Masakr dočasně odvrácen. Co představuje pozemní ofenzíva v Pásmu Gazy za operaci, nastínil expert Kraus
Izrael souhlasil s dočasným odkladem své pozemní ofenzivy do Pásma Gazy, aby Spojené státy v mezičase stihly posílit protivzdušnou obranu v regionu. S odvoláním na nejmenované americké a izraelské činitele to dnes uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Expert na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz nastínil, co pozemní »operace« obnáší. Z jeho slov lze usoudit, že při plném nasazení se může jednat o událost, která si může vyžádat nemalou ztrátu lidských životů.
Hamás v sobotu 7. října Izrael i svět zaskočil masivním útokem z Pásma Gazy na jih Izraele, kde podle izraelských úřadů pozabíjel na 1400 lidí, většinou civilistů, a přes 220 osob odvlekl zpět do Pásma Gazy. Při následném izraelském bombardování Pásma Gazy podle tamního Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně 6546 Palestinců.
Izraelská armáda, jak uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ), již řadu dní dává najevo připravenost zahájit pozemní operaci v Pásmu Gazy a uvádí, že čeká jen na politické rozhodnutí. Možný odklad útoku, ať už z humanitárních důvodů či s ohledem na jednání o propuštění rukojmích, je v posledních dnech předmětem intenzivních dohadů.
"Záleží poměrně zásadně na tom, v jaké míře je vedena a s jakým cílem. Některé informace se přikláněly spíše k tomu, že by se mohlo jednat o jakýsi krátkodobý vstup jen do části Gazy. To by znamenalo, že v takovém případě cílem není dlouhodobá okupace celého teritoria, což je odlišný úkon. Pokud bychom se bavili o tom, že Izrael vyzýval zejména sever Gazy k odchodu civilistů, tak lze spekulovat, zda tohle nemělo být původně cílem - tedy krátkodobý vstup, a to jen do některé části se snahou o maximální likvidaci útočníků, kteří by kladli odpor, velení Hamásu, likvidaci infrastruktury, kterou Hamás využívá," uvedl pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Masarykovy univerzity. "Opačný extrém by byl v tom, že by došlo k dosažení kontroly nad celým pásmem, a to po dobu několika měsíců. Neznamenalo by to dobývat teritorium de facto dům od domu, ale jít o krok dál, a to spravovat celé místo."
Pentagon nyní v oblasti Blízkého východu rozmísťuje téměř desítku systémů protivzdušné obrany, které budou mít za úkol chránit mimo jiné americké vojáky sloužící v Iráku, Sýrii, Kuvajtu, Jordánsku, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech, uvedl WSJ. Americkým představitelům se podle něj zatím daří přesvědčovat Izraelce, aby s pozemní operací posečkali, než budou koncem týdne tato zařízení na místech určení.
Listem oslovení činitelé uvedli, že Izrael bere při plánování akce v úvahu také snahy o zajištění dodávek humanitární pomoci civilistům v Pásmu Gazy a diplomatické úsilí o osvobození rukojmích držených Hamásem.
Podle představitelů USA však prvořadé obavy Washingtonu vzbuzuje ohrožení amerických vojáků. Domnívají se totiž, že americké síly se po zahájení invaze stanou terčem útoků různých ozbrojených skupin. V Iráku a Sýrii se dosud odehrálo nejméně 13 takových útoků s použitím bezpilotních letounů a raket, které měly za následek smrt jednoho amerického kontraktora a zničení amerického dronu. Nejméně 20 vojáků bylo zraněno v Sýrii a dalších deset v Iráku, uvedl WSJ.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
