Petr do detailu popsal, proč v kulinářské soutěži skončil. O smrti syna je nutné mluvit dál, říká odhodlaně
Řezník z Plzně Petr Smazal (33) se zapsal mezi nejvýraznější soutěžící, které kulinářská televizní show divákům představila. Výrazné vousy, neotřelý druh humoru, přímočarost i těžký životní příběh, kdy ho na čas na kolena srazila předčasná smrt syna. To vše z něj dělalo muže, který měl postoupit do závěrečných kol soutěže. Jenže Petrovi zlomila vaz asijská výzva. "Filetování ryb by měl mít člověk v malíku. Já věděl, že je to moje slabina, ale spoléhal jsem se na to, že to nějak dám," řekl pro ŽivotvČesku.cz muž, který je odhodlaný získanou popularitu smysluplně využít.
Petře, nebudeme si nic nalhávat, ale asijská kuchyně vás »vykopla« ze soutěže. Přitom se nejprve zdálo, že vás nezastaví ani jemná práce s rybím masem. Co se stalo? Jaká byla vaše první myšlenka, když bylo jasné, že soutěž amatérských kuchařů pro vás končí?
Uf, je to za mnou, to byla moje první myšlenka. Bylo to náročné a ta asijská výzva byla od začátku nad moje síly. Dost jsem se v tom plácal, takže nakonec to byla vlastně úleva. Myslím, že když se diváci podívají pozorně, uvidí, že je na mně znát únava. Trochu mě mrzelo, že to pro někoho vyznělo, že jsem to vzdal. Tak to nebylo. Ztratil jsem hodně času na rybě, vlastní chybou, dohnat už to nešlo. V neděli jdu na kurz sushi a slibuji, že ty mezery doženu. Za nadávání se omlouvám, ale jsem úplně normální člověk a ne televizní herec. Když mi něco nejde, tak prostě nadávám. Asi jako každý druhý (říká už s uvolněným úsměvem).
Ten konec byl nakonec poměrně rychlý, ale asi budete na soutěž vzpomínat v dobrém a počítat, co všechno vám MasterChef do života dal, že?
Jasně. Kromě mega kuchařských zkušeností mi soutěž určitě přinesla nějakou část popularity, kterou se teď budu snažit využít s rozumem. Určitě se chci aktivně podílet na pomoci rodičům, kteří bojují o život svého dítěte nebo o dítě přišli. Už jsem v tomto ohledu kontaktoval organizaci Nedoklubko a stoprocentně něco vymyslíme. Po tom prvním rozhovoru pro web ŽivotvČesku.cz se mi ozvalo spoustu lidí a sdílelo svůj příběh. To mě hodně potěšilo a ukázalo se, že to mělo smysl. Pro někoho, kdo to nezažil, to může být skutečně až nepochopitelné. Ale opravdu si neumíte představit, jak moc nebezpečné může být, když se tom nemluví. Je nutné o tom mluvit. Druhou část popularity využiji k tomu, abych co nejvíce zviditelnil můj kanál a dostal ho zase k více lidem a snad se již brzy také dostal do momentu, kdy nebudu neustále řešit stres spojený s financemi. Ale to je, myslím, problém, který sdílím s většinou lidí v Česku. Takže ten boj stále nekončí, jen teď už to nebude v kuchyni MasterChefa, ale opět v kuchyni jménem život.
Když se dnes ohlédnete, co byste v soutěži udělal jinak, kdyby ta možnost existovala?
Určitě bych tam šel více připravený. Filetování ryb by měl mít člověk v malíku. Já věděl, že je to moje slabina, ale spoléhal jsem se na to, že to nějak dám. No nedal. To byla chyba a stála mě místo v soutěži. Zcela právem. Nicméně ta soutěž je od jistého momentu hlavně o tom vyhnout se výzvám, na které nemáte. Buď to tak dopadne a vy jste naštěstí na balkoně, nebo máte imunitu, nebo bohužel musíte bojovat. Ne vždy vám to ale sedne.
Kdo je podle vás největším favoritem na celkové vítězství?
Všichni. Každý tam je už MasterChef. I ti, co vypadli přede mnou. Míša a Filip jsou oba skvělí kuchaři a super lidi. Míša se z mého pohledu mohla dostat hodně daleko. Ale jak jsem řekl, je to dost také o tom, které výzvě se vyhnete. Možná kdyby ten den byla na balkoně, tak tam ještě soutěží (srdečně se usmívá). Filip to samé. Celá top 16 je složená z nejlepších osobností a kuchařů dané řady. Všichni jsou tedy favority. Jak jsem ale řekl, hodně záleží na tom, jakou výzvu chytnete, zda třeba zrovna nejste už na balkoně. Já teď budu fandit Marošovi, Tomášovi, Martině, Besky a Zdendovi. Jsou to lidi, se kterými jsem si nejvíc rozuměl, také si myslím, že spolu ještě pár věcí spácháme, třeba na mém kanále na Youtube. Všichni jsou pro mě ale hrdinové. Sabča například zvládla to sushi, i když úplně pokazila tuňáka. Lidi tam podávají nadlidské výkony a to si zaslouží obdiv. Už jsem to párkrát řekl, ale pokud to chcete zažít opravdu z první ruky, tak se přihlaste. Uvidíte, že v reálu to není taková legrace, jako od televizní obrazovky (potutelně se usmívá).
Vaření, pečení a hra s gastronomii pro vás rozhodně nekončí. Co máte v plánu na následující měsíce?
Měsíc říjen jsem si naplánoval hodně pracovní. Máme poslední festivaly, například budeme vařit v Plzeňském pivovaru na akci Brewstock. Pak jsou tu nějaké svatby a teambuildingy. Vařím na otevřeném ohni, o to je celkem zájem. Pořád to v Česku není tak zpropagované jako třeba ve Švédsku, Argentině nebo Španělsku. Na konci října pak chceme uskutečnit Dia las Muertas, tedy svátek mrtvých. Minulý rok nebyl kvůli covidu, takže letos to bude první ročník. Hodně barev, světel a hlavně jídla. Myslím, že každý má po tom šíleném roce s covidem někoho tam nahoře, s kým by se rád hezky rozloučil potažmo spojil (přidává jemný úsměv). Ke konci října ještě chceme natočit pilot pořadu o jídle. Pokud to nedopadne, uvidí ho lidi na mém kanále Mad Bbq. Pokud to ale dopadne, tak kdo ví, kam do dotáhneme. Co se týče masny, tak se budu rozhodovat, jestli má smysl v tom pokračovat. Asi bych teď volil raději komornější projekt, třeba takové rodinné bistro s udírnou a jídlem z ohně. Zatím na to ale nejsou prostředky, takže uvidíme.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
