Slova o trofeji v posteli: Leona z televizní seznamky První večeře rázně prozradila, co na ni muži nesmí zkoušet

Leona Fojtíková v show První večeře
Leona Fojtíková v show První večeře
Foto: Se svolením FTV Prima
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 5. 10. 2021

Seznamovací televizní show pod dohledem šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha (64) k jednomu stolu svedla Vladimíra Kořínka (34) a Leonu Fojtíkovou (28). Od úvodní minuty bylo vidět, že Leona je zaskočená tím, jak se Vladimír chová. Ten mimo jiné u společného stolování »vytasil« také hodně vulgární vtip. Což zaskočilo nejen Leonu, ale i natáčecí štáb. "U mužů mě dokáže odpudit hrané sebevědomí, když tlačí na pilu a když jim jde pouze o jedno," sdělila pro ŽivotvČesku.cz žena, která ví, co chce, i to, co rozhodně nechce.

Leono, vaše vystoupení v seznamovací reality show bylo opravdu nezapomenutelné. Můžete prozradit, čím vás muži dokážou opravdu zaskočit a odradit?

Odpudit mě dokáže hrané sebevědomí, když muž tlačí na pilu a když mu jde pouze o jedno. Fakt mě dokáže vytočit, když vyjde na povrch, že jsem pro něj jen nějaká trofej.

Jste rázná žena a vypadá to, že víte, co od života chcete. Pojďme na to z druhé strany, čím vás muž zaručeně okouzlí?

Obecně by muži měli mít vkus a být gentlemani. Když muž dobře vypadá, umí se chovat a ještě k tomu hezky voní, tak to je něco, čemu neodolám.

Vy jste na sebe u večeře prozradila, že máte tetování. To byla jedna z věcí, která u stolu Vladimíra velmi zaskočila. Kolik tetování máte a co pro vás »kérky« znamenají?

Tetování je pro mě jako vášeň nebo koníček. Jednoduše se mi to líbí. Stejně jako někdo chodí do solárka, na nehty, nebo k holiči, tak já chodím na tetování. Líbí se mi, že je to napořád. Zatím mám 10 různě velkých tetování a mají pro mne různé významy. Nikdy bych se nenechala tetovat do očí, nebo na místa, se kterými jsou spojená zdravotní rizika. Více o tetování prozrazovat nebudu, to si schovávám pro svého vyvoleného.

Prozradíte, kdy jste se poprvé zamilovala? Tipuji, že už někdy na základní škole, že?

Poprvé jsem se zamilovala už ve školce. Jmenoval se Zdeněk a byl o rok starší. Když jsem nastoupila do první třídy, jezdili jsme stejným autobusem do školy. Tři roky jsme si pak psali zamilované dětské dopisy. Nakonec přišla mladší holčička a přebrala mi ho, sakryš (srdečně se směje).

Čím jste chtěla být jako malá holka a jak vám šlo učení?

Když jsem byla malá, chtěla jsem být herečkou nebo zpěvačkou, ale celkem brzy mi došlo, že je k tomu potřeba kromě jiného i talent. Ve škole se mi líbilo hlavně kvůli kamarádům, nejvíc mi šly zájmové předměty jako výtvarná výchova a hudebka, docela mě bavila historie. Nešla mi matematika, to byl problém snad už od prvního stupně.

A jaké máte životní sny a co určitě během života »musíte« stihnout?

Moje životní sny se točí okolo věcí, ke kterým potřebuji parťáka, co mi s tím bude chtít píchnout. Chtěla bych mít dům plný života, kupu dětí, zvířat, zkrátka aby to tam žilo. Co bych chtěla zažít a stihnout se opět točí okolo toho životního snu - chtěla bych stihnout děti a vnoučata, zažít maturitní plesy, slavit úspěchy celé rodiny a utěšovat při bolístkách a tak dále.

Tomu rozumím, když se ale zeptám více na tělo: Přemýšlela jste už o založení rodiny? Když se na vás podívám, tak si říkám, že budete asi přísná maminka...

Já si myslím, že jednou budu přísná, ale milující matka. Děti mám moc ráda. Zároveň ale potřebují jasné hranice, aby se cítily v bezpečí a mohly si tak užívat dětské radovánky. V ideálním případě bych chtěla tři děti. I já jsem ze tří dětí a vždycky u nás bylo veselo.

Prozradíte na závěr vaše životní heslo, kterým se snažíte řídit?

Moje životní motto je »sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo«. A přiznávám, že jsem si vědomá, že jsem trochu praštěná (propuká ve velký upřímný smích).

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.