Lidé po covidu či očkování hlásí problémy: Neuroložka vysvětlila, o jak zásadní komplikace jde a kdy začít stav řešit

Neuroložka Karla Hrušová se více než rok intenzivně věnuje lidem, kteří mají neurologické problémy po prodělání onemocnění covid-19 či po očkování. Jedná se o citlivé téma, ke kterému lékařka přistupuje otevřeně a snaží se být oporou i pro pacienty, kteří nemají dobré zkušenosti se svými praktickými lékaři. "Na očkování běžte zdraví. Pokud chcete mít jistotu, že jste zdraví, udělejte si před očkováním i antigenní test, případě odeberte protilátky. Držte se stranou od ostatních lidí i po očkování. Týden před a dva týdny po očkování není vhodné onemocnět," vysvětlila neuroložka pro ŽivotvČesku.cz.

Paní doktorko, vy se jako neuroložka specializujete na zdravotní problémy, které lidé hlásí po prodělaném covidu a nebo také po očkování. Zeptám se jako úplný laik, zda tyto dvě skupiny mají některé potíže shodné?

Postvakcinační obtíže jsou obecně vzácné, ale objevují se. V současné době se vakcinuje masivně, a tak pacienty s těmito obtížemi vídáme. Neurologie je jeden z mála medicínských oborů, který zůstal neatomizovaný a nadále nahlíží na organismus jako na celek a v souvislostech. Proto zpravidla všechny »divné« stavy končí u nás. V určitém směru sleduji průnik postcovidových a postvakcinačních obtíží. Obě výše uvedené situace totiž organismus určitým způsobem zaměstnají, zatíží a mohou se tak obnažit »staré rány a slabá místa«. Právě proto vždy platilo, že k vakcinaci má přijít člověk zdravý a i z těchto důvodů se vždy na chřipku očkuje před sezonou. Z onoho průniku postvakcinačních a postcovidových neurologických obtíží vídám časté zhoršení chronických kloubních a svalových bolestí, bolestí hlavy, herpetických obtíží, ty mohou být příčinou pálivých, ostrých neuropatických bolestí, vídám také závratě, spavost, únavu, poruchu kognitivních funkcí. Zatím nejčastějším neurologickým projevem po vakcinaci v naší ambulanci byl tinitus, tedy zvonění, pískání v uších či hlavě. Může se jevit jako celkem nepodstatný, ale když je trvalý a intenzivní, výrazně ovlivní kvalitu života.

Rozumím, že nekončící pískání v hlavě může člověka dohnat do zoufalé situace. Je možné přesně říct, kolik Čechů po prodělaném covidu mělo či má neurologické obtíže?

Nelze, statistiku neznám, ale z praxe bych řekla, že to přibližně odpovídá obtížím po chřipce, borelióze či herpesových infekcích (tj. viru běžného či pásového oparu, cytomegaloviru, Epstain-Barr viru, pozn.red.). Přeci jen covid-19 vletěl do imunologicky naivní populace, je pro nás nový, takže toho teď vídáváme více. Jedná se o obtíže popsané výše. Jako příklad kognitivní poruchy po covidu-19 mohu uvést účetní, která není schopna provádět v práci početní operace, nebo šikovnou studentku farmacie, premiantku, která požádala o přerušení studia z důvodu poruchy paměti, zpomalení myšlení, únavy a spavosti.

Předpokládám, že také není v tuto chvíli možné přesně říct, kolik lidí pozoruje neurologické obtíže po očkování…

Ani toto se zatím nedá říct. V poměru k provedeným vakcinacím je nežádoucích účinků hlášeno minimum. Dosavadní statistiku hlášených nežádoucích účinků po vakcíně najdete přehledně na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) na odkazu o covidu-19. Naleznete zde přehlednou tabulku pro všechny v Česku podávané vakcíny. Případný nežádoucí účinek může nahlásit i samotný pacient. Na stránce Státního ústavu pro kontrolu léčiv je uveden odkaz a vyplnění hlášení je anonymní a nezabere více než pět minut času. Pacient sám je schopen odhalit většinou krátkodobé nežádoucí účinky. Tam bývá časová souvislost s vakcinací zřejmá. Střednědobé a dlouhodobé účinky většinou odhalí lékař.

Řada lidí sice nějaké potíže po očkování cítí, ale nemá potřebu je sdělovat lékaři nebo je vyplňovat do systému SÚKL. Tito lidé si myslí, že hlášení obtíží stejně ničemu nepomůže…

Důležité to je, bez nahlášení nezjistíme reálné dopady používání preparátu. U většiny preparátů se nám časem lépe a lépe profiluje skupina pacientů, u kterých je podání konkrétního léku vhodné. Naučíme se lépe s lékem či vakcínou zacházet. Zjistí se, na které situace si po nasazení daného léku máme dát pozor. Tak tomu bylo například u svalových obtíží u podávaní statinů, tedy léků na snížení cholesterolu. Jistě výborné léky, které jako cévní neurolog denně ve své ambulanci indikuji a nedám na ně dopustit. Ale musím vědět komu je indikuji, kdy a jak. Pokud má pacient sice ideální hladinu cholesterolu, ale tak slabé nohy, že nechodí, asi to není v pořádku.

Když lékaři či lidé nahlásí různé potíže do systému, co se s hlášením o zdravotních problémech děje dál?

