Počet hlášení na nežádoucí účinky po očkování vzrostl na 5 933. Promluvila mluvčí SÚKL
V Česku přibývá očkovaných osob, s čímž je spojen také stoupající počet hlášení nežádoucích účinků vakcín proti covidu-19. Každé z nich eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který je shromažďuje a nadále řeší. Oproti minulému týdnu vzrostla hlášení z původních 5 693 celkem na 5933 a navýšil se i počet podezření na úmrtí v souvislosti s očkovacími preparáty. Podle mluvčí úřadu Kláry Brunclíkové jsou hlášení zásadní pro kompletaci informací. "Hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz.
Od konce loňského roku probíhá v Česku očkování proti onemocnění covid-19. K němu se používají očkovací látky čtyř farmaceutických společností – Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Moderna a Johnson & Johnson. S očkováním je spojen i výskyt nežádoucích účinků, které lidé hlásí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Předmětem diskuzí bylo také kombinování různých druhů vakcín při aplikaci první a druhé dávky, ale úřad potvrdil informaci, že k tomu není zatím dostatek dat. Rozporuplné názory vyvolává ve společnosti také vakcína britsko-švédské firmy AstraZeneca a hodně se mluví o tom, zda by se měla i nadále používat s ohledem na vzácný výskyt krevních sraženin. "Změny, které by se týkaly používání vakcíny od společnosti AstraZeneca, jsou záležitostí očkovací strategie, ta však není v naší gesci," uvedla tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková pro ŽivotvČesku.cz.
Nežádoucí účinky všech v Česku používaných druhů vakcín jsou zařazeny v konkrétních kategoriích. Nejvíce reakcí po očkování, celkem 3781, je hlášeno v rámci celkových příznaků a reakce v místě vpichu – jedná se o otok, bolestivost, zarudnutí nebo svědění. Dále do skupiny patří zdravotní problémy jako bolest na hrudi, zimnice, únava, malátnost, horečka nebo pocit chladu či parestezie. Jako druhé nejčastější úřad eviduje neurologické příznaky, mezi které patří závratě, bolest hlavy až migréna, narušení chuti, narušení čichu, celková křeč nebo mdloby a ospalost. Takových úřad zaznamenal 1408.
Celkem 1361 lidí uvedlo, že po dávce jedné z vakcín mělo příznaky svědčící pro ovlivnění svalů, kloubů nebo kostí. Ať už se jednalo o bolest zad, svalovou slabost, ztuhnutí šíje, omezení hybnosti kloubu, bolest svalů nebo svalové záškuby. Naopak nejméně hlášení, konkrétně 10, se týkalo kategorie příznaků svědčících pro ovlivnění jater a žlučových cest, kam patří například abnormální jaterní funkce. O něco více bylo případů reakcí, které byly spojeny s poraněním a procedurálními komplikacemi, třeba pád – očkovaných lidí s takovou reakcí bylo 58.
Evidence kontrolního úřadu ohledně reakcí na očkovací preparáty jednotlivých společností má velký význam. "Hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku," vyjádřila se Klára Brunclíková pro ŽivotvČesku.cz.
Státní ústav pro kontrolu léčiv shromažďuje také data o celkovém počtu úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti COVID-19 a odeslána do evropské databáze EudraVigilance. Z 82 jejich počet stoupl na 83.
Počet očkovaných osob každým dnem narůstá a data ministerstva zdravotnictví udávají 7 570 988 lidí, kteří mají alespoň jednu z dávek vakcíny proti covidu-19. Z toho 110 008 osob bylo naočkováno během středy 23. června. Aktuální počet hospitalizovaných, kteří leží v nemocnici kvůli koronaviru, se drží na 75. Smutné číslo 30 291 pak poukazuje na počet těch, kteří v souvislosti s covidem zemřeli.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
