Jak se bránit kybernetickým útokům z Ruska, přiblížil europoslanec Kolaja
Komentář: Rusko se stalo jedním z hlavních hráčů v oblasti kybernetických útoků a hrozeb v digitálním světě. Kybernetické operace, které jsou údajně spojeny s ruskými entitami, se staly závažným problémem pro různé země a organizace po celém světě. Tyto hrozby představují vážné riziko pro bezpečnost a stabilitu digitálního prostředí a vyžadují opatrný přístup a preventivní opatření. Jak se jim bránit, pro ŽivotvČesku.cz nastínil europoslanec, kvestor Evropského parlamentu a lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja.
Ruské kybernetické hrozby mají širokou škálu cílů a metod. Patří mezi ně nejen útoky na vládní instituce a politické organizace, ale i průmyslová odvětví, bankovní instituce, mediální společnosti a dokonce i běžné jednotlivce. Útoky mohou zahrnovat různé techniky, jako jsou phishing, ransomware, distribuované útoky odmítnutí služby (DDoS) a infiltrace sítě.
"Rusko vede proti Západu hybridní válku. To už dnes můžeme konstatovat jako prostý fakt. Lidé se mohou bránit hlavně tím, že budou sledovat kvalitní zpravodajství s ověřenými zdroji a že si zachovají kritické myšlení a zdravou skepsi vůči všemu, co čtou na sociálních sítích," uvedl na dotaz pro ŽivotvČesku.cz Kolaja.
Ruské kybernetické operace jsou často spojovány s pokusy o zasahování do politických procesů, ovlivňování veřejného mínění a destabilizaci cílených zemí. Tyto operace mohou zahrnovat šíření dezinformací prostřednictvím sociálních médií, útoky na politické strany a kandidáty, nebo dokonce zasahování do volebních systémů.
"Kromě toho bychom ale jako Evropa měli pracovat na systémových řešeních, abychom vliv dezinformací omezili. Třeba zmíněné sociální sítě na šíření dezinformací vydělávají. Existují studie, podle kterých se na nich skandální dezinformační zprávy šíří až šestkrát rychleji než ověřené, relevantní zprávy. Pak není divu, že se jim lidé prostě ne vždy ubrání. Když sociální sítě změní svůj byznys model, aby šíření dezinformací nepodporovaly s vidinou výdělku, omezíme vliv dezinformací bez toho, aniž by si kdokoliv hrál na arbitra pravdy. Z Ruska do Evropy míří i řada kybernetických útoků. Dopady některých z nich jsem jako kvestor Evropského parlamentu řešil. Například když důsledkem kybernetického útoky přestaly fungovat webové stránky a jiné služby Evropského parlamentu. Shodou okolností hned poté, co jsme v Evropském parlamentu označili Rusko jako teroristický stát. Občanům bych poradil hlavně udržovat software aktualizovaný, neotevírat podezřelé přílohy a neklikat na podezřelé odkazy," doplnil pro ŽivotvČesku.cz europoslanec.
Vědomí o ruských kybernetických hrozbách je klíčové pro ochranu digitální bezpečnosti a ochranu soukromí a stability. Organizace a jednotlivci by měli být ostražití a aktivně pracovat na prevenci a ochraně před těmito hrozbami, aby minimalizovali riziko kybernetických útoků a zachovali integritu svých digitálních prostředí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
