Šándor: Civilizační cyklus míří ke čtvrtému přelomu. Válka je možná blíž, než si připouštíme
Komentář: Současný svět by se dal personifikovat tak, že jedna noha stojí na minovém poli historie, druhá pak na banánové slupce současnosti. Řeč je o obavách z dalšího geopolitického konfliktu. Svět se v roce 2025 totiž nachází ve fázi, která nepřipomíná mír, ale ani válku - jde spíše o stav »tichého čekání, kdo bude ten první, komu ujedou nervy«. Svět je nyní něco jako sud s prachem. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora, jak se dívá na otázku, zda svět stojí na prahu války.
Čím dál častěji se ve společnosti objevují dvě slova: »válka a mír«. A dosazují se prakticky do všech současných politických diskuzí. Mimochodem - pokud jde o Evropu, a tím i ČR, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa opakovaně vysílají signály, že jejich ochota chránit tradiční spojence - včetně poskytování takzvaného jaderného deštníku - už nemusí být samozřejmostí.
V reakci na to se Francie snaží nabídnout alternativu a láká evropské partnery pod ochranu vlastního jaderného arzenálu. Podle bezpečnostních expertů však jakýkoli ústup Spojených států z role globálního jaderného garanta může odstartovat novou vlnu zbrojení - tentokrát s důrazem na atomové zbraně.
O možnosti vlastních jaderných kapacit už projevily zájem některé státy, které se dosud spoléhaly na americkou ochranu – například Polsko, Japonsko, Saúdská Arábie nebo Jižní Korea. V jejich případě by šlo o zásadní geopolitický posun s dalekosáhlými důsledky nejen pro regionální bezpečnost, ale i pro celosvětovou stabilitu, uvádí to analýza magazínu Defense One.
V současnosti se lidé tiše táží, zda svět stojí před vypuknutím války. Je potřeba totiž zmínit jeden temný vzorec, který má v sobě znepokojivou logiku - každých zhruba 80 let přichází zásadní - mimořádný globální otřes.
Nepřímo o tom píší autoři teorie generačních cyklů William Strauss a Neil Howe, kteří popsali takzvaný Čtvrtý obrat (The Fourth Turning). Jde o období krize, které každá společnost cyklicky zažívá. A podle bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora právě do této fáze - tedy takzvané fáze rozkladu důvěry, institucí, hodnot i jistot - svět »nyní« vstoupil.
"Myslím si, že dnes si řada lidí představuje druhou světovou válku jen jako pokračování té první - jako by mezi nimi žádné skutečné období nebylo. Na svých přednáškách často říkám, že naše generace měla obrovské štěstí, že mohla tak dlouho žít v míru. Další generace tohle štěstí mít nemusí, i když bych jí to samozřejmě přál. A právě to »štěstí« zmiňuji v kontextu současného napětí ve světě. Z pohledu generační teorie, kterou rozpracovali autoři Strauss a Howe, se podle mého názoru nacházíme ve fázi počínajícího rozkladu - jak společnosti, tak institucí, které byly po druhé světové válce paradoxně záměrně vybudovány, aby zabránily opakování podobného globálního konfliktu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert a komentátor.
"Příkladem Spojené státy, které historicky výrazně přispěly ke vzniku řady mezinárodních institucí, dnes v některých případech paradoxně napomáhají jejich oslabování. A to situaci činí ještě vážnější," zamyslel se Šándor v kontextu toho, že USA - země, která kdysi stála u zrodu mimo jiné OSN i NATO - dnes sama přispívá k rozkladu jejich struktur. Ať už z důvodu vnitřních rozporů, izolacionismu, nebo současné chaotické politiky.
Podle teorie generačních cyklů se, pro pochopení, historie opakuje v rytmu čtyř fází (epoch) - přelomů, které trvají přibližně dvacet let a přicházejí vždy ve stejném pořadí. Jde o období obnovy po velkém konfliktu - sebevědomá expanze, kdy se nový řád zakořeňuje poté, co byl starý smeten (vysílení/vrchol), následného duchovního neklidu - vzpoura proti nyní zavedenému řádu (probuzení), následuje úpadek institucí, kdy vítězí individualismus (rozklad), a nakonec hluboká krize, často spojená s válkou či revolucí - jde o zlom, kdy společnost prochází velkou a nebezpečnou branou dějin.
»Čtvrtý obrat« se podle nich vrací zhruba každých 80 až 100 let. V evropsko-americkém kontextu se tento cyklus opakoval u napoleonských válek, americké občanské války, světových válek a nyní, tedy po osmdesáti letech míru, podle některých vstupujeme do další fáze krize, kterou může symbolizovat mimo jiné válka na Ukrajině nebo napětí mezi velmocemi.
Ohledně temného cyklu se vyjádřil i vojenský analytik Lukáš Visingr. "Další válka někde jinde může být, ale může nastat velký konflikt, případně více menších. Nastala dekáda válek, která přichází každých 80 let, jde vlastně o takovou vlnu, která smete stávající společenský řád a nastolí nový. Vždy to tak bylo a je možné si to ověřit pohledem do minulosti," vylíčil pro ŽivotvČesku.cz s tím, že naposledy to byla vlna v rámci první a druhé světové války. "Ve skutečnosti šlo o jednu válku, která byla přerušena dvacetiletým příměřím," dodal pro ŽivotvČesku.cz s tím, že svět by se mohl teoreticky uklidnit někdy v pozdějším období po roce 2030.
V současnosti je svět skutečně rozpolcený a dal by se charakterizovat tak, že se dělí na znepřátelené bloky. Jinými slovy v Evropě zuří válka, která podle některých teorií mohla skončit už v roce 2022. Jenže trvá dále a stala se z ní šachová partie. Rusko se snaží o rekonstrukci svého někdejšího impéria, Západ sází na nervy Ukrajinců a jejich schopnost přežít.
Na Blízkém východě se Izrael a Írán zjevně rozhodly, že je čas přepsat učebnice dějepisu. Čína a USA mezitím hrají »karetní mariáš« o Tchaj-wan. A v Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii se odehrávají desítky lokálních konfliktů, o kterých se dočtete jen tehdy, když zkolabují sociální sítě s nadsázkou řečeno s »videjkama Aleny Schillerové a dalších politiků«, takže budete muset otevřít něco jako noviny.
V kontextu popsaného a otázky, zda svět stojí před dalším konfliktem, je potřeba zdůraznit, že historie mnohokrát již ukázala, že války vznikají, když nikdo nevěří, že vzniknou. Stačí se pro připomenutí ohlédnout na začátek roku 2022, jak tehdy zněla slova mnohých evropských politiků, než vojenské síly Ruské federace zaútočily na Ukrajinu. A také, že největší naivita je spoléhat na to, že »to přece nikdo nechce«.
"Osobně se domnívám, že z globálního pohledu se většina velmocí zatím, zaplať pánbůh, stále vyhýbá přímému velkému konfliktu. Současně se však pohybujeme v období širokého geopolitického napětí a série lokálních konfliktů, které se mohou kdykoli přerodit v něco mnohem většího. Co si pod tím kdo představí, je na každém, ale riziko je reálné. A také je potřeba doplnit, že pro velkou část dnešní populace je válka něčím abstraktním. Je něčím, co osobně nezažila, a pamětníků je přirozeně s časem čím dál méně. A právě to je podle mě velmi nebezpečné, protože lidé mají tendenci obecně hrozby podceňovat," dodal pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Andor Šándor s tím, že svět nyní »bruslí« na tenkém ledě. Osmdesát let po posledním globálním konfliktu.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
