Rozchodů během podzimu narůstá. Psycholog Jeroným Klimeš popsal, jak ho hravě zvládnout a nezbláznit se

Psycholog Jeroným Klimeš
Psycholog Jeroným Klimeš
Foto: Profimedia
Eliška Reiglová | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 27. 10. 2021

Podzim sám o sobě bývá kvůli počasí a brzké tmě poměrně ponurým obdobím. O to horším se pak stává, pokud během něj dojde k rozchodu. Po celém světě se každodenně rozpadají jak krátkodobé vztahy, tak ty, které působily, že budou na celý život. Podle renomovaného psychologa se člověk s rozchodem smíří v závislosti na tom, kolik do něj vloží energie. Ta zcela nejhorší fáze pak obvykle trvá tři měsíce. "Je to jako když se pod člověkem prolomí led, který ho drží v relativní pohodě. Asi tak tři měsíce trvá, než se dostane na tenký led a po něm se musí poměrně dlouho plazit a nedělat vylomeniny," řekl pro ŽivotvČesku.cz Jeroným Klimeš.

Podle průzkumu, jehož výsledky přinesl deník Daily Mail, dochází na podzim a s příchodem zimy v průměru k největšímu množství rozchodů za rok. Ať už je jakékoliv roční období, rozchod je složitý proces, kterým si nikdo neprojde bez emocí. Především ti, kteří si jím zrovna prošli anebo tuší, že brzy přijde, chtějí vědět, jak ho co nejdříve překonat a žít dál svým životem bez smutku a stesku po partnerovi, který nadále není součástí jejich každodenního světa.

Podle renomovaného psychologa tkví klíč k překonání k rozchodu v tom, kolik do něj lidé vloží energie. "Rozchod je paradoxní jev, který běžím tím rychleji, čím méně energie do něj vkládáme. Když chcete běžet, tak běžíte tím rychleji, čím více energie do toho dáváte. Tato zkušenost z fyzické aktivity je v duševní oblasti právě opačná, to znamená, že pokud chce člověk na bývalého partnera zapomenout a vypořádat se s rozchodem, pokud možno do toho nesmí vkládat žádnou energii. Kdo tomu věnuje minimální energii, vypluje z toho nejrychleji," řekl pro ŽivotvČesku.cz Jeroným Klimeš.

Jakkoliv drsně to může znít, psycholog doporučuje rozchod vnímat podobně, jako kdyby bývalý partner navždy opustil tento svět. Je podle něj potřeba si projít truchlením a emočně prožít všechny situace, které jste dosud znali s partnerem, bez něj. Prvotní velký smutek by měl člověka opustit po třech měsících, celý proces smíření ale trvá rok a bez slz se rozhodně neobejde.

"Musíme se snažit, aby nám byl bývalý partner lhostejný. Abychom se do toho stavu dostali, nesmíme ho proklínat a musíme tu ztrátu brát fatalisticky, asi jako úmrtí. Opláčeme to, za nějaké tři měsíce odezní ta ztráta a ten člověk je potom navázaný na všechny životní události a kamarády. My ho musíme během následujícího roku z hlavy postupně dostat, a to tím, že ho vlastně v každé situaci opláčeme. To znamená, že budeme naříkat na Vánoce, pak přijdou Velikonoce a připomínka společných jarních výletů, a tímhle si toho člověka oddělíme od života. Odpoutáme se od partnera, protože si všechny situace už projdeme sami. Potom, za mnoho let, když toho člověka potkáme, tak na něj reagujeme stejně jako na souseda. Nepociťujeme přitažlivost, ani vztek, je nám lhostejný. Všechny vztahy se snažíme směřovat do toho, aby se lidé k sobě chovali jako sousedé. To znamená lidé bez většího citového pouta," upřesnil rozchodový proces pro ŽivotvČesku.cz uznávaný psycholog pro ŽivotvČesku.cz.

Jednou z rad, kterou lidé čerstvě po rozchodu poslouchají ze strany blízkých, je zaměstnat se a vyvíjet jakoukoliv aktivitu, která mozku nedovolí přemýšlení nad bývalým partnerem. Ani to se ale nesmí přehánět, nadměrná aktivita jakéhokoliv druhu může dokonce vést zpět k depresím. Pokud člověk po rozchodu něco skutečně potřebuje, je to rovnováha ve všech směrech.

Ještě než přijdou Vánoce, které si užívají děti i dospělí, si především malé děti převezmo...

"Rozchod se podobá propadnutí do ledové vody. Je to jako když se pod člověkem prolomí led, který ho drží v relativní pohodě. Asi tak tři měsíce trvá, než se dostane na tenký led a po něm se musí poměrně dlouho plazit a nedělat vylomeniny. Po třech měsících lidé říkají, že když je jim fajn, tak se poprvé usmějí. Po té době už dokážou začínat žít v pohodě za předpokladu, že všechno dělají správně, ale úplně všechno. Musí mít dostatek spánku, přiměřené jídlo, dostatek sociálních kontaktů a tolik práce, kolik zaplní čas. Začne-li ten člověk něco přehánět, například dlouho nejí, intenzivně sportuje nebo se v práci pouští do moc divokých projektů, tak to má za následek, že se začne zase propadat do depresí. Toho člověka je třeba držet v mírné a pestré aktivitě ve všech směrech zároveň. Není dobré ani lézt do jiných postelí a začínat náhradní vztahy, protože z toho zase čouhají malé rozchody," dodal špičkový psycholog Jeroným Klimeš pro ŽivotvČesku.cz.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu