Chudoba v ČR: Zdražování už pociťuje prakticky celé Česko. Podle ekonoma současná krize bude mít dopad na Vánoce. Popsal, co se ještě může stát

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 20. 9. 2022

Drahota a chudoba se v ČR dotýkají čím dál více domácností. Všeobecné zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně. Vyplývá to ze srpnového průzkumu, který provedla výzkumná agentura Median pro společnost Broker Consulting na vzorku 1022 respondentů. Češi podle něj vnímají nejvyšší nárůst cen u potravin, pohonných hmot a energií. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu, jak situaci vnímá před nadcházejícími Vánocemi a zda ještě dojde k nějakému cenovému šoku. "Nadcházející Vánoce budou nejdražší v historii České republiky a bude to dáno nejen inflací," uvedl.

Tři čtvrtiny Čechů se obávají dopadů inflace na hospodaření svých domácností. Polovina těch, kdo pociťují vlnu zdražování, ve snaze zlepšit svou finanční situaci výrazně omezila výdaje, dalších 40 procent to plánuje. Devět z deseti Čechů předpokládá, že si kvůli inflaci ještě více utáhnou opasky.

Situace před Vánocemi tak naznačuje, že nepůjde zcela o klidné a pohodové svátky. "Vánoce budou po ekonomické stránce nepříjemné také tím, že lidé budou mít málo peněz v reálném vyjádření, což znamená, že jak všechno zdraží, ale mzdy se nezvýší o tolik, tak lidé budou reálně chudší. Budou to nejdražší Vánoce v historii a jedny z nejchudších Vánoc za poslední roky," popsal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Lukáš Kovanda s tím, že dalším rizikem prohloubení je zatropování cen dodávek energetických komodit z Ruska.

Jako hlavní úsporný nástroj volí více než polovina Čechů aktivní vyhledávání slev, také omezuje zbytné výdaje běžného provozu. "Inflace není ze své povahy spravedlivá. Dopadá především na domácnosti s nízkými příjmy, které zároveň mají, pokud vůbec nějaké, tak malé úspory. Tato skupina domácností už musela omezit své výdaje nebo hledat další zdroje svých příjmů. Ti, co úspory teprve plánují, patří spíše k domácnostem s vyššími příjmy," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

V kontextu horší finanční situace se chystá třetina lidí výrazně nebo z části snížit náklady na stravování v restauracích, čtvrtina omezí výdaje na kulturu či cestování. Každý čtvrtý respondent se touto cestou připravuje na pokrytí zvýšených nákladů za energie během topné sezóny, dalších 35 procent k tomu plánuje přistoupit.

"Kreml pohrozil, že by zastavil veškeré dodávky, které realizuje do EU, to znamená, že nyní zajišťuje dodávky na Slovensko, do Maďarska, Itálie, Rakouska, a to buď tranzitním plynovodem přes Ukrajinu, nebo černomořskou cestou plynovodem TurkStream. Pokud by došlo k odpojení těchto dodávek, tak by se muselo přejít k řešení hledání náhrad, což by na trhu opět zvýšilo cenu komodity," dodal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Lukáš Kovanda s tím, že další komplikací by bylo zastropování cen ropy z Ruska.

Rusko by totiž mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce.

K přerušení dodávek ropy a ropných produktů do zahraničí by Rusko mohlo přikročit coby k »odvetnému opatření«, reagoval na začátku září podle agentury TASS Peskov na otázku novinářů, kdy by mohla Moskva utnout dodávky ve světle toho, že skupina zemí G7 chce u ruské ropy zastropovat cenu. Na takovém postupu se shodli ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G7 v úvodu měsíce.

Opatření má vejít v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty a má zahrnovat mimo jiné blokování přepravy ropy a jejích produktů, pokud bude nakoupena za vyšší než stanovenou cenu.

Pokud jde o šetření českých domácností, jinou možností, která povede ke zlepšení finančního stavu, je zvýšení příjmů formou brigády či přivýdělku. K takovému kroku se chystá 26 procent respondentů, dalších 23 procent si už touto cestou k výplatě přilepšuje. "Je potřeba řešit jak příjmovou, tak výdajovou stránku měsíčních rozpočtů. Prakticky hned můžeme omezit zbytné výdaje, které k životu nepotřebujeme. O něco složitější je operativní navýšení příjmů, lze jich dosáhnout třeba prostřednictvím dočasného přivýdělku," doplnil analytik Broker Consulting Martin Novák.

Průměrné úspory se pohybují mezi 100.000 až 300.000 Kč. Shodný počet respondentů (13 procent) má našetřeno do 10.000 korun, případně vyšší obnos mezi 300.000 až 500.000 Kč. Převážně jde o úspory respondentů, kteří mají vyšší vzdělání nebo jsou OSVČ. Co se týče způsobů uložení, nejvíce frekventovaným je spořicí (65 procent) a běžný účet (64 procent). Vedle toho Češi nejčastěji směrovali naspořené finance do důchodového a stavebního spoření. Na třetím místě jsou investice ve fondech, do nich spořící přesunuli 15 procent úspor.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.