Na Krymu Ukrajina poráží Rusko, píše britský list. Ztráta poloostrova se rovná fatální Putinova potupa, říká politolog Kraus
Komentář: Britský týdeník The Economist přináší zajímavý článek, jehož titulek zní: »Na Krymu Ukrajina poráží Rusko«. Jde o text, v němž periodikum uvádí seznam ukrajinských úspěchů v rámci útoků na Rusy okupovaný poloostrov. Dále je v něm uvedeno, a to podle citovaných pozorovatelů, že se Ukrajincům daří měnit Krym ve smrtící past pro ruské vojáky. Kyjev k věci uvádí, že ruské vojenské síly svými kroky naznačují, že o problémech vědí. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty – vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity. Ve svém komentáři respektovaný expert popsal, jakou potupu by pro Ruskou federaci - potažmo novodobého cara a diktátora Vladimira Putina - představovala ztráta Krymu.
Po připojení (anexi) Krymu k Rusku v roce 2014 začala Moskva intenzivně posilovat jeho obranu. Na poloostrově vznikla rozsáhlá vojenská infrastruktura, byly tam soustředěny námořní a letecké jednotky a také tam byl postaven Kerčský most, který se stal klíčovým dopravním spojením mezi Krymem a pevninským Ruskem.
Ukrajina opakovaně zaměřuje své ofenzivní operace na Krym. Podle zpráv z listu The Economist útoky demonstrují efektivitu západních zbraní, pokud nejsou omezeny obavami spojenců z další eskalace konfliktu.
"Krym se stává smrtící pastí pro kremelské síly," píše britský magazín s tím, že Ukrajina nyní využívá účinnou kombinaci raket ATACMS a pokročilých dronů k systematickému narušování ruské protivzdušné obrany na poloostrově, úderům na letecké základny, odkud operují ruské stíhačky, a útokům na klíčové logistické a ekonomické cíle.
"Krym je to, co Ukrajinci fest chtějí. A v současnosti na to začínají tlačit. Z území, která jsou původně ukrajinská a jsou zabrána Rusy, tak Krym je naprosto jednoznačně klíčový z hlediska strategičnosti jako takové. Znamená pro Ukrajinu zcela otevřenou bránu do Černého moře a do Azovského. Což vlastně znamená snadný přístup k mezinárodnímu obchodu, k pohybu zboží, transportu energetických surovin a dalšího," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz mezinárodně uznávaný expert s tím, že oproti tomu periferní oblasti, jako jsou příkladem Luhansk a Doněck, o které se bojuje a o které má zájem Ruská federace z důvodu, že se tam nachází ruskojazyčné obyvatelstvo, tak to jsou oblasti bez nějakého zásadního strategického významu.
"A jsou to oblasti důležité z hlediska historického v rámci těžby uhlí, ale v 21. století uhlí není zdaleka takovou strategickou surovinou, jako tomu bylo v minulosti. Navíc jde o oblasti, které jsou zasaženy řadou socio-ekonomických problémů a dalšího. To znamená, že jde o velkou nezaměstnanost, velkou míru sociopatologických jevů, jako je kriminalita a podobně. Čili nejde o území, které by vyloženě nutně chtěl někdo spravovat ve srovnání s Krymem," vylíčil pro ŽivotvČesku.cz krátce špičkový expert na vojenské konflikty a politolog Josef Kraus s tím, že ho nepřekvapuje, že Ukrajina v současnosti napíná síly v rámci znovuzískání Krymu.
Redakci zajímalo, zda opětovné získání Krymu by pro Ruskou federaci znamenalo potupu. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity jednoznačně.
"Šlo by o naprosto fatální potupu. Byla by to naprostá prohra v té válce. Když to řeknu jinak, tak poté, co se Rusům nepodařilo dobýt Kyjev a změnit státní zřízení na Ukrajině a případně celou Ukrajinu anektovat, tak ztráta Krymu představuje asi druhou největší strategickou prohru, kterou v této válce může Ruská federace utrpět," dodal pro ŽivotvČesku.cz mezinárodně uznávaný expert, který od roku 2010 publikoval v odborných periodikách téměř čtyři desítky textů, případně se na nich podílel, a to v drtivé většině v cizím jazyce.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
