Na placení složenek za energie existuje pomoc. Půjčky jsou krajní řešení, zašel bych na ÚP, říká ekonom Lukáš Kovanda
Rozpočet českých domácností se v posledních týdnech šponuje hned z několika důvodů. Jedním z nich je růst cen energií, které se v některých případech navyšují o tisíce až desetitisíce. Podle ekonoma Lukáše Kovandy (41) se nabízí několik řešení, jak dokázat zvládnout platby složenek, aniž by člověk přišel k nějaké vážné újmě. "Na příslušném úřadu práce bych zdůvodnil, že jsem sociálně slabý. V rámci nějaké mimořádné okamžité pomoci lze čerpat příspěvky, pokud příslušné úřady zhodnotí, že k tomu skutečně existují pádné důvody," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Za loňský rok zasažený od března koronavirovou epidemií se 26,4 procent českých domácností uchýlilo k nějaké půjčce, jak uvádí data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Necelá čtyři procenta k ní pak přiznala také splácení hypotéky – tedy dvojí finanční zatížení. Obecně pak lze mluvit o tom, že v podstatě každá čtvrtá domácnost v Česku musela vloni splácet nějaký dluh. Statistické údaje České národní banky (ČNB) za září 2021 udávají, že českým domácnostem (které jsou již zabydleny) byly poskytnuty úvěry ve výši 1 994 miliard korun – jde o meziměsíční nárůst o 19 miliard korun.
Zoufalství lidí z plošného zdražování a dramatického nárůstu cen energií může vést k zoufalým rozhodnutím. Nedostatek financí v rodinném rozpočtu dokáže vytvořit tlak na okamžitou potřebu peněz, kdy často lidé končí právě u smluv na půjčky. Aby však zaplatili nutné výdaje za energie domácnosti, existují i jiné varianty, jak se k situaci postavit.
"Půjčky jsou opravdu krajním řešením, protože často mohou být v těchto případech velice nevýhodné a člověk se pak dostane do ještě větších problémů, než pokud by si ji nebral. Zatím bych to řešil tak, že bych zašel na příslušný úřad práce a zdůvodnil, že jsem sociálně slabý, ceny energií dramaticky narostly a nemohu je pokrýt ze svých rozpočtů. A v rámci nějaké mimořádné okamžité pomoci čerpat příspěvek, pokud příslušné úřady zhodnotí, že na to skutečně vzniká nárok. Je to jedno z možných řešení. Jestli jsou lidé ještě v režimu poslední záchrany, poslední instance, je nutné, aby ji co nejrychleji opustili. Nicméně pravdou zůstává, že i tak jim mohou účty naskočit velice razantně," řekl Lukáš Kovanda pro ŽivotvČesku.cz s tím, že by však domácnosti v krizi měly určitě vyčerpat všechny dostupné možnosti, které se nabízí, a teprve poté si vzít půjčku.
Pokud k zadlužení nakonec dojde, mělo by mít svá jasná pravidla, která jsou zcela srozumitelná oběma stranám. "Ideálně si vzít půjčku po konzultaci s poradci v oblasti oddlužování nebo exekucí, což jsou například různé neziskové organizace typu Člověk v tísni. Čili tam bych se nejprve obracel s žádostí o radu, a když už nebude žádná jiná varianta, tak bych si po konzultaci s nějakou expertní organizací vzal půjčku. Rozhodně je třeba si dát pozor, aby tam nebyl nějaký extrémně vysoký úrok za extrémně nevýhodných podmínek," poradil pro ŽivotvČesku.cz renomovaný ekonom, který působí jako socioekonomický analytik při Organizaci spojených národů (OSN) a je také členem Národní ekonomické rady vlády.
"Samozřejmě tu jsou možnosti i poměrně triviálních rad, které však nejsou stále plně dodržovány. Ve svých bytech a domech lidé zbytečně přetápí, už teplota nižší o jeden stupeň Celsia může být úsporou na celkovém vyúčtování opravdu v řádu tisíců korun ročně. Ale záleží třeba i na tom, jak v domácnosti její členové nabíjí své mobilní telefony, zda mají spotřebiče v pohotovostním režimu či zda je vypojují ze sítě. To vše hraje roli. Ale tady se jedná o úspory, které jsou rozloženy do dlouhého časového období, například ročního," uzavřel Lukáš Kovanda pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