SÚKL předává hlášení v rámci EU centrálně dále Evropské lékové agentuře (EMA). Dochází k porovnání počtu hlášených obtíží v běžné a ve vakcinované populaci a na základě těchto statistických charakteristik se potom upravují nežádoucí účinky v SPC (Summaries of Product Characteristics - soupis vlastností a podmínky použití léčiva, pozn. red.) Je to předpokladem pro vymezení správné skupiny pacientů, u kterých je daný léčebný postup, například vakcinace, vhodný. Tak, aby medicína pomáhala a neškodila, což je základní motto každého lékaře. Současnou medicínskou diskuzi o očkování vidím jako diskuzi opačných stran téhož proudu, který podporuje vakcinaci. Jedna strana, vzhledem k momentální krizové situaci, zohledňuje více medicínu velkých čísel a tlačí k masivní vakcinaci bez ohledu na individuální rizika. Druhá strana upozorňuje na nutnost individuálního sofistikovaného přístupu, který má na paměti individuální poměr rizik a výhod podání konkrétní vakcíny u každého daného pacienta.

Na trhu je několik typů vakcín, které se od sebe liší. Hodně se řeší například vektorová vakcína Janssen, o níž nedávno mluvil imunolog Zdeněk Hel s tím, že již po dvou měsících klesá její účinnost. Chci se ale zeptat, zda se pozorované typy neurologických poruch liší podle druhu vakcíny? Zda lze například říct, že vektorové vakcíny jsou v tomto ohledu rizikovější než mRNA vakcíny?

Z hlediska neurologických nežádoucích účinků to zatím odpozorováno nemám a ani nemohu. Převážná část obyvatel je u nás vakcinována mRNA vakcínami, nemám srovnání. Pokud sledujeme měsíční hlášení na stránkách SÚKL a měsíční aktualizaci SPC, dá se říci, že více závažných nežádoucích účinků se zatím projevilo u vektorových vakcín. Mezi ty nejvážnější vzácné vedlejší účinky u vektorových vakcín patří syndrom trombózy s trombocytopenií, tzv. syndromu kapilárního úniku či neurologická diagnosa tzv. Guillainův–Barrého syndrom (jedná se o zánětlivé postižení nervů a jejich kořenů, důsledkem je porucha hybnosti pozn. red.). Z dalších vzácných vážných nežádoucích účinků je u všech vakcín uváděn například zánět srdečního svalu, jehož projevem je dušnost, nepravidelný tep a bolest na hrudi. Z typicky neurologických obtíží je vzácným nežádoucím účinkem u všech vakcín obrna lícního nervu.

V úvodu rozhovoru jste uvedla, že k očkování by měl přijít člověk, který o sobě ví, že je zdravý. Vzhledem k postupující epidemii se objevují případy, že je člověk objednán na vakcínu a pak do očkovacího centra přichází s rozbíhající se infekcí koronavirem, o které třeba ani neví. Jak tedy postupovat? Kdo se dnes chce nechat očkovat, tak by měl nejdříve jít na test?

Já bych ráda zdůraznila, že očkování je jedním ze základních pilířů boje proti epidemii covid-19 a jsem jednoznačně jeho příznivcem. Na očkování ale běžte zdraví. Bez příznaků onemocnění horních cest dýchacích, tj. bez kašle, rýmy, teplot a podobně…. Pokud chcete mít jistotu, že jste zdraví, udělejte si před očkováním i antigenní test, případně odeberte protilátky. Držte se od ostatních lidí i po očkování. Týden před a dva týdny po očkování není vhodné onemocnět.

Myslím si, že řada věcí, které jste vysvětila, bude pro čtenáře opravdu přínosné. Řada lidí má také pocit, že jejich lékař se jim při covidu nebo při postvakcinačních obtížích nevěnuje dostatečně. Jak by měl postupovat člověk, který po prodělaném onemocnění má závratě, bolí ho hlava, pálí oči? Nebo pokud má podobné příznaky po absolvování vakcinace?

Určitě je dobré mít v pořádku hladiny vitamínu D , B a dostatek magnesia. I v běžné praxi vidíme, že celá třetina pacientů se po měsíčním pravidelném dávkování magnesia ve vyšších dávkách bolestí hlavy zbaví. V případě obtíží jako je brnění končetin, poruchy citlivosti , jakékoli nervové příznaky je dobré nasadit vysoké dávky vitamínu B, včetně vitamínu B12. Podporuji také vysoké dávky vitamínu D, v současné době klidně 2000UI denně. Na bolest hlavy je možné vyzkoušet volně prodejná analgetika s obsahem ibuprofenu, metamizolu, paracetamolu, ale třeba i guifenezinu,který uvolní stažené svaly a pomůže od bolestí od krční páteře. Zlepšit spánek a snížit úzkost lze čajovými spánkovými směsmi či bylinnými tinkturami s obsahem meduňky, třezalky, kozlíku, rozchodnice růžové, extraktu z kůry magnolie a podobně. Základem jsou určitě režimová opatření, tedy pravidelný spánkový režim, zdravý životní styl, procházky, zakázat si poslouchat zprávy, trávit kvalitně čas s rodinou či kamarády, samozřejmě s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci. Pokud obtíže trvají, je na místě vyšetření praktickým lékařem, včetně EKG a podrobnějších odběrů, případně pak vyhledat neurologa.

Jak dlouho neurologické problémy mohou trvat po očkování či prodělání nemoci? Je možné, že u některých pacientů se stav nezlepší ani po roce?

Většina obtíží odezní do 3 měsíců, některé se drží déle, jen minimum z nich trvá déle než rok.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.