Reklama:

Gregor narazil ve studiu ČT. Řezníčková ho kvůli výrokům Turka o parazitech vrátila na zem

Matěj Gregor a Tereza Řezníčková
Matěj Gregor a Tereza Řezníčková
Foto: Reprofoto se svolením ČT 2x
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 23. 4. 2026

Středeční pozdní večer na zpravodajské ČT24 patřil tradičně pořadu Události, komentáře. Ve druhém bloku se debatovalo o klimatu a o tom, co po deseti letech přinesla Pařížská dohoda. Přestože téma zpočátku působilo věcně a klidně, v závěru přišel vyhrocený moment. Moderátorka Tereza Řezníčková se dostala do pozoruhodné slovní výměny s místopředsedou sněmovního výboru pro životní prostředí Matějem Gregorem z Motoristů, a to kvůli nedávným výrokům jeho stranického kolegy a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka o »deratizaci státu od zelených parazitů«, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz. Ve studiu byl také člen výboru pro životní prostředí Martin Šmída z Pirátů.

Reklama:

Úvod debaty se nesl v širším hodnocení Pařížské dohody. Řezníčková připomněla, že od jejího podpisu uplynulo deset let, a ptala se, zda jde o úspěch, částečný úspěch, nebo fiasko. Gregor odpověděl opatrně a zdůraznil, že klimatické cíle se stanovují na desítky let dopředu. "Je těžké to hodnotit vzhledem k tomu, že ty cíle se stanovují často na dekády dopředu. Máme klimatické cíle pro rok 2050, 2060. Myslím si, že Evropa si od té doby také trochu zreálnila své představy o tom, jak to funguje. Že zkrátka nemůžeme své plány stavět bez ohledu na ekonomiku a bez ohledu na zájmy průmyslu," uvedl.

Podle něj se za deset let proměnil svět i evropská spolupráce a s tím se mají měnit také vize, cíle i nástroje, jak jich dosahovat. Šmída naopak hájil dlouhodobý rámec klimatické politiky. "Důležité je, že se jde tím správným směrem. A je moc dobře, že ty cíle jsou dlouhodobé, protože to není věc, která by se mohla měnit každé volební období podle toho, kdo je zrovna u vlády," řekl.

Reklama:

V další části debaty se Řezníčková Gregora ptala na dlouhodobou kritiku Green Dealu ze strany Motoristů. Ten zopakoval, že podle něj je problém v tom, že se za ochranu přírody schovalo »neuvěřitelné množství dotací« a miliard eur, které byly podle něj v řadě případů zneužity. "Je dobře, že jsme se rozhodli přírodu chránit, je dobře, že jdeme dopředu v technologických inovacích i v chování státní správy. Ale nenalhávejme si, že miliardy eur z peněz evropských daňových poplatníků a firem nebyly zneužity pro dotační podvody a nejrůznější švindly z oblasti ochrany životního prostředí," prohlásil.

Šmída mu oponoval s tím, že problémem dneška jsou i politici, kteří popírají vědecký konsenzus o klimatické změně. "Mrzí mě, že i dnes pořád existují takoví ideologové, kteří popírají vědecký konsenzus, že klimatická změna existuje, že za ni skutečně může člověk a že máme i nástroje, jak s ní bojovat," řekl.

Napětí ale výrazně vzrostlo až ve chvíli, kdy Řezníčková otevřela téma výroku Filipa Turka z víkendové akce XTV. Turek tehdy mluvil o tom, že na resortech je stále mnoho »progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitů« a že se je jeho tábor rozhodl »postupně deratizovat«. Redakce ŽivotvČesku.cz o tom psala článek.

Moderátorka v této souvislosti Gregora přímo konfrontovala. "Pane Gregore, a když už tady mluvíte o nálepkování a o tom, že někdo určuje ve veřejném prostoru, kdo je relevantní a kdo ne, mainstreamová média, jak říkáte vy, tak když třeba Filip Turek mluví o deratizaci státu od zelených parazitů a nazývá tak některé zaměstnance ministerstev, konkrétně ministerstva životního prostředí, tak to je co? To je postoj Motoristů k ekologům, k úředníkům, k vědcům? Ke komu? Co to je za vyjádření?" zaznělo ve studiu.

Gregor odpověděl, že podle něj moderátorka otázku vede k předem danému závěru. "Přijde mi, že tu otázku automaticky skrze jeden konkrétní výrok vedete k tomu, jestli Motoristé takto označují všechny úředníky. Teď už jste k tomu v té otázce přidala i vědce a to je ten mediální mainstream, o kterém jsem mluvil," uvedl.

Řezníčková ho však nenechala odbočit a několikrát se vrátila k jednoduché otázce, koho tedy Gregor pod pojmem »parazit« rozumí. "A kdo je teda ten parazit? Tak to vysvětlete, kdo je ten parazit," ptala se. Gregor pak řekl, že on sám takové slovo nepoužívá, ale zároveň se pokusil nabídnout vlastní výklad. "Pro mě obecně, když to nevezmu z biologického hlediska, ale z hlediska politické zkratky, je parazit každý člověk v politice, který neprodukuje žádnou hodnotu pro společnost," řekl.

Právě jeho věta vedla k dalšímu zostření debaty. Řezníčková reagovala přímo: "Vám se zdá v pořádku hovořit o lidech jako o parazitech? Není to slovník třicátých let?" Gregor namítl, že podobně silná slova padají i vůči Motoristům a že on sám nikoho konkrétního takto nenazval. "Je to použito v rámci nějaké nadsázky. Vy jste se mě zeptala, jak ten výraz v politice vnímám. Já ho nepoužívám, nenajdete nikde výrok, kde já někoho nazývám parazitem," hájil se.

Moderátorka ho ale upozornila, že právě v předchozí odpovědi některé lidi jako parazity fakticky označil. Když se Gregor pokusil převzít iniciativu a vyzval ji, aby si neskákali do řeči a »vzájemně si naslouchali«, Řezníčková mu připomněla, že jejím úkolem je ptát se dál, pokud host na položenou otázku neodpovídá. "Pane Gregore, já se vás ptám na otázky, a když mi na ty otázky neodpovídáte, tak se vás prostě musím doptat, to je moje práce," řekla.

V závěru Gregor svou pozici rozvedl s tím, že podle něj existuje síť lidí a organizací navázaných na ekologické dotace, kteří se ve veřejném prostoru tváří jako nezávislí odborníci, ale ve skutečnosti prosazují určitý politický směr za veřejné peníze. Současně tvrdil, že Motoristé nekritizují ochranu životního prostředí jako takovou, ale to, když se z ní podle něj stává byznys. "My nekritizujeme ochranu životního prostředí, my kritizujeme, když si z toho někdo dělá byznys a vydává to za něco jiného," shrnul.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: