Politiky nenáviděný, veřejností obdivovaný: Kardiochirurg Jan Pirk řekl otevřeně o vakcínách to, o čem se před lidmi nemluví
Kardiochirug Jan Pirk (73) od začátku epidemie koronaviru proslul tím, že otevřeně vystupuje proti názorovému proudu, který zastává vláda a poradní orgán Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). Podle Jana Pirka není ohledně covidu možné vést v Česku svobodnou vědeckou diskuzi a jsou umlčovány názory, které nejsou v souladu s linkou ministerstva zdravotnictví. "Mě mrzí, že se tady nepřipouští diskuze. Jeden pan profesor z lékařské fakulty vystoupil na vědecké radě ministerstva zdravotnictví s návrhem, abych já přišel o profesuru a docent Roman Šmucler o docenturu, protože máme jiný názor," řekl světově uznávaný kardiochirurg pro ŽivotvČesku.cz.
Česká špička v oboru kardiochirurgie má za sebou víc než tři sta transplantací srdce. Řeč je o profesoru Janu Pirkovi, jehož jméno veřejnost skloňuje jen superlativech. Zajímavostí je, že pandemie koronaviru se mu nečekaně zapsala hned několikrát do života. Pro něj osobně citelně, když v loňském roce onemocněl covidem-19 a po dlouhých pětačtyřiceti letech to bylo vůbec poprvé, co měsíc neoperoval.
Možná si tehdy myslel, že koronavirus už s ním nebude mít nic společného, to se mýlil. Jan Pirk je přesvědčen, že z tématu koronaviru se totiž stalo politikum a společnost ignoruje jiné nemoci, které jsou podobně nebezpečné. Podle bývalého přednosty kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) je problematické, když epidemii řídí politici, kteří nepřipouští vědeckou diskuzi s experty, jenž mají odlišné a pro ně nepopulární názory.
"Nejhorší je, když se ze zdravotní situace stane politikum. Tady to všechno řídí politici, to není dobře. Teď jsme tady registrovali tzv. PS viry (plicní syncytiální viry, pozn. red.), dost to tady řádilo. Měl jsem to i já sám, tři neděle jsem kašlal, dostal jsem zánět dutin, bral jsme antibiotika a bylo toho tady desetkrát více než covidu. Dětské JIP řeknou, že jsou plné dětí, které mají pneumoviry. O tom se ale nemluví. Tady se absolutizovala jedna nemoc a za nemocného se bere každý, kdo má pozitivní test. Diagnóza nemoci se standardně stanovuje na základě klinických obtíží, klinického obrazu plus pomocných laboratorních vyšetření. Tady se na základě jednoho pomocného laboratorního vyšetření stanovuje diagnóza nemoci. To je proti veškerým zásadám medicíny, stalo se z toho politikum. Kdyby se takto testovali lidi na pneumoviry, tak by se ukázalo, že jich tady bylo mnohem více než covidu. Hlavně to postihuje i děti v předškolním věku," uvedl Jan Pirk pro ŽivotvČesku.cz s tím, že je přesvědčen, že svobodná vědecká diskuze není v tuto chvíli v České republice možná.
Už v loňském dubnu se Jan Pirk odmítl nečinně dívat na vládou zavedená opatření, která považoval spolu s dalšími deseti předními lékařskými kapacitami za nerozumná, když následně rozruch ve společnosti vyvolal prohlášením, že přísná protiepidemická opatření mohou mít vážné dopady na zdraví lidí i ekonomiku. V současnosti nelibě pohlíží na to, jak se vláda, která další vlnu epidemie opět zaspala, probouzí a u aplikace opatření nevybírá z vícero možností.
