Průběh covidu zhoršuje cytokinová bouře. Genetik Jan Pačes vysvětlil, co dokáže v těle nakaženého napáchat za zlo

Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia
Covid – Ilustrační snímek
Foto: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia
Klára Zaňková | Redaktorka
klara.zankova@zivotvcesku.cz
Publikováno: 6. 12. 2021

Koronavirus se v Česku objevil poprvé na jaře roku 2020 a za téměř dva roky za epidemií zůstávají katastrofální následky. Virus SARS-CoV-2 dokáže v organismu vyvolat tzv. cytokinovou bouři, s níž končí velké množství pacientů na jednotkách JIP v nemocnicích. Molekulární genetik Jan Pačes vysvětlil, jak se tato fyziologická reakce v těle projevuje. "Virus vstoupí do těla většinou přes sliznici nejspíše nosohltanu nebo třeba i přes oči. Vlastní tělo reaguje samo proti sobě, proto se pak také plíce zajizvují a lidé už je mají často poškozené nadlouho," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Podle souhrnných statistik Krajské hygienické stanice, Národního zdravotnického informačního systému a ministerstva zdravotnictví je v České republice 13 851 362 vykázaných očkování, přičemž třetí posilují dávku už dostal 1 134 875 osob. Počet těch, kteří již mají ukončenou vakcinaci proti viru SARS-CoV-1 dosáhl 6 416 124. Na »mikulášskou« neděli 5. prosince laboratoře odhalily celkem 6 325 záchytů pozitivně testovaných na covid, zdravotníci v nemocnicích se v současné době starají o 6 338 pacientů.

Na jednotkách intenzivní péče (JIP) leží už přes tisíc nemocných – konkrétně 1 014. Nejvíce očkovaných dostalo vakcínu Comirnaty od farmaceutické společnosti Pfizer/BioNTech, zástupcem na první pozici je v tomto ohledu věková kategorie 45 až 49 let.

Komplikaci spojenou s nákazou koronavirem může představovat tzv. cytokinová bouře, kdy se do krve uvolňuje příliš velké množství cytokinů (jedná se nízkomolekulární proteiny - bílkoviny a glykoproteiny – bílkoviny s navázanými sacharidy), které působí na leukocyty, tedy bílé krvinky a různé typy buněk.

"Virus vstoupí do těla většinou přes sliznici nejspíše nosohltanu nebo třeba i přes oči. Pokud na to imunita nezareaguje nebo má člověk nějaké komorbidity (přítomnost více nemocí najednou, pozn. red.), tak se začne šířit a sleze do plic. Když k tomu dojde, v plicích vytvoří masivní infekci. Imunitní buňky, jež se na to »natrénují«, což bývá až po několika dnech, zhruba 5 až 7 dní, pak reagují přehnaně. Všechny signalizují o pomoc. Lidé, kteří leží na jednotkách intenzivní péče, tam bývají často kvůli tomu, že mají v plicích plno toho viru. Vlastní tělo reaguje samo proti sobě, proto se pak také plíce zajizvují a lidé už je pak mají často poškozené nadlouho. Tomu se říká cytokinová bouře, jednoduše řečeno přehnaná imunitní reakce," vyjádřil se Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz, jak dochází k tomuto mnohdy nebezpečnému průběhu infekce. Dnes už o tomto tématu víme samozřejmě více, tím pádem i o možnostech řešení.

V Česku je od března letošního roku dostupné podání tzv. monoklonálních protilátek REGN-COV2 nebo Bamlanivimab, které se aplikují formou infúze. Například Fakultní nemocnice Na Bulovce s terapií začala už v dubnu. Léčba má mít příznivý účinek při mírném průběhu onemocnění covid-19. Předepisuje ji buď praktický lékař nebo ambulantní specialista. Ale existují i další způsoby, jak dostat cytokinovou bouři, která může být v některých případ až život ohrožující, dostat pod kontrolu.

"Při klasické léčbě, kdy jde o to zabránit viru, aby se v organismu rozmnožil a člověk už ho měl moc, lze podávat různé léky na tlumení. Například kortizol nebo něco podobného. Je to jeden ze způsobů, jak omezit v těch akutních případech cytokinovou bouři, která je samozřejmě velmi nežádoucí komplikací," dodal respektovaný molekulární genetik z Akademie věd České republiky pro ŽivotvČesku.cz.

Koronavirová epidemie má na svědomí už 33 768 lidí, kteří v souvislosti s covidem zemřeli. Od pondělí ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo již 707 úmrtí, za středu pak přibylo 136 zemřelých – od dubna se jednalo o nejvyšší počet ztrát na životech ve spojitosti s epidemií.


Kdo je Jan Pačes:

Hygienici v Praze nezaznamenali v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny častější výskyt infek...

● Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.
● Působí v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.
● Zabývá se strukturou genomů a zaměřuje se zejména na lidské endogenní retrovirové elementy.
● Přednáší ve studijním programu bioinformatika.
● Je koordinátorem velké vědecké infrastruktury ELIXIR.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu