Jak velkou by měli mít lidé finanční rezervu, aby se ubránili před náhlou ekonomickou nepřízní? Poradce premiéra Štěpán Křeček odhalil jasná čísla
Výrazný růst cen způsobuje, že 81 procent takzvaných nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Vyplývá to z průzkumu Provident Financial v uplynulém měsíci mezi 800 respondentů pro projekt Neviditelní. Na 1,153 milionu Čechů je podle analýzy součástí nízkopříjmových domácností. Už dříve žili často od výplaty k výplatě a nyní se jejich situace významně zhoršila. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka, jak velkou finanční rezervu by lidé měli mít, aby se vyhnuli mimořádné finanční nepřízni, kterou může přinést třeba ztráta zaměstnání a další vlivy.
"Často se hovoří o třech a šesti měsíčních útratách, které by lidé měli mít stranou. V současnosti by to mělo být spíše šest útrat. Důvodem je, že útraty mohou skokově narůst. To znamená, že situace se může rychle změnit a co by standardně stačilo na šest měsíců, tak na tak dlouhou dobu, když přijde mimořádná, či neočekávaná situace, stačit nebude," řekl zcela jednoznačně poradce premiéra v ekonomické oblasti Štěpán Křeček.
Nízkopříjmové jsou domácnosti, jejichž společné příjmy sice většinou pokryjí základní životní potřeby, ale neumožňují vytvořit dostatečnou finanční rezervu. Tyto domácnosti tak špatně reagují na neočekávané výdaje. To se projevuje zejména v posledním roce, kdy vysoká inflace zdražuje především nezbytné výrobky a služby.
Z výzkumu pro projekt Neviditelní vyplynulo, že 11 procent nízkopříjmových Čechů nezvládne zaplatit své běžné výdaje, dalších devět procent to dokáže jen za použití úspor. Čtvrt milionu lidí tak nemá na základní životní potřeby. I když domácnost zvládne zaplatit alespoň základní potřeby jako jídlo, mají nízké příjmy jiné závažné dopady. Rodiny například nemohou poskytnout dětem peníze na kroužky, školy v přírodě a jiné aktivity. Nemají ani možnost žádat například o hypotéku.
Nedostatek financí se projevuje i ve schopnosti řešit zdravotní problémy, členové nízkopříjmových domácností proto trpí horším zdravotním stavem. Nejčastěji mají lidé problémy se zády a klouby (34 procent), zuby (13 procent) nebo trpí cukrovkou, vysokým tlakem či nadváhou (19 procent).
Téměř 70 procent nízkopříjmových domácností si nevede přehled o svých příjmech a výdajích, 35 procent si myslí, že aby člověk mohl důstojně žít, musí vydělávat alespoň 30.000 Kč čistého. To odpovídá zhruba průměrné čisté mzdě, na kterou dosáhne přibližně třetina lidí.
"Bohužel tito (nízkopříjmoví) lidé nemají moc možností, jak se zdražování bránit. Mohou si ke své práci přibrat například brigádu nebo si zvyšovat svoji kvalifikaci. Toto však člověku, který přišel ze směny v továrně, budu těžko vysvětlovat. Nízkopříjmové domácnosti tak mohou spoléhat pouze na solidaritu rodinných příslušníků nebo aktivně začít využívat sociálních dávek," uvedl ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Přitom 43 procent lidí s nízkým příjmem nevyužívá žádnou pomoc od státu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
