Právník Ondřej Dostál rozebral české pokrytectví: Solidarita jako při šití roušek, šikana Ukrajinců zapomenuta a Rusové jako nový cíl covidových hysteriků
Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, která ničí vše, co jim stojí v cestě. O život přišly tisíce lidí, mezi nimi i civilisté. Ženy a děti utíkají před válkou do sousedních zemí, kde hledají pomoc - jednou z nich je ČR. Vláda kvůli tomu zavedla od pátku nouzový stav. Češi opět vyjadřují solidaritu podobně jako při první vlně covidu, kdy se šily roušky. Redakci ŽivotvČesku.cz poskytl rozhovor špičkový právník Ondřej Dostál, ve kterém rozebral současné dění v Česku svým pohledem.
Pane doktore, po delší době se vidíme a situace se mezitím změnila. Covid je v současnosti na ústupu, ČR řeší nově válku na Ukrajině. A tak rovnou spustím. Podle informací ministerstva vnitra je v současnosti přibližně 100 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny v Česku. Pokud nedojde k složení zbraní, dá se z logiky věci očekávat, že počty se budou zvyšovat. Jak to je ohledně jejich pojištění a péčí ve zdravotnictví?
Zákon o veřejném zdravotním pojištění říká, kdo je tzv. pojištěncem, tedy kdo má nárok na »modrou kartičku VZP« a na bezplatnou péči. Mezi tyto pojištěnce se kromě českých občanů řadí též ti, kterým úřady udělí azyl nebo tzv. dočasnou či doplňkovou ochranu. Od chvíle, kdy válečnému uprchlíkovi ČR takový status přizná, bude mít u doktora stejná práva jako Češi a na účet zdravotní pojišťovny bude moci čerpat veškerou hrazenou léčbu, od základních ošetření, přes akutní i plánované operace, stomatologickou léčbu či lázně až po nejmodernější hrazené léky. Tedy aspoň teoreticky. Jak víme, sehnat termín na operaci nebo zubaře pracujícího na pojišťovnu je oříšek i pro mnohé Čechy a ukrajinský uprchlík bez peněz a bez kontaktů na tom stěží bude lépe.
Rozumím, zajímá mě tedy, kdo to zaplatí?
Azylanti jsou tzv. státními pojištěnci, takže za ně pojistné platí stát z peněz daňových poplatníků, podobně jako za studenty či důchodce. Ovšem pokud by u nás válečný uprchlík získal zaměstnání, přestal by být státním pojištěncem a odváděl by povinné pojistné stejně jako čeští pracující.
A může to celé mít nějaký finanční dopad na Čechy do budoucna?
Řeknu to tak, že finanční dopad uprchlické vlny na zdravotnictví nyní nelze odhadnout, protože nikdo neví, kolik uprchlíků bude (může jít i o statisíce), v jakém zdravotním stavu přijedou (zranění, infekce, ale i psychická traumata nebo chroničtí pacienti, pro které ve válečné zóně nelze zajistit nemocnici), ani jak dlouho u nás setrvají (může jít o týdny, ale i o celé roky); na druhou stranu, v případě déletrvající krize lze čekat, že se alespoň část uprchlíků zapojí do pracovního trhu a budou systému generovat i příjmy.
Avšak nejde jen o peníze, ale i o kapacity; základní péči pro 50 tisíc náš systém zvládne, ale kdyby konflikt eskaloval, došlo k nasazení těžkých zbraní proti civilistům a náš stát se zapojil do péče o oběti, může vypadat to, co zde bylo za covidu, jen jako malá příprava na skutečnou válečnou medicínu.
Chápu, víte, ptám se z důvodu, že jsem zaslechl, že někteří lékaři kvůli ruské agresi odmítají poskytnout péči občanům, kteří mají ruské občanství a žijí na území ČR. Víte o tom něco?
