Je ČR už v situaci, kdy se dokáže obejít bez ruského plynu? Ekonom Lukáš Kovanda se obává varianty, ve které by plyn musel být na příděl

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 18. 9. 2022

Situace ohledně dodávek plynu je silně nejistá. Vláda premiéra Petra Fialy (58) tvrdí, že nikoho nenechá padnout. Vývoz plynu z Ruska do EU v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to v týdnu řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává plyn do EU zejména plynovodem Nord Stream 1, ten je ale od konce srpna mimo provoz. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu, zda je ČR v situaci, kdy se dokáže obejít bez dodávek ruského plynu. Z jeho slov vyplynulo, že plyn zatím je, ale těžko odhadovat, s čím Rusko ještě během zimy přijde.

Ruská plynárenská společnost Gazprom uvedla, že do zemí mimo Společenství nezávislých států od ledna do 15. září vyvezla 84,8 miliardy metrů krychlových plynu. To je meziroční pokles o 38,8 procenta. Těžba plynu za stejné období klesla o 15,9 procenta na 300,8 miliardy metrů krychlových.

Vývoz ruských energií do EU v letošním roce výrazně klesl kvůli diplomatickému napětí vyvolanému únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Západní státy na ruskou agresi zareagovaly sérií tvrdých sankcí, které se týkají firem, celých odvětví i některých významných jednotlivců.

"V tuto chvíli žádný ruský plyn nebereme. V současnosti do ČR proudí plyn převážně norský. Po přerušení dodávek plynu do Nord Streamu 1 klesly zhruba o 40 procent a ČR je v situaci, kdy je zatím schopna to zvládat. Otázka je, zda tomu tak bude celou topnou sezónu, zda skutečně budeme moci relativně ve vysoké míře čerpat plyn, i když jsou ruské kohouty zavřené. Pokud by dodávky nebyly na 60 procentech stavu před uzavřením dodávek plynu z Ruska, ale třeba jen na 40 procentech, případně méně, tak situace bude mnohem kritičtější a vláda by musela přistoupit k nějakému razantnímu přídělovému hospodaření v rámci plynu," uvedl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz ekonom Lukáš Kovanda.

Před začátkem války na Ukrajině Rusko dodávalo do EU kolem 40 procent unijní spotřeby plynu, v současné době už to je kolem devíti procent. Zastavení Nord Streamu 1 Moskva zdůvodňuje technickými problémy a dopadem západních sankcí, vláda v Berlíně ale tyto důvody neuznává a tvrdí, že Rusko export zastavilo schválně, aby vyvolalo růst cen a potrestalo unii za sankce.

"Zatím plyn je, ale být nemusí. Pokud by například Rusko vypnulo tranzitní plynovod, který vede plyn na Slovensko, do Rakouska či Itálie, tak dojde k dalšímu omezení dodávek plynu do EU a jedinou zemí, která má ruský plyn ve stabilizovaných dodávkách, bude Maďarsko, možná Bulharsko, pokud si vyjedná dodávky s Gazpromem, to znamená, že by plyn šel jen černomořskou cestou TurkStreamem, to by vytvořilo další novou poptávku plynu z Norska, či v LNG terminálech, a to by cenu plynu výrazně zvýšilo," dodal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Lukáš Kovanda.

Evropská unie zvažuje, že u ruského plynu stanoví cenový strop. Jednak tím chce omezit prudké cenové výkyvy, jednak by tím potrestala Moskvu za její dosavadní kroky vůči Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin (69) ale minulý týden řekl, že pokud unie takový návrh schválí, Rusko přestane energetické suroviny do EU dodávat úplně.

"Neexistuje země, která by byla schopna dodávat suroviny srovnatelné se zdroji v nalezištích na Sibiři a na poloostrově Jamal," varoval v pátek náměstek ředitele Gazpromu Oleg Aksjutin. EU sama přiznává, že pro některé členské země není zatím k ruskému plynu alternativa.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.