válka Ukrajina

Moskva dnes prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vojenskému analytikovi Lukáši Visingrovi, zda je v dohlednu mírová cesta mezi Ruskem a Ukrajinou, která se brání agresorovi od 24. února. Vyloučil to.

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla to začátkem dubna stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Právě 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Britský ministr obrany Ben Wallace varoval, že scénář může být takový, že dojde na vyhlášení války všem světovým nacistům a Rusko spustí všeobecnou mobilizaci. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s novými spekulacemi oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra.

Válka na Ukrajině trvá už přes dva měsíce. Rusko už nemluví jen o Donbasu, ale dává najevo, že chce celý jih Ukrajiny až k hranicím Moldavska, kde je proruské separatistické Podněstří. Ruský prezident Vladimir Putin (69) se domnívá, že Rusko ve válce na Ukrajině vítězí a že čas je na jeho straně. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ale celý konflikt může skončit i svržením nejmocnějšího může Kremlu, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Další sankce plánuje uvalit Evropská unie na Rusko. Kromě zákazu dovozu ruského uhlí by se měly dotknout i nejbližších lidí Vladimira Putina, konkrétně dvou dcer šéfa Kremlu, které má s bývalou manželkou Ljudmilou. O podobném kroku údajně uvažují i USA. Stigmata dětí slavných rodičů popsal pro ŽivotvČesku.cz sociolog.

Když ruské vojsko 24. února napadlo Ukrajinu, čekal se rychlý úder a konec konfliktu v řádu několika dnů. Válka trvá už déle než měsíc a Ukrajincům se daří agresorovi nadále silně vzdorovat, dokonce podnikat protiofenzivní výpady. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra s dotazem, zda může teoreticky z jednoho konfliktu dojít zcela nezávisle k jinému. Podle jeho vyjádření si lidstvo dokonce prochází obdobím, které by mělo být plné válečných konfliktů.

Do České republiky podle čtvrtečního prohlášení premiéra Petra Fialy (57) dorazilo 270 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. A počty nadále rostou. Podle lékaře Romana Šmuclera (52) dojde k tomu, že masivním přílivem utečenců před válkou se ČR posune více do východní kultury. Někteří z Ukrajinců se už do rodné země nevrátí. "Budeme více mentálně Ukrajina a budeme více emotivní, bude nás méně zajímat stát, více se budeme zajímat o rodinu a podobně," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Některé skupiny na sociálních sítích, které byly dříve proti očkování proti covidu-19, podle odborníka na dezinformace Bohumila Kartouse v současné době přešly na šíření propagandy Ruské federace. Vysokoškolský pedagog a mluvčí Českých elfů, hnutí monitorujícího českou dezinformační scénu, to uvedl na tiskové konferenci ke Světovému dni ledvin, která se zabývala i tematikou dezinformací ve zdravotnictví. Aktuálně se nejvíce mluví o tom, zda migrace osob bude mít vliv na šíření nového typu koronaviru či jiných nemocí. "Epidemiologická situace na Ukrajině i celková proočkovanost proti řadě nemocí je horší než u nás, takže musíme zůstat velmi ostražití. Ale pokud vím, tak s možnými potížemi příslušné zdravotnické orgány počítají a už jsou připraveny různé programy na očkování a doočkování uprchlíků," řekl pro ŽivotvČesku.cz evoluční biolog Jaroslav Flegr (63).

Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, která ničí vše, co jim stojí v cestě. O život přišly tisíce lidí, mezi nimi i civilisté. Ženy a děti utíkají před válkou do sousedních zemí, kde hledají pomoc - jednou z nich je ČR. Vláda kvůli tomu zavedla od pátku nouzový stav. Češi opět vyjadřují solidaritu podobně jako při první vlně covidu, kdy se šily roušky. Redakci ŽivotvČesku.cz poskytl rozhovor špičkový právník Ondřej Dostál, ve kterém rozebral současné dění v Česku svým pohledem.