"Tady se všichni upnuli k tzv. rakouské a bavorské cestě, ale zapomíná se, že existuje také britská cesta. Mě mrzí, že se tady nepřipouští diskuze. Jeden pan profesor z lékařské fakulty vystoupil na vědecké radě ministerstva zdravotnictví s návrhem, abych já přišel o profesuru a docent Roman Šmucler o docenturu, protože máme jiný názor... Kde to jsme? Kde to žijeme, když nemůže člověk říct názor a nemůže diskutovat? To mě mrzí nejvíce, že považují svou cestu za jedinou správnou a všichni ostatní jsou kacíři," sdělil pro ŽivotvČesku.cz odborník, jenž je přesvědčen o tom, že pokud jde o testování metodou PCR, tak je nutné poukázat na skutečnost, že testy vykazují pozitivitu i u lidí, kteří ale nejsou infekční - tedy výsledky jsou falešně pozitivní.
"Když se dělalo méně testů, tak bylo méně pozitivních. Je to úsměvné. Když testů udělám 200 tisíc, tak najdu více pozitivních. Oni neumí testem rozlišit, zda ten virus je živý, nebo zda ten organismus má takovou slizniční imunitu, že viry zahubil a nepustil je dál. Němečtí lékaři tomu říkají »Friedhof«, tedy hřbitov. To znamená, že ten člověk vylučuje zbytky mrtvých virů, v žádném případě není infekční, to ale test nedokáže odlišit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz lékař.
Jan Pirk také opakovaně tvrdí, že jeho názory na některé politiky mají účinek, jako by jim před obličejem mával červeným hadrem. Za dobu od propuknutí epidemie v Česku byl kvůli své otevřenosti již vícekrát kritizován některými kolegy. V minulosti pořádné dusno způsobilo jeho vyjádření, že šéf skupiny MeSES Petr Smejkal nemá atestaci z epidemiologie. V lásce Jana Pirka nemají některé postavy z ministerstva zdravotnictví. Už třeba kvůli tomu, co aktuálně veřejnosti sděluje ohledně očkování.
"Další problém je, že očkujeme lidi vakcínou připravenou na virus, který tady byl před dvěma lety. Na chřipku přitom děláme každý rok jinou vakcínu podle toho, jaký typ očekáváme. Otázek kolem covidu je moc, ale nikdo tu diskuzi nechce vést. Tady ta diskuze skončila před rokem a tři čtvrtě. Já byl pranýřovaný, když jsem mluvil o vlastní imunitě. Nyní už i ti největší odpůrci říkají, že nejlepší je vlastní imunita. Část odborníků pak říká, že se to dá vylepšit ještě očkováním, to si ale netroufám hodnotit. Očkování přeci nedělá slizniční imunitu, proto se lidé dál mohou nakazit, protože vstupní brána do těla je sliznice. To, že se řeklo, že po půl roce imunita po prodělání končí, je jen administrativní číslo. Já osobně ještě po roce od prodělání koronaviru měl vysoké protilátky. Věcí k diskuzi je hodně, mně vadí, že se tady uznává jen to, co řekne MeSES, to je svaté," dodal pro ŽivotvČesku.cz kardiochirurg, který v minulosti opakovaně kritizoval způsob, jakým česká vláda přistupuje k řízení epidemie.
Poznámka: Redakce zjišťovala, jak to ohledně vakcíny je. A skutečně se v současnosti očkuje vakcínami, které dokáží být vysoce efektní na původní variantu viru, s novějšími mutacemi delta a delta plus si ale stoprocentně neumí poradit. "Zatím se bohužel přeočkovává vakcínou původní, která nekryje přímo různé mutanty, které tady máme, zejména deltu. A proto musíme mít vysoké hladiny protilátek, aby alespoň část z nich byla funkční a fungovala proti těmto mutacím," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57), jehož slova potvrdil dotázaný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35).
"Pokud bychom tady měli vakcínu, která by byla upravena přesně na variantu delta a delta plus, bylo by to výhodou. Na druhou stranu bych se zdráhal současnou vakcínu označit za neúčinnou. Stále i u té původní vakcíny, kterou dnes očkujeme, byť vidíme, že se člověk případně může nakazit, tak stále ochrana před těžkým průběhem nemoci je někde kolem 85 procent na našich datech. To znamená, že pokud se člověk naočkuje, má ochranu 85 procent před tím, že v opačném případě může skončit třeba na ventilátoru v nemocnici," uvedl pro ŽivotvČesku.cz šéf rezortu zdravotnictví.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
