Poslední roky přinesly covid, válku na Ukrajině, energetickou krizi, teď konflikt na území Izraele. O dopadech na Čechy promluvil sociolog
Komentář: Nejednoho Čecha musí při ohlédnutí se do posledních několika málo let napadnout, že koncentrace negativních událostí a jejich vliv v globálním měřítku na životy lidí je poměrně masivní. Aktuálně se zrak světa přesunul na Blízký východ, kde Izrael od soboty čelí útokům palestinských ozbrojenců z radikálního hnutí Hamás. Při nich zahynulo přes 700 lidí, více než 2200 utrpělo zranění a více než stovka Izraelců byla unesena. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz promluvil o dopadu krizí z poslední doby na českou populaci. Podle něj se lidé musí naučit přijmout změnu stavu.
Neviditelná hrozba de facto odstartovala sérii nepříznivých událostí. Do životů lidí se zapsal tučným písmem konec roku 2019, když se začalo šířit tehdy neznámé nebezpečí z Číny - nový typ koronaviru SARS-CoV-2. Svět by paralyzován a jen málokdo tušil, že po covidu lépe nebude.
S ústupem covidu se o slovo začala hlásit energetická krize. V říjnu 2021 ohlásila krach společnost Bohemia Energy a milion zákazníků pocítil nekomfortní situaci v hledání nového dodavatele. Kdo čekal, že tím je po problémech, mýlil se. Energetická krize totiž naplno vypukla po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a mnozí začali sahat po celoživotních úsporách, jiní poslechli předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), která vyzvala národ, aby bojoval svetrem proti Putinovi, a to s ohledem na nedostatek energií.
Neradostné události po většinu zmíněné doby živila ze zálohy vysoká inflace, která na jednu stranu sice s chutí Čechům vysála peněženky, na druhou stranu - s nadsázkou řečeno - některé z nich naučila základní fráze polštiny při nakupování a zejména placení u kasy v tamním supermarketu. Teprve v posledních měsících pocítila rány protiinflačního biče a »zkrotla« do mírnější podoby. Mohlo by se zdát, že tím série negativních událostí byla uzavřena - jenže zlo nejenže nespí, ale přichází bez ohlášení drze i o víkendu.
Od uplynulé soboty tak svět přihlíží dalšímu neštěstí, které bere životy, domovy, zkrátka vše, co se mu připlete do cesty. Tentokrát na Blízkém východě. V tomto případě jde ale o navazující událost a její kořeny nasáklé krví sahají až do roku 1948. Ovšem v kontextu historického vývoje arabsko-izraelských ozbrojených konfliktů je za poslední dlouhé roky vůbec největší, což pro ŽivotvČesku.cz potvrdil i bezpečnostní analytik Josef Kraus v nedávném článku, který se útoku ozbrojenců z palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael věnuje.
Součet všeho má jediný výsledek, svět se za poslední roky významně změnil. Pro ŽivotvČesku.cz okomentoval současné dění sociolog Vojtěch Bednář, zároveň přiblížil dopad zmíněných událostí na vnímání české populace.
"Z pohledu Středoevropanů je konflikt na území Izraele jen další posílení nejistoty, ve které poslední roky žijeme, ale je potřeba si uvědomit, že konflikt jako takový trvá od druhé světové války. Války na Blízkém východě jsou dlouhodobé. My to ale z našeho pohledu vnímáme jako další sérii krizí," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz odborník.
"Je to koncentrace násilí, je to nepříjemnost, ale z našeho pohledu je to věc, která představuje narušení naší nějaké jistoty, narušení světa, na který jsme byli zvyklí. Když se na to podíváme, a to v kaskádě těch věcí, které vytvářejí realitu nejistoty, tak přichází zhruba v nějakých dvouletých intervalech. Byly obavy z nějaké ekonomické krize, i když se nevědělo, jak ta krize bude vypadat, následně přišel covid, následovala válka na Ukrajině současně s energetickou krizí, teď přichází tohle jako krize. A z toho vzniká, že jsme v čím dál větší nejistotě, čím dál větším očekávání, co vlastně bude, a čím dál více musíme přijmout skutečnost, že se nemůžeme spolehnout na svět, ve kterém žijeme," vylíčil sociolog Bednář pro ŽivotvČesku.cz.
Ohledně dotazu, zda by další nečekaný konflikt vypovídal o kaskádovém efektu, tedy o dalším prohloubení nedůvěry Čechů ve svět jako takový, a to s následkem prodloužení trendu negativní společenské nálady, sociolog uvedl, že slet nepříznivých událostí má už z evolučního hlediska vliv na budování odolnosti člověka a jeho přizpůsobování se situaci, což ale ovlivňuje i jeho další chování.
"Je otázka, zda jsme dorazili na dno daných krizí, nebo jsme ve stavu, kdy další a další šoky způsobují další a další zhoršování našeho chování, to nevíme. Dokážeme to poznat teprve v okamžiku, kdy zjistíme, že přestože jsme vystaveni krizím a přestože jsme vystaveni ohrožení, tak naše výkonnost stoupá," dodal pro ŽivotvČesku.cz odborník.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
