Československo

Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezident Československé socialistické republiky soudruh Gustáv Husák, tak titulovala Československá televize nejmocnějšího muže v zemi, jehož jméno paradoxně žije dodnes. Děti, které se narodily za jeho panování, byla tehdy populační exploze, nesou přízvisko »Husákovy«. Slovenský politik, který prožil mnohé životní zvraty, byl především umným technologem moci. Dokázal trpělivě jít za svým politickým cílem a neváhal přitom pružně měnit směr. Nakonec ale zažil pád systému, kterému zasvětil život. Seznamte se s portálem ŽivotvČesku.cz s dr. Gustávem Husákem.

Československo už šest let nedobrovolně hostilo na svém území sovětská vojska. Normalizace, spojující v sobě zapomnění, rozvíjející se konzumní život a horečnou modernizaci, ale dočasně úspěšně překryla v myslích neblahé události srpna 1968. Komunisté porobenému národu nabízeli chléb i hry. Vyrůstaly moderní obchodní domy, televize objevila barvy a v Praze došlo k dopravní revoluci. Ve státní svátek 9. května 1974 byla otevřena první trasa metra. S portálem ŽivotvČesku.cz zavítáme do atmosféry první poloviny 70. let minulého století.

Vinylové gramofonové desky zažívají už pěknou řádku let velkou renesanci. Po nástupu CD v 80. letech 20. století se zdálo, že černým kotoučům už zvoní hrana. Velký omyl. Měkká krása zvuku elpíčka nejen přežila, ale získává si další posluchače. S portálem ŽivotvČesku.cz nahlédneme do pozoruhodné historie vinylových desek, které se na československém trhu objevily překvapivě rychle po pionýrských USA.

Veřejné televizní vysílání bylo v Československu oficiálně zahájeno 1. května 1953 ze studia v pražské Měšťanské besedě prostřednictvím vysílače na Petřínské rozhledně. Jde jistě o datum zásadní, ale ve skutečnosti nejde o zcela první příležitost, kdy se obyvatelé naší vlasti mohli na vlastní oči seznámit s famózním vynálezem, který přenáší obrazy na dálku. S portálem ŽivotvČesku.cz se přesuneme ještě o pár let v historii vzad, do zlomového roku 1948, kdy zemi ovládli komunisté. A vlastně se podíváme až do časů německé okupace.

Osobnosti to v českých dějinách nikdy neměly lehké. Výsluní často střídá zavržení, někdy se pak karta zase obrací k lepšímu. V současnosti vlastně nikdo nepochybuje o velikosti osobnosti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Byly ale časy, kdy hlasitá a radikalizovaná část českého národa projevovala k Masarykovi až animální nenávist. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme do období druhé republiky, kdy po mnichovské dohodě docházelo v letech 1938 až 1939 k demontáži demokracie v naší zemi a temné proudy společnosti se draly na povrch.

Izrael v těchto dnech čelí barbarskému útoku teroristického hnutí Hamás. Není to poprvé, kdy je tato přátelská země napadena. Pohledem do minulosti - 14. května 1948, a to po vyhlášení izraelské samostatnosti - napadla mladý stát někdejší regionální organizace arabských států, takzvaná »Liga arabských států«. Židovští vojáci se rok zdařile bránili výrazné přesile. I tak následně existenci Izraele arabský svět neuznal. Portál ŽivotvČesku.cz přináší pohled na boj státu Izrael, jak ho vidělo tehdejší Československo, které nabídlo pomocnou ruku.

Protestními skupinami se to v současnosti jen hemží. Jedním z nejbizarnějších uskupení je sdružení, které si říká Legitimní věřitelé České republiky. Stát a jeho orgány považuje za nelegitimní, odmítá rozdělení Československa a prohlašuje se za dočasnou československou vládu. Právník Michal Hašek na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz upozornil, že taková aktivita může skončit protiprávním jednáním.

Rozevláté vlasy, klubající se strniště, ručně ušité tesilové kalhoty a pohled upřený do dáli. Tak se bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (64) prezentoval na snímku, který blíže okomentoval pro ŽivotvČesku.cz. "Nemusel jsem punk a tvrdý rock. Oblíbencem byl určitě Jirka Schelinger, měl jsem rád skupinu Olympic, poslouchal jsem Helenu Vondráčkovou i Martu Kubišovou, která už začínala být trochu omezovaná," popsal muž, který ve vládě Stanislava Grosse (†45) zastával funkci prvního místopředsedy vlády.