Reklama:

Mají pozitivní vliv na imunitu, ale i rakovinotvorné účinky. Houby – jíst, či nejíst?

Jíst houby či nikoliv. Otázka, která trápí řadu lidí.
Jíst houby či nikoliv. Otázka, která trápí řadu lidí.
Foto: iTesco.cz
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 4. 9. 2020

Houby buď milujete, nebo nenávidíte. Existuje jich tolik různých druhů, že by byla škoda je nevyužít v kuchyni. Povíme si něco o nejpopulárnějších houbách i o těch, od kterých radši ruce, a hlavně jazyk pryč.

Reklama:

Houby jsou nejen chutné, ale také rozkošné. Vypadají jako malé postavičky z pohádky. Mají rozmanité tvary, velikosti, různé klobouky a nožičky. Jejich sbírání je neskutečným relaxem v přírodě, který je spojený s radostí při jejich nalezení. Skrývají v sobě vůni lesa, jehličí, přírody...

Houby mají vysoký obsah vlákniny a vitamínů. Jsou skvělé také pro vegetariány, protože mají mnoho bílkovin. Obsahují velké množství látek důležitých pro organismus. Mají pozitivní vliv na imunitu, ale bohužel i rakovinotvorné účinky. Sběru hub se v čase, kdy rostou prakticky všude, věnuje až 80 % populace, a právě slabé vědomosti představují největší riziko otravy houbami. Pojďme se podívat na ty nejznámější a nejoblíbenější houby, ale také na ty s vykřičníkem.

Reklama:

Žampion je šampion

Asi nejznámější jedlou houbou široko daleko jsou obyčejné bílé žampiony. Existují také v hnědé podobě, známé jako portobello. Jsou nejpoužívanější a nejuniverzálnější. No a vypěstovat si je můžete i doma. Jejich chuť je jemná, ne moc agresivní, připravíte z nich houbové rizoto, houbovou omeletu s bylinkami, hodí se do polévek, k dušenému masu, do salátu s hermelínem a hruškami, na pizzu nebo na grilování ve formě vegetariánských špízů.

Portobello

Tato odrůda je velká jako dlaň. Žampiony portobello mají výraznou chuť a používají se do omáček, výborně také nahrazují maso. Najdete je v moderních vegetariánských verzích hamburgerů. Jsou ideální na grilování, ale také na plnění.

Shitake

Černá houba, čínská houba nebo houba orientální. Shitake rostou hlavně v Japonsku, v Číně a v Koreji, proto jsou takovou dominantou asijské kuchyně. V japonštině znamená „shitake“ dubová houba, má jemně dřevnaté aroma. Shitake se dají konzumovat čerstvé i sušené. Jejich konzistence je masitá a jsou výborné do polévek a omáček. Nechte se inspirovat receptem na kuřecí prsa s houbami shitake a smetanovou omáčkou.

Hlíva ústřičná

Hlíva roste hlavně po stranách stromů. V současnosti paří mezi nejběžnější pěstované jedlé houby na světě. Její použití je jednoduché, vyniká svou jemnou a sladkou chutí. Je výborná na přípravu smaženice, houbového rizota, vegetariánského houbového perkeltu nebo guláše. Hodí se také do polévek a pomazánek.

Kuřátka

Patří mezi nejoblíbenější druhy divokých hub. Kuřátka jsou oranžová, žlutá nebo bílá. Je těžké je kultivovat, takže se běžně vyskytují ve volné přírodě. Známá jsou v evropské kuchyni, třeba ve francouzské a rakouské. Některé druhy mají ovocné aroma, z jiných je zase cítit spíše vůně lesa, zemité tóny, některé jsou dokonce kořeněné. Kuřátka jsou jemná a chutná, lehko se praží, výborná jsou restovaná na másle, se smetanou. Použít se dají také do pomazánek, na bruschetty nebo v kombinaci s vajíčky. Skvělá jsou v krémových omáčkách a polévkách. Doporučujeme je použít do houbového štrúdlu s parmezánem.