Možná vás překvapím, ale ano. Příkladem byl lékař, který vyvěsil na ordinaci papír, že »ruskou verbež« nebude léčit. Takové projevy považuji za nemístné už proto, že mnozí Rusové a také Bělorusové do ČR odešli právě pro nesouhlas s režimem, takže je to jako kdyby se lékař za první republiky mstil na uprchlých bělogvardějcích za skutky bolševiků. Ale hlavně je to nepřípustné z hlediska lékařské etiky i práva. Kdo to kdy viděl, aby lékař kádroval nemocné podle rasy či přesvědčení. A z hlediska zdravotnického práva platí, že neodkladnou péči musí lékař poskytnout vždy, přičemž smluvní lékaři zdravotních pojišťoven, což jsou skoro všichni, nemohou odepřít jen tak z libovůle ani péči plánovanou. Rus nebo Bělorus, který má v ČR trvalý pobyt nebo je u nás zaměstnán, platí pojistné a má »modrou kartičku VZP«, má stejné právo nebýt odmítnut jako jakýkoliv český pojištěnec.
Dobře, čistě hypoteticky takový lékař může poskytnout péči, která nemusí být zcela úmyslně adekvátní. Myslíte, že takové případy se objeví?
Obávám se, že ano. Snad to ale nepotrvá dlouho. Vnímám to podobně, jako když předloni touto dobou začal covid a hysteričtější lidé brali bezmála vidle na spoluobčany, kteří přijeli z lyží v Itálii nebo vyšli na náměstí bez roušky. Než to pomine, lze dotčeným doporučit, aby využili práva volby zdravotnického zařízení a chodili dočasně někam, kde se tohle neděje. A na akutních odděleních a záchrankách jsou profesionálové, tam to snad nehrozí.
Zda se válka přelije dále do Evropy, či nikoliv, nikdo neví. Je podle vás ale Česká republika připravena z hlediska systému zdravotnictví na to, pokud by se ve válce ocitla?
Obávám se, že pro krizovou přípravu stále neděláme dost. Zdravotnictví musí v krizi fungovat jako jednotný systém, ve kterém péče o ohrožené či o oběti začíná od primární péče a záchranek, navazuje na soustavu okresních, krajských a specializovaných nemocnic, ve spolupráci s robustní hygienickou službou a včasnou distribucí pomůcek a léčiv, to vše podle předem vypracovaných krizových plánů. To stále nemáme, ani covid nás k tomu nedokopal. Fungujeme draze a chaoticky, namátkou: za loňský rok jsme vyhodili 55 miliard za plošné testy na covid jen proto, abychom o krok dál zjistili, že podfinancované hygieny, praktici a ani nikdo jiný nezvládne nakaženým předat rozhodnutí o karanténě, natož se postarat o to, kde ji vykonají. A jako »řešení« se schválil zákon, podle kterého pošle nemocnému robot SMSku. Na krizové připravenosti je nutno urgentně pracovat a musí to dělat lidé, kteří tomu rozumí.
A když položím stejnou otázku, jen ji poupravím, je ČR připravená na jaderný konflikt?
(Zasměje se) Lepší se neptat. Žijeme pod státní správou, která při pěti tisících hospitalizovaných posílá stát do nouzového stavu a zakazuje vánoční trhy. Umíte si představit, že tato garnitura řeší jaderný konflikt, nebo třeba jen situaci, kdy malá jaderná střela zabloudí nad krajské město? Jsou státy jako Izrael, které se z pochopitelných důvodů na takové scénáře pilně připravují. I naše zdravotnictví tyto přípravy činilo za časů studené války, kdy jsme byli potenciální bojiště, ale dlouhé období míru nás poněkud zbavilo ostražitosti a také ochoty dávat peníze do »zbytečných« příprav…
Myslím, že z vaší odpovědi mi je vše jasné a raději se tomuto téma vyhneme. Napadá mě, od pátku platí znovu nouzový stav. Co to reálně teď znamená a proč ho vláda potřebuje? Víme, že nouzový stav je tím, kdy vláda může nakupovat bez výběrových řízení a podobně. Kde jsou místa, kdy se mohou dít, když to řeknu diplomaticky, kontroverzní skutky?
