Česko, máme problém. Společnost se začala radikalizovat už v éře Paroubka a Topolánka a Babiš s Prchalem tomu nasadili korunu, míní expert

Komentář: Radikalizace české společnosti v posledních letech zaznamenala výrazný nárůst, což je patrné zejména v oblasti politického diskurzu. Tento trend je charakterizován zvýšenou mírou hrubosti a vulgarity ve veřejném vyjadřování - to ostatně působí na společnost a nastavuje jí to mantinely. Posledním momentem, kdy se téma »radikalizace společnosti« dostalo do popředí, je středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. "V ČR to v rámci radikalizace společnosti hodnotím jako lepší, ale ne řádově. Hrubší a vulgárnější vyjadřování, a to nejen v politice, je více standardizované," uvedl odborník na bezpečnost Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz.

Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica přišel po dlouhodobě vyhrocené atmosféře v tamní politice. Agresivní slovní výpady se ozývají i po tomto šíleném a bezprecedentním činu.

Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok ze strany Hlas následně mimo jiné mluvil příkladem o tom, že »Slovensko je na prahu občanské války«, což bylo nešťastné, ale bylo to zasazeno do kontextu ve smyslu, že před tím de facto varuje.

Pokud jde o polarizaci české společnosti pohledem bezpečnostního analytika Visingra, upozorňuje na klíčové momenty, které k tomu přispěly.

"Začalo se to mým pohledem prohlubovat ve vládní éře Paroubka a Topolánka, kdy se to začalo více personalizovat," zamyslel se pro ŽivotvČesku.cz Visingr. V tomto období pohledem bezpečnostního a vojenského analytika došlo k posunu od diskuse o idejích k osobním útokům, což vedlo k vyostřování politických debat. Tento trend se dále zhoršil s příchodem Andreje Babiše (ANO) na politickou scénu a jeho využitím agresivního marketingu, zejména na sociálních platformách, doplnil Visingr.

Babišův styl kampaně, který je často označovaný za »útočný a polarizující«, hrál významnou roli v této transformaci. Visingr doplnil svůj komentář: "U prvně jmenovaných - tedy Paroubka a Topolánka - to přestalo být o nějakých idejích, ale o konkrétních lidech. Začalo to být více emotivní a vyhrocené a začalo to vypadat tak, že politický soupeř již není soupeř, ale začal být opravdu nepřítelem, že se to začalo překlápět do osobní roviny," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s tím, že i samozřejmě další politická jména mají podíl na takzvaném prohlubování příkopů ve společnosti.

V kontextu poslední věty lze sáhnout pro výrazný příklad, kdy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že »nešlo o chybu, ale o čin, který by dnes už nezopakoval«. Tak totiž před časem hodnotil v době, kdy probíhala jeho kampaň »Debaty bez cenzury«, své jednání z října 2022. V rámci spolupráce se spolkem Dekomunizace tehdy nechal na budově ministerstva na Letné vyvěsit velkou plachtu zobrazující vak na mrtvá těla. Z pootevřeného zipu vykukovala hlava prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. »Událost« je ukázkovým příkladem negativního politického marketingu, který používá šokující a kontroverzní vizuály.

Pokud je ale řeč o marketingovém týmu Andreje Babiše, ještě v době, kdy byl vedený odborníkem na sociální sítě Markem Prchalem, než u Babiše v loňském roce po 10 letech skončil - redakce o tom dříve psala článek, tak často využíval vyhrocená témata, příkladem z poslední doby »válka na Ukrajině«, a to v rámci prezidentských voleb, aby polarizoval veřejné mínění a vymezil se proti současné vládě​.

Tento posun ve veřejném diskurzu má v obecném měřítku hluboké dopady na celou společnost. "Ale kde jsme dnes, tak jsme oproti tomu, co bylo za doby vlád Paroubka a Topolánka, úplně někde jinde, posouvá se to, posouvá se to rychle. A v momentě, kdy se z politiky začíná stávat boj dobra a zla, je to velmi nebezpečné a mělo by to být alarmem, že je potřeba takové komunikaci nastavit mantinely a přestat vybičovávat emoce veřejnosti. Společnost se s tím silně polarizovala," upozornil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik s tím, že do negativního jevu se promítly i negativní události jako byl covid-19, energetická a ekonomická krize, válka na Ukrajině a Blízkém východě a inflace - na čemž některé politické strany začaly stavět svou ostrou rétoriku.

Jen letmým pohledem na politický marketing současnosti v Česku se ukazuje, že používání hrubých a vulgárních výrazů a aktů se stalo standardem nejen v politických kampaních, ale i ve veřejné debatě obecně. Tento trend je mimo jiné podporován nárůstem využívání sociálních médií, kde se lidé často setkávají s anonymitou a nedostatkem odpovědnosti za své výroky.

Příkladem z poslední doby může sloužit událost, kdy prezident Petr Pavel na začátku května na síti X napsal, že kampaň dělající z hnutí ANO zastánce ruských zájmů je stejně nefér a nebezpečná jako výroky předsedy ANO Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady. Jedno ani druhé nezlepší politickou kulturu v Česku a nezvýší důvěru občanů v politiky, uvedl.

Reagoval tak na krok koalice Spolu, která využila toho, že si ANO nezaregistrovalo doménu s heslem své kampaně pro volby do Evropského parlamentu »Česko, pro tebe všecko«. 

Web získala trojice vládních stran pro sebe a na něj umístila obrázek s heslem, v němž je místo Česka zmíněné Rusko, Babiš a jednička kandidátky Klára Dostálová pak mají na tvářích také místo české vlajky ruskou. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v reakci na to hovořila o hybridním útoku ze strany pětikoalice. Poměrně rozsáhlá diskuze se k tématu vedla na sociálních platformách.

Dalším příkladem z poslední doby, kde sehrála významnou roli sociální platforma, je jednání starosty Pavla Novotného, který vzbudil rozruch a kritiku ze strany některých svých spolustraníků v čele s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou, a to nedávným příspěvkem na sociální síti ohledně zdravotního stavu dcery hudebníka Felixe Slováčka Anny Julie Slováčkové, která bojuje s rakovinou. Redakce ŽivotvČesku.cz o tom psala ve více článcích.

Řeporyjský starosta čelil kvůli svým výrokům a příspěvkům na sociálních sítích problémům opakovaně. Mimo jiné v roce 2019 prohlásil, že by měl viset tehdejší komunistický poslanec Zdeněk Ondráček za to, že navštívil tzv. Doněckou lidovou republiku vytvořenou na Ukrajině proruskými separatisty. V tomto případě soudy pravomocně rozhodly, že starosta nespáchal trestný čin.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.