Okno do historie: Haló, tady Goebbels. Hitlerovu ministru před pádem Berlína zatelefonoval ruský důstojník
Velké dějinné události někdy přinášejí absurdní situace. Třetí říše šíleného diktátora Adolfa Hitlera byla na konci dubna roku 1945 v troskách, nezadržitelně se blížil pád Berlína. V centru nyní brutálně rozbombardovaného města však ještě úřadoval nejen Hitler, ale i jeho ministr propagandy Joseph Goebbels. Zbývalo jim pár dnů života. Na Goebbelsově ministerstvu se 26. dubna 1945 rozdrnčel telefon. Ministr byl povolán k aparátu a ve sluchátku se mu představil ruský důstojník, který telefonoval z jedné berlínské čtvrti, kterou už Rudá armáda obsadila. Příběh pozoruhodného telefonátu nyní přináší ŽivotvČesku.cz.
Možná je to německou akurátností, ale je faktem, že v oněch aprílových dnech v berlínských troskách fungovaly telefonní linky, ba dokonce centrála se spojovatelkami. Onoho 26. dubna 1945 mladý poručík sovětského XXII. tankového sboru Viktor Bojov pobýval v domě v berlínské čtvrti Siemensstadt. Telefon v přízemí byl dokonce zapojen, prostě v té šílené válečné mašinerii stále fungoval. Bojov uměl výborně německy a dva sovětští vojenští novináři poručíka přemluvili, aby zkusil zavolat ministru Goebbelsovi.
Příběh je to nejen absurdní, ale také barvitý, jak popisuje skvělá publikace Pád Berlína autorů Anthonyho Reada a Davida Fischera, kterou vydalo nakladatelství BB/art s.r.o. v roce 2006. "Vytočil informace o telefonních číslech – kancelář byla dosud v provozu – a požádal o číslo ministerstva propagandy. Operátorka mu číslo s chvályhodnou přičinlivostí sdělila a Bojov za chvilku mluvil s ministerskou ústřednou, žádaje o hovor s dr. Goebbelsem," popisuje kniha podivuhodné spojení. Ruský poručík byl neodbytný, a tak nakonec ministra propagandy odvolali z porady a ten se ohlásil.
"Jsem ruský důstojník a volám ze Siemensstadtu," řekl Bojov. "Chtěl bych vám položit několik otázek," dodal. Kdo by čekal, že Goebbels »praštil« s telefonem, mýlil by se. Nedal najevo žádné překvapení. "Prosím, tak spusťte," klidně odvětil. Bojov se pak zajímal, jak dlouho se může ještě Hitlerova kamarila v Berlíne udržet. Goebbels byl optimistický, hovořil o měsících. "Vaši lidé bránili Sevastopol devět měsíců. Proč bychom nedokázali totéž v našem hlavním městě?" argumentoval mistr nacistické propagandy.
Ruský poručík se pak zeptal, kudy a kdy bude Hitlerův věrný pobočník z Berlína prchat. To Goebbels označil za příliš urážlivou otázku. Když pak začal Bojov hovořit o šibenici pro nacistické pohlaváry, hovor se rychle blížil ke konci. Důstojník ještě stačil říci, zda sám Goebbels nechce položit otázku. Odpovědí bylo »Ne« a zavěšení telefonického aparátu. Komunikace, která proběhla doslova několik dnů před pádem Berlína a smrtí špiček třetí říše, byla u konce.
Hitler měl před sebou jen čtyři dny života. V berlínském bunkru 30. dubna 1945 spáchal vůdce černé říše sebevraždu – společně se svou novopečenou manželkou Evou Hitlerovou, dříve Braunovou. Jako svého nástupce už předtím určil právě Goebbelse. Německým kancléřem byl ale mistr propagandy jen několik hodin. O den později, 1. května, došlo k šílené vraždě a dvěma sebevraždám. Goebbelsova choť Magda nejprve otrávila všech šest dětí, aby si pak manželé sáhli na život.
Konec byl tady. Hned 2. května Rudá armáda dobyla Berlín, 8. května pak vstoupila v platnost kapitulace třetí říše. K paradoxům druhé světové války patří, že zatímco Hitler a Goebbels byli mrtvi, Berlín dobyt, v protektorátě Čechy a Morava, respektive v dosud neosvobozeném území, nacisté »úřadovali« do posledního dechu strašlivé války. Češi se tak 2. května 1945 v protektorátním tisku mohli dočíst propagandistické dílko, které tvrdilo, že »Vůdce padl«.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