Nouzový stav, tak jak je vyhlášen, umožňuje vládě nařizovat pracovní povinnosti, rekvírovat majetky a ubytovací kapacity, omezovat pohyb ve vymezených oblastech, dokonce si bůhvíproč dali i možnost omezovat právo na stávku. Také je možno omezit podnikání ve všem, co by narušovalo prováděná krizová opatření, pod což by se vešla i cenzura soukromých médií, když už si vláda zřídila pozici vládního zmocněnce pro boj proti dezinformacím. Takže tvrzení, že vyhlášení nouzového stavu dopadne jen na uprchlíky a českých občanů se nedotkne, se nejeví býti, formálně vzato, zcela přesné… Nezbývá doufat, že vláda tyto pravomoci proti občanům nijak nevyužije, a že si všechna tato zmocnění do vyhlášení nouzového stavu napsala jen tak »ze sportu«. Reálně se obávám hlavně toho, že nouzový stav odbourává část limitací při zadávání veřejných zakázek, což by mohlo opět vést k ne zcela výhodným nákupům všemožného materiálu, včetně zdravotnického, výhodným zakázkám bez soutěže na ubytovací a další služby o uprchlíky.
Naprosto rozumím. Když jsme u těch uprchlíků, napadá mě... Ještě nedávno nebyli mnozí Češi rádi, když jim poskytovali Ukrajinci v českém zdravotnictví péči. Slyšel jsem několikrát, že jim není rozumět a že než k takovému doktorovi jít, to raději trpět. Taky jsem slyšel, jak se Češi vyjadřovali, ať »Úkáčka« táhnou domů, že tu dělají jen nepořádek atd. Teď mám pocit, že se Ukrajinci stali pro Čechy modlou. Jedna věc je válka, což je strašná věc, druhá věc je pomoc, třetí je pokrytectví. Třeba mně osobně přišlo už úplně mimo mísu, když se objevila informace, že solidaritu s Ukrajinou se nějaká firma rozhodla vyjádřit tak, že Ruskou zmrzlinu přejmenuje na Ukrajinskou zmrzlinu. Co si o tom myslíte, jsme v období srovnatelném s covidem, tedy v tuto chvíli šijeme roušky?
Ano, myslím, že to tak je. Znovu vidíme chvályhodné skutky solidarity, které opravdu pomáhají a dávají smysl, jako jsou finanční sbírky nebo nabídky ubytování pro ženy a děti utíkající před válkou. Bohužel opět přišly i projevy exaltovaných hysteriků, kteří ze čtvrtka na pátek zapomněli na neočkované a našli si nový cíl v lidech ruské národnosti.
Vše zlé by ale mohlo přinést aspoň něco dobrého, a to je vztah k Ukrajincům pracujícím u nás, ke kterým se stát i česká společnost chovaly celá léta hanebně, ať už šlo o šikanu s vízy, s uznáváním kvalifikací, nebo pokřivené pracovní podmínky. Nejedno nemocniční oddělení nebo sociální ústav přitom dnes fakticky závisí na jejich práci, a nejde jen o lékaře a sestry, ale i pomocný personál. Vůči těmto lidem máme dlouho nesplacený dluh.
Válka také přináší zdravotní rizika jako infekce, nemoci a podobně. Jaká jsou rizika, že se evropská populace začne potýkat s nástupem nějaké vlny v tuto chvíli nespecifikovatelné nemoci či nějakého viru?
Zaznamenal jsem obavy z dalších vln covidu a snahy plošně válečné uprchlíky testovat, ale nejsem si jistý, zda zrovna toto je to nejvíc aktuální riziko. Přesto je však dobré epidemická rizika nepodcenit, a to i ve vztahu k tradičnějším infekcím z ligy úplavic, tuberkulóz a podobně. Lidé ve válečných zónách mohou být oslabení v důsledku špatných životních podmínek, nedostatku potravin, pitné vody, léků, což v prostředí milionové uprchlické vlny může vytvářet prostor pro šíření nemocí. Je proto potřeba zajistit včas základní zdravotní prohlídky a včasnou zdravotní péči všem, u kterých se nějaká nemoc objeví, z hlediska ochrany veřejného zdraví půjde o nemalou, ale důležitou investici.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
