Chudoba v ČR: Exministr financí Miroslav Kalousek definoval, co stojí za tím, že energie rostou na ceně. Zmínil Vladimira Putina
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu Kč). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (61), jak vnímá spekulaci, že za trendem růstu cen energií stojí pokus o destabilizaci evropského společenství. Souhlasně kývl.
"Myslím si, že smyslem energetické války je změnit veřejné mínění tak, aby to směřovalo k co nejdřívějšímu ukončení konfliktu, a tedy omezené pomoci Ukrajině. To je cílem energetické války ze strany Putina a velmi by mě mrzelo, kdyby mu to vyšlo. Vyloučit to ale nemůžeme," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Miroslav Kalousek, který je v současnosti místopředsedou VZP. Dříve byl v Topolánkově vládě ministrem financí a poslancem TOP 09. Po oznámení rezignace v lednu loňského roku po 22 letech ve Sněmovně odměnili Miroslava Kalouska přítomní poslanci napříč politickým spektrem potleskem vestoje.
Nejnověji se zdá, že německá společnost Uniper, největší odběratel ruského plynu, bude potřebovat asi devět miliard eur. Česká energetická společnost ČEZ získá od státu tři miliardy eur, aby zvládla energetickou krizi. Celý sektor by měl pak získat nejméně 24 miliard eur.
Za prvních šest měsíců letošního roku vydaly energetické firmy v regionu dluhopisy za 45 miliard eur. Získaly také úvěry za 72 miliard eur.
Pokud bude energetickým společnostem umožněno přenést vyšší náklady na plyn na spotřebitele, tak analytici investiční banky Goldman Sachs počítají s tím, že evropské domácnosti budou muset za elektřinu a plyn platit 470 eur (přes 11.500 Kč) měsíčně. To je o 290 procent více než v polovině roku 2020.
Podle hrubého odhadu Bloombergu bude celkový účet za záchranu evropského trhu s energií tuto zimu činit více než 200 miliard USD (4,8 bilionu Kč). Tato kalkulace je podle agentury konzervativní a nezahrnuje nejhorší možný scénář - že Rusko zcela zastaví dodávky zemního plynu do Evropy a že zima bude nadprůměrně chladná. Nakonec ponesou náklady na pomoc daňoví poplatníci, a to buď přímo a okamžitě prostřednictvím maloobchodních cen elektřiny a plynu, nebo později v příštích letech prostřednictvím vyšších daní, z nichž se záchranné akce zaplatí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
