Krizový scénář řeší až milion uprchlíků. Nepotřebujeme jen experty, s integrací těch, co budou chtít pracovat, nebude problém, uvedl Lukáš Pollert
Tři scénáře počtu uprchlíků, kteří přijdou z Ukrajiny do Česka, má dnes řešit vláda. Podle vývoje konfliktu očekává příliv od současných 300 tisíc až po rovný milion lidí. Bývalý olympionik a dnes lékař Lukáš Pollert (52) popsal možnosti jejich začlenění nejen ve zdravotnictví. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, proč podle něj s integrací uprchlíků nemusí být problém.
Vláda má připravené tři scénáře vývoje uprchlické krize. Podle nejmírnějšího zůstane v Česku počet migrantů z Ukrajiny zhruba na současném stavu, tedy 300 tisíc lidí. Naopak nejhorší scénář počítá s eskalací konfliktu, což by znamenalo nárůst až na jeden milion běženců v ČR. Informaci přinesl Deník N s tím, že ve středu má o materiálu jednat vláda.
Dokument dělí uprchlickou krizi na tři fáze. První je nazvaná »boj o bezpečí« a trvá 30 dnů. V této době mají být zajištěny základní životní potřeby uprchlíků.
Ve druhé fázi, která může trvat až půl roku, se mají běženci naučit jazyk, integrovat se do škol a zajistit si vzdělávání nebo zdravotní péči.
Třetí fáze pak může trvat až jeden rok, během něhož se Ukrajinci buď integrují do české společnosti, nebo se vrátí zpět do své země.
"V každé oblasti myslíme i na dopady na obyvatele ČR, snažíme se negativní dopady minimalizovat, využívat synergie a přínosy zpřístupnit všem při nalezení sociálního smíru," píše se v dokumentu podle ČTK.
O integraci uprchlíků do české společnosti, potažmo na pracovní trh, promluvil pro ŽivotvČesku.cz lékař Lukáš Pollert. "Během covidu se jasně ukázalo, že nemocnice jedou personálně na doraz. O přeplněnosti se nemluvilo kvůli nedostatku lůžek, ale právě personálu. Lůžka jsou, ale nejsou k nim sestry. Naše zdravotní sestry taky pracují v Německu nebo Rakousku a naučily se jazyk, tak nevidím problém, aby se ukrajinské sestry nenaučily česky," popsal, jak vidí situaci ve zdravotnictví, tedy oboru, ke kterému má nejblíže.
Ministr práce Marian Jurečka dnes zmínil, že v březnu do firem nastoupilo 13 tisíc uprchlíků a víc než dalších 10 tisíc se zapsalo do evidence uchazečů o práci. Dodal, že někteří uprchlíci se už začínají vracet do vlasti tam, kde se situace stabilizuje.
Pro uchazeče o práci přitom bude bezpochyby velmi důležitý právě stupeň jejich kvalifikace. "Nemyslím, že potřebujeme jenom vysloveně odborníky. Podívejte se třeba do stavebnictví, spousta investorů nemůže stavět, protože nejsou lidi. Je jasné, že většina uprchlíků jsou matky s dětmi, kterými nemůžeme chtít zaplnit trh dělníků, ale kdo si bude chtít najít práci, ten si ji podle mě najde," uvedl Lukáš Pollert.
"Když si představím naše rodiče nebo prarodiče, kteří utíkali na západ v letech 1948 nebo 1968, tak se tam nepídili po dávkách, ale po zaměstnání, aby mohli bydlet. Sám bych v takové situaci, i s lékařským vzděláním, šel taky nejdřív třeba uklízet a pak se postupně snažil navázat na to, co jsem dělal doma. A vůbec by mě nenapadlo chtít něco po státu, byl bych rád, že mě tam vzali, že tam můžu být,“ dodal pro ŽivotvČesku.cz.
Žádostí o humanitární dávku zatím úřady práce od válečných uprchlíků z Ukrajiny dostaly 218 tisíc a 189 tisíc jich už vyplatily, sdělila mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Uvedla, že podle dostupných údajů od začátku války do zaměstnání v Česku nastoupilo asi 19 tisíc lidí z Ukrajiny. Humanitární dávka 5000 korun na pokrytí základních potřeb a pořízení nezbytného vybavení pro začátek života v Česku se začala poskytovat před třemi týdny.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
