Rakušan neprošel ani potřetí. Ve Sněmovně zjevně naráží na poslance, kteří k němu sympatie nechovají, říká politolog
Komentář: Poslanci dnes ani napotřetí nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Poslanecké sněmovny. Jak už redakce ŽivotvČesku.cz před hlasováním upozornila s odkazem na politologa Josefa Mlejnka z FSV UK, tajná volba mu nic negarantovala a opakované neúspěchy zvyšují tlak na STAN, aby zvážil změnu kandidáta – byť »ustoupit« a přijít s jiným jménem je podle politologa pro Starosty těžké. Rakušan ke zvolení potřeboval 83 hlasů, získal jich 67. Poslední ze čtyř místopředsednických pozic tak zůstává neobsazená a volba bude pokračovat druhým kolem v některém z dalších jednacích dnů.
Rakušan byl i tentokrát jediným kandidátem. Výsledek oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Neobsazený post místopředsedy zůstává ve Sněmovně dlouhodobě předmětem politických dohod a zároveň vnitřního »testu síly« – tajná volba totiž umožňuje, aby se skutečné rozložení podpory vymklo veřejným deklaracím.
Ke zvolení dnes Rakušan potřeboval nejméně 83 poslaneckých hlasů. Obdržel jich 67. Už před hlasováním přitom zaznívalo, že jeho nominace může znovu narazit na odpor části poslanců vládní většiny, přestože podle plánů vládního tábora ANO, SPD a Motoristů má místopředsednická pozice připadnout nominantovi hnutí STAN.
Neúspěch navazuje na předchozí volby z ledna. V jejím prvním kole získal Rakušan 83 hlasů, ke zvolení ale potřeboval nejméně o devět více. Ve druhém kole bylo nutných alespoň 89 hlasů, předseda STAN jich tehdy obdržel 75. Dnešní výsledek tak znamená, že ani třetí pokus zatím nevedl k obsazení posledního místopředsednického postu.
Politolog Josef Mlejnek už před volbou pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že situace je pro STAN nepříjemná právě proto, že strana dvakrát stavěla stejné jméno a případná výměna kandidáta by mohla působit jako ústupek vládní většině. "Když dají jiného kandidáta, tak jim vlastně ustoupí," uvedl. Zároveň ale připustil, že pokud Rakušan neuspěje ani potřetí, tlak na změnu jména logicky poroste. "Je to těžké, jako couvnout," podotkl.
Mlejnek zároveň naznačil, že Starostové mohou zvolit taktiku opakovaného předkládání stejného kandidáta. "Když neskloní hlavu, tak samozřejmě mohou mít strategii, že budou pořád navrhovat Rakušana," řekl. Takový postup však podle něj nese riziko, že se volba může zacyklit a většina začne situaci využívat ve svůj prospěch. "Pak riskují, že toho využije vládní koalice – zvolí si někoho jiného ze svých řad a řeknou, že opozice o to nemá zájem," upozornil.
Politolog současně míní, že odmítání Rakušana není otázkou formálních parametrů, ale politických motivů. "Je to z politických důvodů. Prostě oni k němu nechovají sympatie," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. V této souvislosti připomněl, že kritici Rakušanovi opakovaně připomínají kauzu Dozimetr, zatímco STAN tvrdí, že se s ní ve svém vedení vypořádal.
Podobné situace nejsou ve Sněmovně výjimečné ani z historického pohledu. V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny nominant ANO Radek Vondráček. ANO pak navrhlo místo něj Karla Havlíčka, kterého poslanci zvolili v únoru 2022. V předminulém období se zase kandidát ODS Petr Fiala stal místopředsedou Sněmovny až na třetí pokus.
Kdy přesně se uskuteční druhé kolo volby, rozhodne vedení Sněmovny v některém z dalších jednacích dnů. Zda STAN setrvá u Rakušanovy nominace i po dalším neúspěchu, nebo zvolí jinou variantu, bude jedním z klíčových signálů pro další vztahy mezi opozicí a vládní většinou v dolní komoře.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
