Skvělé geny mají v rodině! Starší sestra Simony Krainové začala cvičit až po čtyřicítce

Do pětačtyřiceti nemusela Yvona Maléřová (53) pro své křivky doslova hnout ani prsten. Až teprve před pár roky při nákupu oblečení v kabince zjistila, že se nevejde do své běžné konfekční velikosti, což byl pádný důvod ke změně. Vysněnou figuru získala změnou jídelníčku a pravidelným běháním, bez kterého si už svůj život nedokáže představit.

„Když mi dříve kamarádi říkali, jak kvůli běhání vstávají za každého počasí v brzkých ranních hodinách, klepala jsem si na čelo. No, a teď patřím mezi ně, ” přiznala své běžecké zapálení Yvona, která dorazila na slavnostní otevření nového fitness centra clever fit v centru Ostravy, kde jako první otestovala běžecké pásy.

Vášeň pro běh sdílí i se svou mladší sestrou Simonou. „Motivujeme se navzájem, kilometry si ale neměříme. Spíše to máme tak, že když večer spořádáme něco nezdravého, tak to jdeme další den vyběhat. Naštvalo by mě ale, kdybych se nevešla do jejich legín a ona zase do mých,” přiznala.

Pouze pohyb ale nestačí. Přestože není fanouškem striktních diet a odříkání si, pravidelný sport ji nakonec ukázal cestu i ke správnému jídelníčku. „Když člověk začíná, protože má nadváhu, tak běh sám o sobě prostě nestačí. Jídelníček je důležitá součást celého procesu. Mým záměrem při začátcích bylo shodit, takže jsem stravu upravit prostě musela. Dnes už si nic nezakazuju. Klidně si dám vepřo knedlo zelo, nebo dort, ale vím, že to půjdu vyběhat, udělám si nějakou pětku nebo desítku v přírodě a ono to pak půjde zase samo dolů,” vysvětluje.

Cesta za dokonalým tělem podle ní představuje běh na dlouhou trať. Důležitou roli hraje i psychika. „Je to i o nastavení mysli. Znám spoustu žen, co drží diety, co si vyčítají jakýkoliv zákusek nebo něco dobrého, a většinou to skončí tak, že i z takové malé porcičky přiberou,” dodává.

Pro Yvonu je pohyb na zdravém vzduchu tím největším relaxem. „Kdybych věděla, jaký je to úžasný zdroj dobré nálady, začala bych mnohem dřív,“ směje se štíhlá plavovláska, která svou vysportovanou figurou strčí do kapsy i mnohem mladší dámy.

Dřív tomu tak ale úplně nebylo. „K běhání a pohybu mě donutila až má vzrůstající váha. Když jsem se viděla jednou v kabince a zjistila jsem, že moje velikost překračuje mou jinak běžnou velikost M, tak jsem si řekla, že je na čase začít se sebou něco dělat,” přiznala Yvona, která nakonec díky běhu a pravidelné stravě zhubla dvanáct kilo.

Běh se stal její životní láskou. Se svou sestrou Simonou pravidelně pálí kalorie právě touto aktivitou. Rivalkami se ale nestaly. „Běháme obě dvě. Zatímco ségra ráda běhá na páse ve fitku, já jsem spíše běžec v přírodě a venku při jakémkoliv počasí. Motivujeme se navzájem, kilometry si ale neměříme. Spíše to máme tak, že když večer spořádáme něco nezdravého, tak to jdeme další den vyběhat. Naštvalo by mě ale, kdybych se nevlezla do jejich legín a ona zase do mých,” přiznala.

Pouze pohyb ale nestačí. Přestože není fanouškem striktních diet a odříkání si, pravidelný sport ji nakonec ukázal cestu i ke správnému jídelníčku. „Když člověk začíná, protože má nadváhu, tak běh sám o sobě prostě nestačí. Jídelníček je důležitá součást celého procesu. Mým záměrem při začátcích bylo shodit, takže jsem stravu upravit prostě musela. Dnes už si nic nezakazuju. Klidně si dám vepřo knedlo zelo, klidně si po kávě zobnu dortu, ale vím, že to půjdu vyběhat, udělám si nějakou pětku nebo desítku v přírodě a ono to pak půjde zase samo dolů,” vysvětluje.

Cesta za dokonalým tělem podle ní představuje běh na dlouhou trať. Důležitou roli hraje i psychika. „Je to i o nastavení mysli. Znám spoustu žen, co drží diety, co si vyčítají jakýkoliv zákusek nebo něco dobrého, a většinou to skončí tak, že i z takové malé porcičky přiberou,” dodává.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.