Reklama:

Ekonomický odborník Petr Studnička odhadl, kdy začne inflace klesat. Upozornil ale, že do konce léta ještě poroste k 20 procentům

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Lucie Tůmová, ČTK | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 1. 8. 2022

Inflace potápí čím dál více Čechů k ekonomickému dnu. V červnu meziročně vystoupala na 17,2 procenta z květnových 16 procent. V posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993. Nejvýrazněji nadále zdražují potraviny a energie, vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí katedry KHO VŠHE a ekonom Petr Studnička odpověděl na dotaz, kdy se dá očekávat, že růst spotřebitelských cen začne stagnovat, v lepším případě klesat.

Reklama:

"Do konce léta lze ještě očekávat růst inflace až někam k 20 procentům. Ceny energií, pohonných hmot i potravin stále stoupají, a to se odráží ve spotřebním koši. Věřme ale, že ve 4. čtvrtletí, tedy odhadem někdy od října, začne inflace klesat. Jednociferná čísla ale letos očekávat nemůžeme," odhadl vývoj inflace pro ŽivotvČesku.cz ekonomický odborník Petr Studnička v rámci České republiky.

Meziroční růst spotřebitelských cen pak v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to minulý týden uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Červencový nárůst inflace byl překvapením pro analytiky, kteří podle agentury Reuters předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni.

Reklama:

Ceny energií v eurozóně se podle rychlého odhadu Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,7 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. "Ceny drží na zvýšené úrovni obavy ohledně dodávek plynu," uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING. "Tržní ceny zemního plynu tento měsíc dosáhly nových maxim, což se opět odráží ve spotřebitelských cenách," dodal.

Růst cen potravin v červenci zrychlil na 9,8 procenta z červnových 8,9 procenta. "Vyšší dopravní náklady, nedostatečná nabídka a nejistota kolem ukrajinských dodávek tlačí vzhůru výrobní cen. Protože ceny potravinářských komodit mají sestupnou tendenci, mohla by nicméně během druhé poloviny roku nastat určitá úleva," dodal ekonom Bert Colijn ze společnosti ING.

Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci podle Eurostatu vykázalo Estonsko, kde se ceny meziročně zvýšily o 22,7 procenta. Nejpomaleji ceny rostly na Maltě, kde inflace činila 6,5 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.

Polský statistický úřad v rychlém odhadu uvedl, že meziroční inflace v Polsku v červenci zůstala beze změny na červnových 15,5 procenta. Colijn upozornil, že inflace v Polsku se tak poprvé od února nezvýšila, což byl podle něj důsledek dočasného snížení cen benzinu. Předpověděl však, že po skončení léta bude inflace pokračovat v růstu a že polská centrální banka bude dál zvyšovat úrokové sazby.

Také ECB (Evropská centrální banka) v minulém měsíci signalizovala, že bude ve zvyšování úroků pokračovat. Příští zasedání Rady guvernérů se bude konat 8. září. Guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann před několika dny uvedl, že ECB bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. Holzmann je zároveň členem Rady guvernérů ECB.

Eurostat v samostatné zprávě uvedl, že mezičtvrtletní růst ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí zrychlil na 0,7 procenta z 0,5 procenta v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu však zpomalilo na čtyři z předchozích 5,4 procenta.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: