Roman Prymula vysvětlil, proč se mutace pojmenovávají podle řecké abecedy. Je to určitá žárlivost zemí, říká

Epidemiolog Roman Prymula
Epidemiolog Roman Prymula
Foto: Nextfoto

Světová zdravotnická organizace (WHO) na samotném konci května představila nový systém pro pojmenovávání různých variant koronaviru. Do té doby byly pojmenovávány podle zemí, ve kterých se poprvé zjistily, nyní jsou nazývány písmeny řecké abecedy. Po více než měsíci si už lidé na nové názvy zvykli, ty staré se ale stále drží. Bývalý ministr zdravotnictví vysvětlil, proč ke změně došlo. "To je určitá žárlivost jednotlivých zemí, aby z toho nevyšly hůře než ty ostatní, protože když dojde náhodně k tomu, že tam je poprvé zjištěn nějaký virus, tak to bývá zpravidla pojmenováno po té zemi. A oni to v té zemi berou tak, že za to nemohou a vnáší to na ně špatné světlo," řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (57).

V České republice bylo zaznamenáno 126 případů koronaviru varianty delta, dříve známé jako indická mutace. Odborníci se jejího šíření obávají a doufají, že ho alespoň zbrzdí díky testování, následnému sekvenování vzorků a trasování kontaktů těch, kteří se touto variantou nakazili. Jedná se zatím o nejnebezpečnější ze známých mutací.

"Je schopná obejít lépe imunitní systém, to znamená, že se díky tomu šíří rychleji. Jeden indexový případ, tedy první, který se nakazí, je schopen nakazit dále až osm lidí. To znamená, že reprodukční číslo je u ní daleko vyšší než u té prvotní mutace alfa," vysvětlil nebezpečnost delta varianty pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula.

Když WHO změnila způsob pojmenovávání různých variant koronaviru, zdůvodnila to tím, že je potřeba názvy zjednodušit a zároveň se vyhnout stigmatizaci zemí, kde byly varianty poprvé detekovány. Mutace byly do té doby známé jako například britská, brazilská či jihoafrická. Podle bývalého ministra zdravotnictví ke změně názvů výrazně dopomohlo obyvatelstvo Indie, kde se delta poprvé objevila.

"To je určitá žárlivost jednotlivých zemí, aby z toho nevyšly hůře než ty ostatní, protože když dojde náhodně k tomu, že tam je poprvé zjištěn nějaký virus, tak to bývá zpravidla pojmenováno po té zemi. A oni to v té zemi berou tak, že za to nemohou a vnáší to na ně špatné světlo. Setkali jsme se s tím v době minulé, když vznikla klasická chřipka v roce 2009, o které se říkalo chřipka prasečí, přestože to adjektivum nebylo korektní, tak se jí začalo říkat chřipka mexická a Mexiko protestovalo, že nechce, aby se takto jmenovala. A toto je něco podobného, kdy se začalo mluvit o mutacích, kde se poprvé zjistily, tak až Indie začala protestovat. Do té doby Británie či Jihoafrická republika a další neprotestovaly, ale poté co Indie začala protestovat, že to není indická mutace, tak se jí začalo říkat mutace delta," dodal Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz.

Od doby, co se ve světě rozšířil koronavirus SARS-CoV-2, se stále rozvíjí jeho nové varian...

Zavřít reklamu