynulo, že plyn zatím je, ale těžko odhadovat, s čím Rusko ještě během zimy přijde.

Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43) s dotazem, zda podle něj dojde k znovuobnovení dodávek ruského plynu. Ve své odpovědi zmínil, že současná krize může být i přes negativní dopady vnímána jako výzva, zároveň se zastal ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (55), který jeho pohledem dokázal rychle reagovat na silně rizikovou situaci v rámci energetické krize.

Odbory nepočítají s tím, že by teď po rozhodnutí vlády o zastropování cen energií odvolaly svou plánovanou demonstraci v Praze. Dál s ní 8. října na Václavském náměstí počítají. Uvedl to předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. ČMKOS, která demonstraci svolává, je s 31 svazy a 270.000 členy největší odborová centrála v zemi. Její šéf Středula nyní sbírá podpisy pro svou kandidaturu na prezidenta. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu (41), jak současný krok, kdy došlo k zastropování cen u energií, vnímá. Ve svém vyjádření byl z kroku vlády poměrně rozporuplný.

Náklady na zastropování cen elektrického proudu a plynu budou vyšší, než deklarovala vláda, a není jasné, kde chce kabinet na celou částku vzít peníze. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK, s tím, že dopady zastropování budou zásadní pro rozpočet příštího roku. Dopady vyčíslil v pondělí večer ministr financí Zbyněk Stanjura (58) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije podle Stanjury mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (43), jak slova analytiků vnímá. Vyslal jim ráznou odpověď.

Zastropování cen pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh) a u plynu na třech korunách za kWh je rozhodně tím, co může české domácnosti a firmy uklidnit před nadcházející topnou sezónou, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz poradce premiéra a ekonom Štěpán Křeček. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce vláda představit ve středu. Zkušený finanční expert dále zdůraznil, že Rusko začíná být lidově řečeno mimo hru.

Vláda stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce vláda představit ve středu. Premiér Petr Fiala (58) a další členové kabinetu po jednání vlády poukazovali na úspory pro domácnosti a živnostníky proti nynějším vysokým cenám, meziročně ale platby budou vyšší až o několik desítek tisíc korun, vyplývá z vládních materiálů. Podle zástupců opozice rozhodnutí přišlo pozdě a cenové stropy u elektřiny i plynu jsou příliš vysoko. Pro ŽivotvČesku.cz se na věc podíval negativním pohledem expremiér Jiří Paroubek (70), který se obává, aby Rusko obnovilo dodávky plynu do Evropy.

Vláda na svém dnešním mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Současná situace v souvislosti s cenami energií je pro řadu českých domácností katastrofální. Ministři pro energetiku zemí Evropské unie se v pátek shodli na tom, že chtějí využít nečekané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům, nedohodli se ale na zastropování ceny plynu z Ruska. Podle prvního místopředsedy ANO a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se ministři naopak nedohodli na ničem. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala epidemiologa a exšéfa zdravotnictví Romana Prymuly (58), zda existuje scénář, že by se někteří lidé snažili dostat do nemocnice, třeba v souvislosti s úmyslnou nákazou koronavirem, aby hospitalizací ušetřili za drahé energie tím, že budou využívat prostředků v nemocnicích.