Michaela Kuklová si našla nové zaměstnání. Žiju v bublině a mám svůj svět, ale jsem šťastná, říká

Michaela Kuklová se nyní věnuje malování
Michaela Kuklová se nyní věnuje malování
Foto: nextfoto.cz

Je tváří mnoha slavných rolí a jako člověk vyzařuje nesmírně pozitivní energii. Herečka Michaela Kuklová (52) patří mezi oblíbené osobnosti českého showbyznysu a pro mnohé zůstane už navždy krásnou princeznou z pohádek režiséra Zdeňka Trošky (67). V exkluzivním rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz promluvila o tom, čemu se začala naplno věnovat v době koronavirové epidemie, co ji baví a jak prožívá nelehkou dobu.

Michaela Kuklová je zářící hvězdou herecké scény. Proslavila se mimo jiné v rolích princezny Jasněnky v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, jako Markýtka z kouzelných filmů Z pekla štěstí nebo jako půvabná Charlotta Collierová v romantickém drama Andělská tvář, kde si zahrála po boku bývalého manžela Jiřího Pomeje (†54).

V osobním životě je pyšnou maminkou 12letého syna Romana, kterého má s bývalým partnerem Romanem Holomkem. Žije s přítelem Josefem Wittnerem, po jehož boku jenom září.

Loňský rok byl pro všechny náročný. Současnost prožíváte podobně?

Naopak, mám se moc hezky, protože jsem si našla druhé zaměstnání s mým oblíbeným malováním, tak mám samozřejmě lepší pocit, že je to pro mě nejen zdroj příjmu, ale zároveň něco, co mě opravdu baví. Tím, že jsem introvert, dokážu být hodně sama, proto současnou situaci zvládám naštěstí dobře. Společnost mi určitě chybí, ale extroverti to musí prožívat hůř.

O vaší zálibě vím a musím uznat, že malování je krásná disciplína. Začínala jste s ní už v dětství?

Malovala jsem odmalička. Pravda je, že tam asi byl nějaký talent, chodila jsem i na přípravku na uměleckou průmyslovku v domnění, že se stanu malířkou. Do toho jsem začala natáčet a uchvátilo mě to – v mládí pro mě herectví bylo akčnější a zajímavější. Malování jsem odsunula jako koníček. Dříve jsem vytvářela jen olejové malby, ale v době těhotenství jsem se z bezpečnostních důvodů bála. Proto jsem na čas přestala malovat a vrátila jsem se k tomu pouze tehdy, když mě oslovili na charitativní akce nebo projekty.

Co vás vlastně nejvíce baví vytvářet se štětcem v ruce?

Vrátila jsem se k tomu, protože se nyní naskytla příležitost. Myslela jsem, že budu malovat až v důchodu. Netušila jsem, že to budu muset vzít jako druhé zaměstnání, ale zas mě to těší a malování je pro mě radost. Je to tvůrčí proces a může se stát, že se to někdy nepovede. Pokud se obraz nepodaří nebo mi nesedne téma, tak to beru sportovně. Nejde o život. Moc mě baví portréty, ale ne na oleji. Začínám s akvarelem. Stále jsem ještě v procesu učení. U zakázek už mám řadu požadavků na olejové malby, proto se věnuji i tomu. I když více jich dostávám na akvarel.

Lidé se v posledních měsících začali věnovat novým koníčkům, rozšiřují svoje znalosti a dovednosti. Máte také něco, co jste se během koronavirové doby začala učit?

Tím, že maluju, tak už mi nezbývá moc času na něco jiného. Jazyky se učím třeba průběžně, hlavně angličtinu. Snažím se ji hodně poslouchat, abych rozuměla a zároveň získávala další znalosti.

Rozumím. Když odbočím, dnes je kvůli vládním opatřením těžká doba pro filmování. Ohlížíte se někdy za svými rolemi?

Do minulosti se často nevracím. Spíš mám vzpomínky, které mi evokují místa nebo třeba vůně. Ale zrovna natáčení a filmy do toho nepatří, pro mě je to vždy úkol, který splním, a je to uzavřené. Nicméně určitě to pro mě bylo krásné, ale beru to jako práci.

Pro hodně lidí jste osobnost s velmi příjemnou energií a působíte na ně hodně optimisticky...

Slýchám to velmi často. Jsem za to nesmírně vděčná. Přijde mi, že svět sám o sobě přináší tolik těžkostí. Jakékoli negativní emoce, které v sobě držíme, jsou k ničemu, naopak nám škodí. Chci, aby mi bylo dobře, a snažím se na tom pracovat. Někteří lidé jsou negativisti od přírody a mají tendenci nadávat a stěžovat si na všechno. Proto jim nemůže být na duši dobře. Spokojenost, dobrá nálada a optimistický náhled jsou součástí zdravého přístupu. Člověk musí pracovat sám se sebou.

Jak si udržujete psychickou pohodu a spokojenost?

Zachovávám si kolem sebe pouze lidi, se kterými jsme na stejné vlně. Uvědomuju si, že žiju ve své bublině a mám svůj svět, kam pouštím lidi a který si sama tvořím. Pár lidí mi řeklo, abych žila v reálu, ale jsem toho názoru, že je v pořádku tvořit si svět, který se mi líbí a ve kterém jsem spokojená.

Máte 12letého syna. Je něco, co mu už nyní radíte do budoucího života?

Učím malého, aby se choval k lidem hezky a s láskou a oni mu to budou vracet a bude v životě šťastný. Moc si přeju, aby byl obklopený přáteli, byl oblíbený a šťastný člověk. Když jsem byla mladá, měla jsem pocit, že se musím všem zavděčit, což je samozřejmě utopie, ale to s sebou přináší mládí.

Bydlení je důležitou součástí života. V současné době, kdy v Česku panuje koronavirová epidemie a vláda vydala přísná nařízení, kvůli kterým lidé tráví většinu času doma, o to víc. Zpěvačka Šárka Vaňková (33) si vytvořila krásný domov s přítelem Richardem Nálepou (30) a pro ŽivotvČesku.cz ukázala, jak to vypadá u ní doma a také prozradila, kde tráví nejvíce času.

Když se podíváme do budoucnosti, co byste si chtěla splnit?

Aktuálně si přeju zdravý svět. Abychom se mohli zase normálně pohybovat a bavit. Tenhle stav určitě není ideální. Lidé by měli prožít život hodnotně, aby se mohli scházet. Epidemie zabraňuje stykům s prarodiči a škoda každého dne, protože čas je nesmírně vzácný a každá uplynutá minuta už nejde vrátit zpátky.


Kdo je Michaela Kuklová:

Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku očkování proti onemocnění covid-19 přes deset mi...

Je česká herečka, dabérka a příležitostná malířka. Oblíbenou se stala především díky rolím pohádkových princezen. V hlavních rolích účinkovala i v zahraničních filmech. Herectví se začala věnovat, když ji bylo dvanáct let. Jako třináctiletá dívka Michaela dostala svou první hlavní roli v inscenaci, Hrej, jak kvetou stromy, po které už následovala řada dalších inscenací, pohádek, seriálů a filmů.

Zavřít reklamu