Profesor imunologie vysvětlil, jak vznikají v těle protilátky. Uznával bych je jako ekvivalent očkování, říká

Profesor imunologie Václav Hořejší
Profesor imunologie Václav Hořejší
Foto: Se svolením Václava Hořejšího
Klára Zaňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 30. 7. 2021

Alternativou k očkování by mohlo být uznávání protilátek u lidí, kteří koronavirus prodělali – ať už s příznaky, nebo bezpříznakově, to je hodně diskutované téma nejen mezi odborníky, ale i v celé společnosti. Jsou na něj však protichůdné názory. Podle profesora imunologie Václava Hořejšího (71) by protilátky mohly být vnímány jako náhradní varianta očkování. "Myslím si, že by se to klidně mohlo uznávat. Sice to není úplně stejné jako očkování a data jsou zatím rozporná, ale kdyby to záleželo na mně, uznával bych to víceméně jako ekvivalent vakcinace," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Člověk, který prodělá onemocnění covid-19, si v těle vytvoří protilátky - ať už se jedná o průběh s příznaky nemoci, nebo jde o bezpříznakový případ. Sousední Rakousko začalo právě tyto protilátky uznávat stejně jako očkování, česká vláda ale zatím k podobnému kroku nepřistoupila. Oproti očkování, které je hrazeno státem, si test na měření protilátek z krve musí lidé zaplatit sami – cena se pohybuje v řádu několika stovek korun, liší se podle místa odběru.
Odpůrci vakcinace tak získali nový argument k tomu mít stejné podmínky jako očkovaní lidé i bez vakcíny. Podle profesora imunologie Václava Hořejšího by jim to mohlo být umožněno.

"Myslím si, že by se to klidně mohlo uznávat. Sice to není úplně stejné jako očkování a data jsou zatím rozporná, ale kdyby to záleželo na mně, uznával bych to víceméně jako ekvivalent vakcinace. Problém je v tom, že se neví, co se má uznat za dostatečnou hladinu protilátek. Na druhé straně u očkovaných lidí se také nestanovuje míra protilátek. U některých vakcinovaných je to pravděpodobně také nedostatečné a nijak se to nezjišťuje," řekl Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz s tím, že tvorba protilátek je velmi složitým tématem.

"Když se do organismu dostane něco cizorodého, co on nezná a vyhodnotí jako nebezpečné, tak kromě jiného se aktivují imunitní mechanismy. Jedním z hlavních je tvorba protilátek. To »něco« cizorodého je rozpoznáno molekulami, které jsou na povrchu – říká se jim receptory, jenž jsou na povrchu jednoho typu bílých krvinek, jmenují se B-lymfocyty. Ve chvíli, kdy k tomuto navázání dojde, přenese to signál dovnitř buňky. Pokud se nějaký virový protein naváže konkrétně na nějaký receptor na povrchu konkrétního B-lymfocytu, dá se říci, že za něj zatahá, čímž se B-lymfocyt stimuluje a pomnoží. Začne produkovat rozpustnou formu toho receptoru – což jsou protilátky," dodal Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz.


V Česku začalo počínaje pondělím 20. září rozesílání informačních zpráv týkajících se možn...

Kdo je Václav Hořejší:
● Profesor imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
● V letech 2005 až 2017 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd České republiky.
● V roce 2020 převzal nejprestižnější české vědecké ocenění Národní cena Česká hlava.
● Autor a spoluautor téměř 180 původních vědeckých publikací.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu