Jedovatá stonožka se dostala do Česka. Strašník dalmátský může prokousnout kůži a vstříknout jed
S klimatickými změnami, zejména oteplováním, se do Česka dostávají různé druhy hmyzu. Třeba strašník dalmátský byl k vidění zejména v Chorvatsku. Dnes už se ale tento dravý zástupce stonožek stěhuje do našich domovů.
Ve facebookové skupině zaměřené na určování bezobratlých se objevila fotografie neznámého tvora. Toho podle webu Prima Zoom objevila majitelka snímku u sebe doma. Jiný člen skupiny podivného tvora určil jako strašníka dalmatského. Nejde o pavouka, ale o stonožku.
Server Naturabohemica o něm píše: „Strašník žije v ČR zejména synantropně, tedy v budovách a jejich okolních biotopech, jako jsou zídky, zdi, hromady kamení, staré domy, sklepy. Aktivní je v noci. Přes den se schovává ve štěrbinách, pod kameny apod. Lze se s ním setkat zejména na zdech, kde v noci loví potravu – drobný hmyz, pavouky aj. –, které ochromuje stejně jako většina stonožek slabým jedem. Strašník je velmi hbitý a odchytit takového tvora vyžaduje dobrou zručnost, při vyrušení velmi rychle prchá do nejbližšího úkrytu. V ČR vzácně na jižní Moravě a ve středních Čechách. Zjištěn jen ve městech.“
Šíří se Českem
I když by se mohlo zdát, že tento druh hmyzu, který má původ ve Středozemí, má podmínky pro přežití výhradně na jižní Moravě, vlivem oteplujícího se klimatu se šíří skrz celou republiku.
Relativně pravidelně se objevuje v domácnostech v Brně, ale lidé jej zaznamenali v Praze na Litoměřicku.
Strašník dorůstá do délky až téměř 4 centimetru. Má šedivé zbarvení se třemi tmavými podélnými pásy. Nejnápadnější jsou dlouhé, lehce odlomitelné končetiny, přičemž jsou v zadní části těla delší než v přední. Jednou z jeho úžasných vlastností je, že pokud přijde o některou z končetin, tak ji při svlékání znovu nahradí. Stonožky obecně patří mezi nejdéle existující jedovaté tvory na naší planetě.
Ohrožení pro člověka
Pro některé lidi může být přítomnost strašníka v bytě nebo domě značně nepříjemná, neboť jde o poměrně velkého členovce.
Větší množství těchto tvorů může rovněž ukazovat na početnou přítomnost jeho kořisti, tedy z pohledu člověka různých škůdců. V sebeobraně dokáže štípnout/kousnout a někdy je schopen proniknout kůží a vstříknout jed. Bolestivost kousnutí se dá přirovnat k pobodání včelou.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
