Regulace spotřeby plynu pro české domácnosti. Exministr Miroslav Kalousek popsal bolestivý scénář, který může přinést tuhá zima
Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. V pondělí to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (61), zda podle něj existuje scénář vztahující se na přídělové hospodaření, pokud by plynu v rámci zimy do Evropy proudilo minimální množství. Nevyloučil ho.
"Domnívám se, že kdyby skutečně došlo k úplnému přerušení toku plynu do EU, tak by ta zima byla překonatelná jenom za pomoci poměrně významné regulace spotřeby. Myslím si, že vláda udělala poměrně hodně k tomu, aby shromáždila nějaké zásoby, nicméně, zvlášť kdyby byla tužší zima, tak si myslím, že by se to bez nějaké regulace neobešlo," uvedl pro ŽivotvČesku.cz zkušený bývalý politik Miroslav Kalousek.
Vláda už dříve oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH. U malých a středních firem se to má automaticky bez žádostí dotknout těch, kteří mají do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy Kč).
V současnosti se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v reakci na zprávy o únicích plynu z potrubí Nord Stream zvýšila. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v úterý v Nizozemsku kolem 16:00 SELČ vykazoval růst o více než pět procent na 183 eur (zhruba 4500 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Úniky plynu byly zjištěny na potrubí Nord Stream 1 i Nord Stream 2. Ani jeden z těchto plynovodů sice v současnosti plyn do Evropské unie nedodává, úniky však vyvolaly obavy ohledně bezpečnosti evropské plynové infrastruktury, uvedla agentura Reuters.
Vývoz ruských energií do EU v letošním roce výrazně klesl kvůli diplomatickému napětí vyvolanému únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Západní státy na ruskou agresi zareagovaly sérií tvrdých sankcí, které se týkají firem, celých odvětví i některých významných jednotlivců.
"V tuto chvíli žádný ruský plyn nebereme. V současnosti do ČR proudí plyn převážně norský. Po přerušení dodávek plynu do Nord Streamu 1 klesly zhruba o 40 procent a ČR je v situaci, kdy je zatím schopna to zvládat. Otázka je, zda tomu tak bude celou topnou sezónu, zda skutečně budeme moci relativně ve vysoké míře čerpat plyn, i když jsou ruské kohouty zavřené. Pokud by dodávky nebyly na 60 procentech stavu před uzavřením dodávek plynu z Ruska, ale třeba jen na 40 procentech, případně méně, tak situace bude mnohem kritičtější a vláda by musela přistoupit k nějakému razantnímu přídělovému hospodaření v rámci plynu," uvedl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz ekonom Lukáš Kovanda.
Před začátkem války na Ukrajině Rusko dodávalo do EU kolem 40 procent unijní spotřeby plynu, v současné době už to je kolem devíti procent. Zastavení Nord Streamu 1 Moskva zdůvodňuje technickými problémy a dopadem západních sankcí, vláda v Berlíně ale tyto důvody neuznává a tvrdí, že Rusko export zastavilo schválně, aby vyvolalo růst cen a potrestalo Evropskou unii za sankce.
"Zatím plyn je, ale být nemusí. Pokud by například Rusko vypnulo tranzitní plynovod, který vede plyn na Slovensko, do Rakouska či Itálie, tak dojde k dalšímu omezení dodávek plynu do EU a jedinou zemí, která má ruský plyn ve stabilizovaných dodávkách, bude Maďarsko, možná Bulharsko, pokud si vyjedná dodávky s Gazpromem, to znamená, že by plyn šel jen černomořskou cestou TurkStreamem, to by vytvořilo další novou poptávku plynu z Norska, či v LNG terminálech, a to by cenu plynu výrazně zvýšilo," dodal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Lukáš Kovanda.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
