Nerudová se pustila do ostré kritiky: Tahle země na mladé kašle. Proč by ji chtěli bránit, reagovala na téma administrativní odvody do armády

Danuše Nerudová
Danuše Nerudová
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 29. 2. 2024

Zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu, je téma, které postavilo Česko na nohy. Mluví se ale o tom, že je nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. V kontextu toho »obrana státu« začala trendovat na sociálních platformách. V reakci a s údivem k tématu se vyjádřil europoslanec Tomáš Zdechovský, který si postěžoval, že Češi chtějí žít v bezpečí, ale nechtějí se na něm podílet. S rétorickou reakcí na jeho slova přispěchala bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, která si nebrala servítky a vyčetla České republice, že na mladé občany kašle. "Proč by mladí chtěli bránit zemi, která na ně kašle?" položila řečnickou otázku bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala zkušeného ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka, zda výrok, že »tahle země na mladé kašle«, je pravdivý.

Téma ohledně možnosti zavedení administrativních odvodů do armády je ve společnosti možná na něčí vkus až překvapivě silně třaskavé. Prezident Petr Pavel odvody podpořil, a to v televizním pořadu Za pět minut dvanáct. Jeho slova byla reakcí na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních armádních záloh, který by podle hlavy státu měl být vyšší než 30 tisíc příslušníků profesionální armády.

Administrativní odvody, které podpořil prezident, ovšem jako téma zarezonovaly o pár dní dříve, když náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že každý rok ubývá 40 tisíc záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.

Potřeba je ale vysvětlení, že nejde zcela o novou záležitost. Příkladem české ministerstvo obrany po ruské anexi Krymu v roce 2014 řešilo možnou variantu odvodů civilního obyvatelstva v mírovém stavu. Tehdy však bylo proti poměrně významné politické spektrum a diskuze utichla.

Aktuálně se na platformě X na svém profilu ohledně »odvodů« vyjádřil europoslanec Tomáš Zdechovský, který se ale jeho pohledem »vyhrocenou« situaci spíše snažil zklidnit.

"Fascinuje mě, kolik rozruchu se děje kolem administrativních odvodů. Chceme žít v bezpečí, ale nikdo se na tom bezpečí podílet nechce. Nejde o žádnou povinnou vojnu. Jde o to, že @ArmadaCR bude mít důležité informace a v případě bezpečnostního ohrožení země člověka přidělí na pozici podle jeho profesních kvalit a zkušeností. Nestrašme," uvedl.

Na slova Zdechovského následně zareagovala ostrým vyjádřením Danuše Nerudová, která jeho příspěvek přesdílela.

Neúspěšná prezidentská kandidátka a v současnosti kandidátka do Evropského parlamentu Zdechovskému ve svém vyjádření sdělila, že se není moc čemu divit, že je tolik rozruchu, a svá slova primárně »opřela« o mladé občany.

"Co se divíte? Tahle země na mladé kašle. Chtěli manželství pro všechny, nemají ho. Chtějí dostupné bydlení, nemají ho. Chtěli euro, nemají ho. Chtějí být slyšet, starší jim říkají, ať raději mlčí. Jediné co, možná budou mít důchody. Proč by mladí chtěli bránit zemi, která na ně kašle?" napsala na síti X Nerudová, která mimochodem ohledně své kandidatury do EP pravděpodobně spoléhá, že největší podporu bude mít právě u mladší věkové skupiny. Možná si totiž někteří pamatují, že nejvíce příznivců u této skupiny měla před prvním kolem prezidentských voleb.

Redakce ŽivotvČesku.cz se v kontextu vyjádření Nerudové dotázala ekonoma Štěpána Křečka, zda skutečně »tahle země na mladé kašle«. Respektovaný odborník se na věc podíval optikou čísel. "Když se podíváme na výdaje veřejných rozpočtů, tak je zřejmé, že drtivá většina jde k našim seniorům. A výrazně méně jde k mladým lidem. To je fakt," uvedl.

Pokud jde pak o administrativní odvody, které vyvolaly velké emoce, strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27.982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.