Hříbky

Hřib dubový je nejznámější jedlá houba v Česku. Patří do čeledě hřibovitých. Chutné dubové hřiby se všestranně využívají v gastronomii, úžasně se hodí do houbového kuby. Jsou vynikající na dušení a do omáček. Je možné je i zavařovat. Jejich výrazné hřibové aroma vynikne zejména při sušení. Z dubových hřibů připravíte chutné a voňavé houbové rizoto nebo krémovou polévku. Tento způsob konzumace dubových hřibů je u nás nejrozšířenější. Při sběru je třeba dávat pozor na nejedlého dvojníka, kterým je odporně hořký hřib žlučník. Žlučáky rostou v listnatých a jehličnatých lesích. Kromě nepříjemné chuti jsou nápadné tím, že jejich nožičky nemění ve stáří barvu do olivové, ale do růžové.

Bedla

Bedla vysoká patří k dalším známým jedlým houbám v Česku. Je to zároveň jedna z největších hub rostoucích u nás – dorůstá až do výšky 40 cm. Pozor na záměnu se smrtelně jedovatými druhy – bedlou jedovatou, bedlou ostrošupinnou nebo muchomůrkou tygrovanou. Bedlu není vhodné skladovat delší dobu, protože se poměrně rychle kazí. Hodí se převážně na smažení. Konzumuje se pouze samotný klobouk osmažený na oleji nebo obalovaný v těstíčku. Smažené bedly jsou považovány za vynikající pochoutku a je vhodné je kombinovat s brambory a dalšími přílohami.

Od téhle ruce pryč

Kromě výborných jedlých hub můžete v lese narazit na nebezpečné, až smrtelně jedovaté druhy hub. Správný houbař nikdy nedá houbu do košíku, pokud si není na 100 % jistý, že je jedlá. Při sběru hub neriskujte! Nejjedovatější houbou u nás je muchomůrka zelená. Amatéři si ji nejčastěji spletou s bedlou nebo žampiony. Úmrtnost po konzumaci je velmi vysoká, někde mezi 60–70 %.

Kde, kdy, jak?

Tak kdy a kde rostou? Za správnou odpověď na tuto otázku by dal nejeden nezkušený houbař půl království. Dlouhá léta mají houbaři „svoje“ osvědčená místa, která rozhodně neprozradí. Pro začínající houbaře je celkem frustrující odcházet po několikahodinovém hledání z lesa s prázdnou, zatímco jiní houbaři se vracejí s plným košíkem.

Všeobecně houby rostou během celého roku, některé druhy také v zimě. Zajímavé je především období od dubna do listopadu, kdy roste většina našich jedlých hub. Sezóna začíná v březnu nebo dubnu, podle počasí. V dubnu a květnu je nejvyhledávanější houbou čirůvka májová, lidově májovka.

Po sezóně májovek startuje ta pravá houbařská sezóna. V květnu a červnu se postupně objevují oblíbené druhy – hřiby, kuřátka, holubinky a další druhy. Tato sezóna trvá běžně do listopadu. Když je teplý podzim, někdy až do prosince.

Říká se, že „roste jako houby po dešti“, základním předpokladem pro růst hub je tedy přiměřená teplota a dostatek vlhkosti. Po dešti ovšem nemusíte hned utíkat do lesa, je třeba počkat pár dní, houby musí nejdříve vyrůst.

Mnoho houbařů vám bude radit, že na houby se musí chodit brzy ráno. Houby však nerostou ze dne na den. Jejich vývoj trvá několik dní. Z tohoto pohledu nezáleží na tom, jestli půjdete na houby ráno, nebo po obědě. Když rostou, tak je najdete v jakoukoliv část dne. Avšak houbaří vědí, o čem hovoří. Ranní procházka po lese má svoje neopakovatelné kouzlo.

Nebojte se houby zavařit do octového nálevu, získáte tak vynikající pochoutku k různým jídlům.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: