Komentář: Zeman volá mladé Ukrajince do války. Silná slova a těžký lidský úděl
Komentář Jiřího Ovčáčka: "Kdo je schopen znásilnit, je schopen také bojovat za svou vlast," prohlásil bývalý prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro televizi CNN Prima News. Dodal, že mladí ukrajinští uprchlíci by prostě měli pomáhat své zemi v boji s ruskou agresí. Zeman tím vyvolal bouři reakcí. Jde jistě o zásadový postoj, jasnou výzvu k obraně ohrožené domoviny. Každá válka ale vede k tomu, že přestáváme vidět konkrétní lidský úděl a život se stává jen měrnou jednotkou.
Exprezident v reakci na nedávné násilné trestné činy, kterých se měli dopustit mladí Ukrajinci, uvedl, že se podivuje počtu lidí této věkové kategorie v České republice. Mladí Ukrajinci by podle něj měli místo poklidu v českém azylu vyrazit pomáhat vlasti, kterou se snaží zničit Putinovo Rusko. "Netvrdím, že nutně jenom v zákopech – mohou dělat ve zbrojních továrnách, odklízet trosky, pomáhat ve zdravotnictví. Nic z toho se neděje," řekl Zeman pro CNN Prima News.
Bývalá hlava státu zároveň odmítla paušalizaci, tedy prosazování kolektivní viny, a vyzvala k soucitu s uprchlíky. "Je-li ale moje země napadena a jsem-li zdravý a mladý muž, který možná dostal – a možná nedostal – povolávací rozkaz, proč nepomáhám své vlastní zemi?" tázal se Zeman s tím, že muže, kteří dostali povolávací rozkaz a utekli z Ukrajiny, by považoval za dezertéry.
Právě Zeman na CNN Prima News prozradil, že chystá svou poslední knihu s názvem Prezidentský úděl, kdy inspirací mu je román Lidský úděl. Publikace si jistě najde velké množství čtenářů a bude úspěšná. Právě lidský úděl je přitom ve válce jednou z prvních obětí. Pravda bývá vždy první, jak v minulosti uvedl řecký dramatik Aischylos. Sledujeme pohyby na frontových liniích, postupy, ústupy, vítězství, prohry, počty zničené techniky.
Ztrácíme ale schopnost vnímat, že každá vojenská akce přináší mrtvé, konkrétní muže, ale i ženy, různého věku, kteří měli svá jména, životní příběhy, sny, touhy. Vlastně už pro každého, kdo sleduje válku z pohodlí domova, reálně neexistují. Sem tam se dozvíme konkrétní jméno, když padne generál nebo známá osobnost.
A právě obyčejní lidé jsou masově vysíláni do boje umírat. Někteří – ze strachu, bez motivace, bez pocitu niterné příslušnosti ke své zemi, pro odpor k politikům – raději utečou před povinností vzít do ruky zbraň na obranu vlasti. Zeman má pravdu, je to dezerce, a tedy skutečně úprk před povinností. Ale je moc lehké takové lidi posílat na frontu a moc těžké se vžít do jejich motivů. Je tu ale něco ještě těžšího. Absolutně upřímně si odpovědět na otázku: Kdyby u nás byla válka, šel bych bojovat za současnou Českou republiku?
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
