Pekarová Adamová a Vystrčil zavítali do Kyjeva. Bezpečnostní expert vidí jako reálné už jen dva scénáře vývoje války na Ukrajině
Komentář: Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes ráno dorazili do Kyjeva, kde se společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou ukrajinského zákonodárného sboru Ruslanem Stefančukem. Kvůli leteckému poplachu čeští politici rovnou z vlakového nádraží zamířili na několik desítek minut do hotelového krytu. Poté jako první bod oficiálního programu zapálili svíčky u památníku obětí ukrajinského hladomoru z let 1932 až 1933. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity přiblížil, co jeho pohledem přinesou další měsíce bojů - začínají se rýsovat dva scénáře.
"Tady je vidět, že se začínají generovat dvě možnosti, jak konflikt skončí. Čekalo se, zda ukrajinská protiofenzíva nedosáhne nějakého zázračného úspěchu. Nedosáhla. Teď lze určit, že boje budou probíhat tak, jak je vidíme, tedy pozičně. Ale je zjevné, že ani jedna ze stran nemá dostatek sil na to, aby zvrátila situaci ve svůj jednoznačný prospěch. Tím pádem se zde rýsují dva scénáře, kdy jeden je zamrznutí konfliktu - postupná deeskalace - a zamrznutí konfliktu na několik let. A druhý, který povede k tomu, že dojde na nějaká politická jednání a dojde na nějaký kompromis, který nebude vyhovovat plně ani jedné straně, ale svět si bude moct oddechnout, že válka je u konce," uvedl krátce pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Josef Kraus.
Kyjev krátce před příjezdem české parlamentní delegace zažil nebývale intenzivní ruský dronový útok, při němž protivzdušná obrana podle ukrajinské armády zlikvidovala desítky dronů. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička při útoku utrpělo zranění několik lidí včetně jedenáctiletého dítěte. Zasaženo bylo několik budov, jedna ve čtvrti nedaleko nádraží, na které čeští politici dorazili.
Jednodenní návštěva je načasována na termín, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru, který vyvrcholil před 90 lety. Podle historiků při něm zemřelo až několik milionů Ukrajinců. Obě komory českého parlamentu loni označily tento hladomor za genocidu vyvolanou sovětským stalinským režimem.
"Pomáháme v současnosti, myslíme na budoucnost, nezapomínáme na minulost. Současná ruská agrese není první zločin, kterému Ukrajina čelí," uvedl Vystrčil k dnešní připomínce, které se zúčastnil i Zelenskyj či státníci dalších zemí.
Podle Pekarové Adamové mohla za hladomor politika tehdejšího Sovětského svazu, jejímž cílem bylo zničení ukrajinského národa. Dnešní Rusko má podle ní stejný cíl. "Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresi, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru," prohlásila.
Předsedové obou komor českého parlamentu přijeli do ukrajinské metropole v době, kdy se vedení země snaží přesvědčit Evropskou unii, aby do konce roku oficiálně zahájila rozhovory o ukrajinském vstupu do evropského bloku. Čeští politici to podporují, unie ale v této otázce není jednotná. Ukrajina také rok a tři čtvrtě od začátku ruské agrese usiluje o to, aby evropští spojenci před těžkými zimními měsíci nepolevovali v dodávkách zbraní. Očekává se, že čeští představitelé stejně jako zástupci parlamentů Belgie, Finska, Irska, Polska či Estonska dají najevo ochotu dále Ukrajinu podporovat v obraně proti Rusku.
Spolu s Pekarovou Adamovou a Vystrčilem jsou v české parlamentní delegaci také například místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová, předseda senátního školského výboru Jiří Růžička a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček. Dnes se mají čeští politici také setkat s představiteli Krymských Tatarů, kteří po obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem čelí útlaku.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
